Názory poslanců ekologického výboru na termín konce uhlí se různí
Z devatenáctičlenné Uhelné komise, která doporučila ukončit využívání uhlí v České republice v roce 2038, hlasovalo pro tento termín 15 členů, dva byli proti a dva se zdrželi. Konečné slovo bude mít vláda, které komise termín podle svého předsedy a ministra průmyslu Karla Havlíčka (za ANO) navrhne ještě letos. Doporučení komise by se mělo minimálně jednou za pět let přezkoumat.
"Je to kompromis mezi termínem, který by znamenal jistotu v energetické soběstačnosti, to byl rok 2043, a termínem, který podle mě znamenal do jisté míry nezodpovědnost a hazard s naší energetickou bezpečností a soběstačností, to byl rok 2033," řekl ČTK Zahradník, který je též členem komise.
Podle Balcarové Uhelná komise nerozhodla ve smyslu, ke kterému byla zřízena. Tím je podle ní ochrana klimatu a zamezení prohlubování klimatických extrémů. "Komise rozhodla o ustrnutí na pozici fosilního skanzenu, která by vedla ke ztrátě naší konkurenceschopnosti, k zaostávání a k vysoké ceně elektřiny, kterou zaplatíme my všichni," poznamenala.
Havlíček podle ní zneužil komisi k prosazování stavby nového jaderného bloku v Dukovanech a dotlačil orgán k rozhodnutí bez podkladů o dopadech na uhelné regiony, veřejné zdraví, státní rozpočet a životní prostředí či na teplárenství. Připomněla stanovisko Pirátů, podle kterých by se do roku 2025 měly uzavřít uhelné elektrárny, ze kterých jde elektřina na vývoz, a zbytek do roku 2030.
"TOP 09 považuje termín ukončení pálení uhlí v elektrárnách v roce 2033 za nejzazší možný. Je smutné, že naprostá většina uhelné komise hlasovala až pro rok 2038, tedy proti zájmu zdraví občanů a ochrany životního prostředí," napsala Pekarová Adamová. "Česká republika by měla ukončit těžbu uhlí co nejdříve, ale nesmí to ohrozit naši ekonomiku. Jsme suverénní stát, proto rozhodnutí musí být podle potřeb našeho hospodářství, ne podle diktátu EU," uvedl místopředseda výboru Jaroslav Holík (SPD).
Poslanec Jan Chvojka (ČSSD) rozhodnutí uvítal. "Konečně víme, kdy v Česku skončí doba uhelná. Proces dekarbonizace je potřeba vyvážit novými zdroji a udržet naši energetickou soběstačnost," uvedl.
V usnesení, které má ČTK k dispozici, komise zároveň schválila, že podmínkami útlumu jsou zejména včasná náhrada uhelných zdrojů jinými zdroji a zajištění energetické bezpečnosti ČR. Komise se zmínila o dostavbě nových jaderných zdrojů podle stávajícího harmonogramu či úspěšné transformaci teplárenství.
Podle Zahradníka by případné zpoždění vypsání tendru na stavbu bloku v Dukovanech mohlo znamenat problémy při odstavování uhelných bloků. "Počítalo se, že při tempu, které bylo nastoupeno, by mohl být (blok v provozu) někdy v roce 2036, 2037, tedy do té doby útlumového roku. Ale jak se zdá, odklad je tady bohužel jasný a úplně nechápu, proč to pan ministr dělá. Jestli dojde k roku či dvěma letům zpoždění, pak se může stát, že bude určitý problém," poznamenal. Usnesení dává komisi a vládě možnost provádět přezkum rozhodnutí minimálně každých pět let. O možném zpoždění tendru, který chce polostátní společnost ČEZ vypsat do konce roku, dříve hovořil premiér Andrej Babiš (ANO).
Uhelná komise byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády. Mezi členy jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Spolu s Havlíčkem ji vede ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), který dnes podpořil konec využívání uhlí v České republice už v roce 2033.
reklama
V místě dolů v Ústeckém kraji mohou vzniknout jezera či fotovoltaika
MŽP povolilo průzkumné práce kvůli lithiu v obci Rožná na Žďársku
MŽP: Sedm projektů pro transformaci uhelných regionů čerpá evropské dotace