Návrh na zákaz kožešinových farem Sněmovna jen rozjednala

Sněmovna včera nedokončila úvodní kolo projednávání poslaneckého návrhu na zákaz kožešinových farem. Existující farmy by podle předlohy měly skončit do roku 2019. Provozovatelé by mohli žádat kompenzace od státu, nebyly by ale nárokové. Kdy se poslanci k novele zákona na ochranu zvířat proti týrání vrátí, není jasné. Bude ale čelit návrhu na zamítnutí už v prvním čtení.

Předloha by zakázala "chov a usmrcování zvířat výhradně nebo primárně za účelem získání kožešin". Netýkala by se tedy například chovu králíků nebo nutrií. Poslanec Robin Böhnisch (ČSSD) za předkladatele uvedl, že zákaz platí v deseti evropských zemích, někde přímý, jinde nepřímý. Požadavky jsou tam tak přísné, že se nevyplatí zvířata chovat. Náklady na kompenzace autoři odhadují na 11 až 17 milionů korun.

Novelu podepsalo pět desítek poslanců, tedy čtvrtina členů dolní komory. Argumentují tím, že podmínky na farmách, byť splňují standardy, neodpovídají potřebám divokých zvířat, i etickými důvody. Předloha má ale taky oponenty. Například Miloš Babiš (ANO) se obává toho, že zákaz povede ke vzniku nelegálních chovů mimo kontrolu Státní veterinární správy.

Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) pokládá za krátké dvouleté přechodné období. Upozornil mimo jiné na to, že nemá žádný dotační titul na kompenzace chovatelům.

V Česku je aktivních podle informací ze Sněmovny devět farem. Nejčastěji se na kožešiny chovají norci a lišky. Ročně jich je zpracováno přibližně 20.000. Počet farem se dlouhodobě snižuje. Podle veterinářů jich ještě v roce 2000 fungovalo 26. Většina Čechů s chovem takzvaných kožešinových zvířat podle loňského průzkumu nesouhlasí.

Sněmovní zemědělský výbor ale loni na podzim jednohlasně uvedl, že podmínky pro chovy kožešinových zvířat by se měnit neměly. Tento výbor by se měl novelou zabývat, pokud by dolní komora její zamítnutí v úvodním kole neschválila.

---

reklama

---