Některé toky na Moravě zůstaly i přes deště na desetině průměru

Správa toků nemůže být pod vedením technokratů ze správ povodí..... ti nikdy nebudou mít zájem na zdravé a fungující krajině.... ten jejich demagogický přístup a zamlčování příčin.....

"V oblastech nezasažených bouřkami a dešti zůstává situace podle něj stále vážná. Řeka Romže vykazuje jen osm procent průměrného průtoku, Želetavka 16 procent, Haná 27 procent, Velička 12 procent a Olšava a Rokytná 24 procent".

Věc se má tak, že tyto toky jsou hluboce znepřírodněny a narovnány..... to je ten hlavní důvod proč v nich nikdy nemůže být voda.... protože jsou dělány, aby vodu z krajiny rychle odváděly......... to už ale nikdo neřekne!!!! Jen, že mají málo vody a že je to tím že v jejich povodí tolik nepršelo..... LEŽ!!!!!!

A proč takto lžou??? Aby mohli stavět další přehrady a aby si nemuseli přiznat, že jen škodí a pasou se na tom, jak to tu někdo zničil....

Zde s vámi dosti souhlasím, i z vlastní zkušenosti. Je rozdíl mezi technickým řešením a techokratickým konáním. Po prostudování ( a dal jsem tomu v plen svoje koronavirové měsíce ) výpotků některých výstupů to hodnotím velmi blízce, jako vy ve větě první posledního odstavce. Problém je to, že Povodí ( myšlen obecný s.p. ) nefunguje jako strážce, ale jen jako "kanalizátor a dodavatel vody". Stejně tak, se oprávněně domnívám, nefunguje MŽP jako ochránce, ale jako "ústřední orgán zdánlivé regulace postupné devastace přírody". A o tom to je. Data se před veřejností účelově tají, zvláště ta relevantní. A dokonce se brání i účasti veřejnosti na uplatnění názorů. Čest výjimkám.

A k samotné zprávě vysvětlení pro laiky : Prostě tím, že zapršelo, bylo saturováno ( zčásti ) zemědělské sucho, hydrologické sucho trvá a nijak se nezlepšilo, objem vody kde to šlo byl zachycen, aby až zase bude bezdeští, bylo co pouštět na to kamení v tocích. Kladný vliv je pozorovatelný na trávě, omyla se zeleň. Víc to obecně nedalo. Problém trvá. Ale je za co tržit od vodáren a zemědělců.
Komentář zprávy pro zahrádkáře je nepublikovatelný.

<rýpal lesní>

Já mám pocit, že je to trochu čarování se statistikami. Dnes teče v Bečvě dvojnásobek květnového průměru.
Co to ve skutečnosti znamená?
Ne, že celý měcíc teče dvojnásobek, ale třeba jeden nebo pár dnů. Zbytek bude klidně silně podmormální, takže výsledek za květen může být i tam dost špatný. Nebo se pletu a nepochopil jsem to?

Vážený pane, se statistikami se nečaruje. Čarování není matematický obor. Se statistikami jsou ochotní žonglovat politici, když jim jdou k duhu. Technik hodnotí a jedním z oborů je i statistika. Umí určit např. míru rizika, nebo míru pravděpodobnosti průšvihu.
U toků je to o pojmech Q270, Q355, a pak Q1, Q5, Q10 resp Q20, Q50, Q100 a nesprávného, ale pochopitelného Q1000. Tedy z řad sledování průtoků. Při informacích o vlivech, podmínkách, pak lze definovat co nás čeká s určitou mírou jistoty. To bylo stran podmínek povrchových vod. U podzemních vod je statistika také, stejně jako u zemědělství, meteorologii, klimatologii, a suma sumárum to může dát spoustu zajímavých výstupů, ke kterým je dobré přihlédnout. Ale nesmí se k tomu vyjadřovat politici, kteří tvrdí, že jsou ekologové banda hlupáků a škůdci země. Ti sice někdy mluví citově, ale mají zase svoje pozorování, odvozené z místních informací. Vše je potřeba zvažovat.
A k dotazu, ano, statistika je soubor hodnot v čase, a pochopitelně pokud někdo argumentuje okamžitými čísly, je třeba se podívat na statistiku, jaký je trend. Ten je v záležitosti distribuce vody dosti vážný, ač třeba pár dní prší. Z hlediska objemů je správné se tedy snažit zachytit vodu na území ČR kde to jen jde, ať v přehradách, v mokřadech, nádržích a rybnících ( tam ale hladiny jsou cca konstantní ), či zasáknutím do půdy a zvýšit množství vody v podzemí, takto voda neodteče za pár dní, a může být využita přírodou, zemědělci, dát průtok tokům či být upravena na pitnou.

Je to tak trochu jako když vám někdo z vrtulníku hodí balík bankovek, a vy je chytáte síťkou na střeše vašeho RD. Něco odvane vítr, něco spadne mimo, a vy musíte pečlivě sesbírat i to, co spadne do úžlabí, okapů, něco pochytáte do rukou, a tu a tam máte štěstí, když vám nějakou bankocetli dá za okno soused. Vy ale musíte poslat pryč minimálně to, co zaplatit máte, a k tomu to, co neovlivníte ( za zmrzlinu pro děti či co si žádá barák ). No a zbytek je to, co můžete počítat jako disponibilní zdroj, a snažit se užít co nejvíce, nebo vícekrát. A to, co máte neskladovat tam, kde to přijde k úhoně. A neztrácet kvalitu ( podzemní vody ). Průšvih je, když jste v minusu. Půjčit si není kde.

Toto je rovnice na tisíciletí.
Politici řeší rovnici na délku volebního období.

A když zadláždí náměstí, vybudují chodník, otevřou další kilometry dálnice, či udělají jinou úlitbu, která situaci zhorší, jsou opět zvoleni. A odborníci mají problém s tou rovnicí pro tisíciletí.

Takže - dnešní průtok je jako informace o dnešním dni. Správné se je zamyslet, co nám říká ta statistika ve všech oborech k území.

<rýpal lesní>