Nová protierozní vyhláška je bezzubá, řeší opakovanou erozi, ne prevenci, míní ekologické organizace
"Za nás je určitě dost zásadní to, že to říká, že když se eroze stane jednou, tak je to vlastně v pořádku. V podstatě to legalizuje erozi, což je v rozporu s tím, co říká zákon - že je zakázáno poškozovat půdu erozí a ohrožovat ji erozí," uvedl Martin Rexa z Hnutí Duha. "Až když se (eroze) stane opakovaně, tak se řeší. Samozřejmě těch prvních událostí je většina. Odsouvají se tím dopady vyhlášky na další roky. Není to prostě ani v souladu se zákonem, který má (vyhláška) naplňovat," dodal Rexa. Ekologové už dříve kritizovali, že na řešení v podobě plánu hospodaření sestaveného pomocí protierozní kalkulačky, dojde až u ploch s opakovaným záznamem eroze.
Zástupci Hnutí Duha, České společnosti ornitologické (ČSO) a Nadace Partnerství v dnešní tiskové zprávě vyhlášku označili za bezzubou. Podle nich lze očekávat její účinky nejdříve v letech 2023 až 2024. S odkazem na údaje o škodách způsobených erozí pak uvedli, že vzhledem k tomu, že první verze vyhlášky vznikla už v roce 2017 a současný návrh pro řešení problému nestačí, budou ztráty státu v těchto letech nejméně 30 miliard korun na hodnotě půdy. "Spolu se škodami na majetku pak může jít minimálně o 70 miliard korun," dodaly organizace. Vodní erozí je v Česku ohroženo až 60 procent zemědělské půdy. Podle expertů ročně kvůli erozi dochází ke ztrátě až 21 milionů tun ornice v hodnotě nejméně čtyř miliard korun.
MŽP už dříve uvedlo, že hospodaření na problematických půdách bude pod kontrolou orgánů ochrany zemědělského půdního fondu. Za porušení nastaveného protierozního plánu hrozí fyzickým osobám pokuta až 100 000 Kč, právnickým osobám a podnikatelům dokonce milion. Mohou také přijít o část dotací.
Podle ochránců přírody je také chyba, že vyhláška opomíjí větrnou erozi. "Ta přitom v posledních letech významně narůstá. Zatímco před deseti lety bylo erozně ohroženo zhruba deset procent plochy zemědělských půd, aktuálně je to až 24 procent. Na rozdíl od vodní eroze dochází k větrné i na rovinatých pozemcích," uvedl zemědělský expert ČSO Václav Zámečník. Ekologové také míní, že resort nevzal v úvahu zásadní připomínky krajů, měst a obcí či akademiků.
Jako hraniční vidí organizace také toleranci ztráty ornice v důsledku vodní eroze až devět tun z hektaru za rok pro hluboké a středně hluboké půdy. Ty tvoří v Česku většinu. "Samotná strategie zemědělského resortu 2030 počítá s maximálním limitem ztráty půdy pět tun na hektar za rok," podotkly organizace. Rexa nicméně ČTK řekl, že bude důležité sledovat, jak se současný limit promítne do podoby eroze a případně ho v budoucnu zpřísnit. MŽP už dříve uvedlo, že nastavené limity jsou v souladu s odbornými poznatky.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (3)
vaber
25.6.2021 09:56turistická pěšinka na které davy turistů ušlapaly a zlikvidovaly trávu je po deštích řádně vymletá a písek odnesla voda daleko předaleko a humus odnesla voda až do moře
Břetislav Machaček
25.6.2021 15:03transparenty hlásajícími: Ani hektar biomasy, protože ničí půdu
a nechrání půdu před erozí při deštích! Na jiném plakátě pak zase:
Raději humus v půdě, než nulová uhlíková stopa biopaliv! Pak jim možná
uvěřím, že to vše myslí upřímně, ale zatím hledají pouze bič na sedláky
a přitom vytvářejí podmínky s biopalivy pro takové huntování půdy.
Místo dotací do biopaliv a biomasy dotovat biopásy a produkci pícnin
třeba pouze k zaorávce a do pár let se to na stavu půdy projeví včetně
té eroze. Hra na nulovou uhlíkovou stopu dohuntuje i zbytky půdy a
pak bude pozdě na její záchranu. K čemu nám bude nulová uhlíková stopa,
když budeme dovážet potraviny a na polích pěstovat biomasu a biopaliva
pomocí statisícům tun hnojiv a postřiků?. Prostě bez JE nulové stopy nedosáhneme i kdyby na polích nerostlo nic než biomasa a biopaliva.
Je to začarovaný kruh na kterém mají aktivisté lví podíl a pouze se
snaží odvést pozornost jinam a na jiné viníky. Co tak si nasypat
popel na hlavu a přehodnotit dosavadní činnost?