https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/nosorozcum-se-v-uplynulem-stoleti-zkratily-rohy-patrne-kvuli-pytlakum
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Nosorožcům se v uplynulém století zkrátily rohy, patrně kvůli pytlákům

2.11.2022 09:33 | LONDÝN (ČTK)
Nosorožcům se za poslední století zkrátily rohy, vyplývá ze studie, o které informoval list The Guardian. Podle autorů výzkumu by změna mohla být důsledkem selekčních tlaků, protože lovci a pytláci dávali přednost zvířatům s většími rohy.
 

"V případě nosorožců lidé v podstatě vždy chtěli co největší roh," řekl hlavní autor studie Oscar Wilson z Helsinské univerzity. Dodal, že právě ty pytlákům vynášejí vyšší částky.

Podle Wilsona a jeho kolegů studie archivních snímků zvířat naznačuje, že velikost rohu nosorožce v poměru k délce jeho těla se v průběhu času zmenšovala. Podobný trend vědci zaznamenali také u divoce žijících slonů a ovcí.

"Preferenční lovecký výběr jedinců s většími rohy nebo kly vedl k tomu, že jedinci s menšími znaky přežívali a více se rozmnožovali, předávali tyto znaky dalším generacím a výsledkem byla evoluční změna," píší autoři studie v odborném časopise People and Nature.

Vědci objev učinili na základě zkoumání obrazů a fotografií nosorožců, které má k dispozici charitativní organizace Rhino Resource Center (RRC) v Utrechtu. Některá z těchto uměleckých děl pocházejí z 15. století.

Výsledky ukázaly, že vzhledem k délce těla měli nejdelší rohy nosorožci dvourozí a tuponosí, zatímco nosorožci sumaterští měli rohy nejkratší. U všech pěti druhů se však délka rohu v průběhu času zmenšovala.

Ačkoli 65 z vyfotografovaných nosorožců bylo v zajetí, Wilson poznamenal, že většina z nich pocházela buď přímo z volné přírody, nebo ve volné přírodě dříve žili jejich rodiče. To podle něj naznačuje, že zkrácení rohů pravděpodobně odráží selekční tlaky, kterým zvířata čelí ve svém přirozeném prostředí. Vědci ale nyní provádějí další výzkum s volně žijícími populacemi, aby zjistili, zda se projevuje stejný trend.

Dopad zmenšování rohů není znám, podle Wilsona by však mohl být škodlivý. "Nosorožci své rohy používají, takže jejich ztráta (pro ně) pravděpodobně nebude dobrá," řekl.

Nosorožce stále ohrožují pytláci, které láká vysoká poptávka po jejich rozích. Velký zájem o něj mají především země ve východní Asii, kde z nich podobně jako ze sloních klů vyrábějí většinou šperky, figurky a maličkosti pro turisty. Používají se také v tradiční medicíně. Přestože byl prodej a nákup nosorožčích rohů v roce 1977 v celém světě zakázán, kvůli rostoucí poptávce po rozích je pytláci nadále zabíjejí.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

2.11.2022 10:05
U slonů to přece funguje léta. Sloni na Cejlonu ani kly obvykle nemají.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist