"Nosatá" antilopa z kazašských stepí je v ohrožení. Pomoci mohou i Češi

Sajga tatarská je antilopa zvláštní už jen svým vzezřením, především nezaměnitelným velkým čenichem. V současnosti kriticky ohrožené zvíře, jehož populace žije téměř výlučně v Kazachstánu, se nyní dostalo pod další tlak. Plánovaná těžba zemního plynu v Chansu ohrožuje přírodní rezervaci Usťjurt, která je jednou z nejvýznamnějších oblastí výskytu tohoto podivuhodného sudokopytníka, informuje ekologická organizace Arnika. Čeští ochránci přírody proto v těchto dnech spouští kampaň „Zachraňme sajgu!“. Podpisem petice na webu www.sajga.cz se tak mohou zapojit do ochrany sajgy a jejího domova i lidé v Česku.

„V dávné historii se sajgy proháněly i v západní Evropě. Vlivem osidlování krajiny dnes přežívají už jen ve středoasijských stepích. I tam je však ohrožují pytláci, jejich přirozené prostředí se neustále zmenšuje a počty sajg tak nezadržitelně klesají,“ říká Martin Skalský z Arniky. Povolení těžby plynu v odlehlých stepích náhorní plošiny by bylo podle aktivistů dalším krokem v postupném ukrajování jejího životního prostoru, bez kterého je další setrvání v přírodě sajg nemožné.

Zveřejněná petice požaduje zastavení projektu těžby zemního plynu v nalezišti Chansu a upřednostnění jiných ložisek, která neohrožují divokou přírodu, rozšíření přírodní rezervace Usťjurt a podniknutí kroků k jejímu zápisu na seznam světového dědictví UNESCO.

Plošinu obývají totiž i další živočichové ohrožení vyhynutím, kromě sajgy tatarské například gazela perská. Vážnou překážkou pro nominaci Usťjurtu na seznam UNESCO jsou podle Arniky právě plány státní ropné společnosti na těžbu zemního plynu v nalezišti Chansu, které leží přímo v zimovištích antilop. „Jde o odlehlé místo, kde nejsou žádná lidská sídla ani silnice. Tamní ekosystémy jsou však křehké a průmyslová činnost by je navěky zničila," uvádějí.

Sajga tatarská je nepřehlédnutelná především díky svému výraznému baňatému „nosu“. Antilopy žijí ve stádech čítajících 30-40 jedinců, v období migrace se stáda seskupují. Putování obrovských stád je podle ochránců přírody jedním z nejpozoruhodnějších dějů odehrávajících se v přírodě. Při hledání potravy denně ujdou sajgy desítky kilometrů a v období migračních tahů i stovky. Velkoplošná území podléhající ochraně jsou tak pro jejich záchranu zcela zásadní, vysvětlují aktivisté.

Přečtěte si článek V Kazachstánu hynou sajgy po desetitisících. Podle ochránců je to katastrofa

Kromě tlaku člověka na její životní prostor ohrožuje sajgu také masivní pytláctví a znečišťování prostředí. V loňském roce náhle vymřelo 200 tisíc antilop v důsledku bakteriální infekce, připomínají ochránci. „Protože bakterie napadají pouze oslabená zvířata, vědci předpokládají, že svou roli mohlo sehrát i znečištění životního prostředí nebo jiné faktory. Před touto katastrofou se světová populace sajgy odhadovala na 262 tisíc jedinců. Znamená to, že dnes ve stepích střední Asie běhá posledních 60 tisíc zvířat," uvádí Arnika. Kromě podpisu pod petici mohou lidé snahu o záchranu vzácné antilopy a jejího přirozeného prostředí podpořit také finančně.

Česká organizace v Kazachstánu spolupracuje s místními ekologickými sdruženími už pátým rokem. Společně s kazašskými partnery Arnika v minulých letech usilovala o záchranu vzácného irbise – levharta sněžného, který byl ohrožen plány na výstavbu obřího lyžařského areálu. „Patnáct tisíc signatářů petice a finanční příspěvky pomohly tomu, že levhart je zatím v bezpečí a projekt u ledu," uzavírají ochránci.

---

reklama

---