Nové elektrárny vyrábí elektřinu levněji z větru než z uhlí, říká finanční studie
Analýzu australské pobočky Bloomberg New Energy Finance (BNEF) firma zveřejnila minulý týden. Podle ní jednu megawatthodinu elektřiny vyrobí nová větrná farma za 80 australských dolarů (zhruba 1570 korun). Moderní uhelná elektrárna ale stejný objem elektřiny vyrobí za 143 dolarů (zhruba 2800 Kč) a plynová elektrárna za 116 (cca 2270 Kč).
Tyto ceny zahrnují i uhlíkovou daň, která pro roky 2012 a 2013 činí 23 dolarů za tunu oxidu uhličitého.
Nicméně podle analýzy firmy Bloomberg je i bez započítání ceny uhlíku elektřina z větru levnější o 15 % než z uhlí a o 18 % proti zemnímu plynu.
„Představa, že fosilní paliva jsou levná a obnovitelné zdroje jsou drahé, je už pryč,“ říká Michael Liebreich z BNEF. Že je výroba elektřiny z větru levnější v zemi, která má nejlepší zásoby fosilních paliv na světě, ukazuje podle Liebreicha možnosti čisté energetiky. Ta prý může zcela ekonomiku výroby energií otočit na hlavu.
Líbí se Vám Ekolist? Nebo jen chcete udržet možnost si na něm diskutovat?
Analýza ukazuje, že od roku 2011 cena větrné elektřiny poklesla o 10 % a solární elektřiny dokonce o 29 %. Na druhé straně cena výroby energií v nových uhelných nebo plynových provozech je vysoká. A dále roste.
Podle BNEF v Austrálii významně zdražuje výstavbu nových uhelných elektráren nízká ochota bank půjčovat na podobné projekty. Čtyři největší finanční ústavy země nechtějí prý investovat do emisně náročných technologií. Plynové elektrárny zase nemají přístup k levné surovině, protože cenu plynu žene vzhůru exportní trh se zkapalněným plynem (LPG). Samozřejmě další peníze putují na platby uhlíkové daně a v budoucnu i emisních povolenek.
Podle BNEF zanedlouho cenově předhoní uhlí a plyn také elektřina z velkých fotovoltaických elektráren. Pokud bude zachován systém emisních plateb, mělo by se tak stát do roku 2020. Za dalších deset let by měly konkurenceschopné ceny nabídnout i biomasa nebo tepelné sluneční elektrárny.
„Je velmi nepravděpodobné, že se v Austrálii budou stavět nové uhelné elektrárny. Již dnes jsou příliš drahé, ve srovnání s obnovitelnými energiemi,“ tvrdí o budoucnosti Kobad Bhavnagri z BNEF. Podle něj nikdo nebude v dalších letech chtít stavět nové uhelné či plynové elektrárny stavět a po roce 2020 už to nebude mít ekonomicky smysl.
Nicméně navzdory dnešní ceně zelené elektřiny, Austrálie používá množství uhelných elektráren, které byly vybudovány vládami v 70. a 80. letech minulého století. Ty stále dokáží vyrábět elektřinu za méně peněz než obnovitelné zdroje, protože náklady na jejich výstavbu se už splatily. „Nová větrná elektrárna je levnější než nová uhelná nebo plynová, ale nemůže soupeřit se starým zařízením, které už je splacené,“ říká Bhavnagri.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
ps zřejmě rozdíl pozná - a na základě čeho usuzuje? patrně zbožných přání.. - 15. 2. 2013 - pragerzjj 99% a relativně - krásná argumentace.. zkuste si přečíst tento příspěvek a nemusíte psát nesmysly..A ani nemám zapotřebí vás nějak škatulkovat- myslím, že úroveň Vaší pseudoargumentace mluví sama za sebe.. http://www.renewablesinternational.net/bnef-grossly-overstates-cost-of-renewables-in-germany/150/537/60580/?utm_source=twitterfeed&utm_medium=twitter overall volume of investments in the grid has actually remained stable at around two billion euros in recent years. Indeed, Germany has managed to increase its share of renewable electricity from six percent to around 22 percent without having to upgrade its grid much – because so much of this generation capacity is distributed across the country. It is central plants that require grid expansion. No one doubts that Germany will have to start changing its grid if we are to move up to 50 percent renewables by 2030 as planned, but these upgrades need to be seen in context – it's not more than what would be needed for coal or nuclear to double their share of power supply. |