Nová studie: Oxid uhličitý má na oteplování menší vliv, než tvrdí OSN

Růst teplot kvůli přibývání oxidu uhličitého v atmosféře bude nižší, než kolik odhaduje Mezivládní panel OSN pro klimatické změny. Uvedli to vědci z Oregonské státní univerzity v práci, kterou publikoval časopis Science.

Vědci se ve své studii snažili odhadnout tzv. citlivost klimatu - tedy jak bude Země reagovat na přibývání oxidu uhličitého v atmosféře. Například Mezivládní panel OSN pro klimatické změny (IPCC) ve své zprávě z roku 2007 uvádí, že zdvojnásobení koncentrací oxidu uhličitého v atmosféře ve srovnání s předindustriálními hodnotami povede k oteplení při povrchu Země o 2-4,5 °C. Nejlepší odhad ("best estimate") růstu teploty činí v odhadech IPCC přibližně 3,0 stupně.

Oregonští vědci ovšem došli k nižším hodnotám. "Velká část minulých studií odhadovala citlivost klimatu pouze na základě dat od roku 1850 a nezahrnovala důsledně paleoklimatická data," uvedl Andreas Schmittner z Oregonské státní univerzity, hlavní autor studie. "Pokud zrekonstruujete povrchové teploty souše i oceánu z vrcholu poslední doby ledové před 21 000 lety (tzv. Last Glacial Maximum, tedy období posledního maximálního zalednění Země - pozn. aut.) a porovnáte je se simulacemi klimatických modelů, vidíte docela jiný obrázek."

Schmittner se svými kolegy tak došel k závěru, že nejlepší odhad oteplení při zdvojnásobení koncentrací oxidu uhličitého v atmosféře činí 2,3 stupně. Zároveň snížili rozsah oteplení, k němuž by mělo dojít se 66% pravděpodobností. Zatímco podle IPCC jde o 2-4,5 stupně, podle Schmittnera je to 1,7-2,6 stupně.

"Když jsme se poprvé podívali na paleoklimatická data, překvapilo nás, jak malé bylo tenkrát ochlazení oceánu," uvedl k výzkumu Smittner. "V průměru byl oceán pouze o dva stupně Celsia chladnější, než je dnes, a přitom planeta vypadal zcela jinak - Severní Ameriku a severní Evropu pokrývaly obrovské ledovce, moře měla hladinu mnohem níže a bylo v nich více ledu, v ovzduší bylo víc prachu."

"To ukazuje, že i malé změny v teplotě oceánů mohou mít obrovský dopad na jiném místě, zejména na souši ve středních a vyšších nadmořských výškách," vysvětluje Schmittner. Pokračování v současné míře spotřeby fosilních paliv může podle něj vést k podobnému oteplení povrchu oceánů, jaké rekonstrukce ukazují pro období mezi vrcholem poslední doby ledové a dneškem.

"Pak bychom skutečně mohli očekávat na souši drastické změny. Naše studie však ukazuje, že stále máme čas tomu předejít," uzavírá Andreas Schmittner.

---

reklama

---