NYT: Čínský hlad po energii škodí životnímu prostředí
"Je to jedna z nejdůležitějších otázek, kterou si kladou představitelé energetického průmyslu na celém světě," říká Scott Roberts, šéf pekingské kanceláře Cambridge Energy Research Associates. "Ekonomický růst je stále obrovský a to vyvolává hlad po energii a primárních materiálech. Dovoz ropy vzrostl za poslední rok o třetinu. Vznikla celá řada nových továren, letišť a výškových budov, z výrobních linek sjíždí každý den nové automobily. Podle britského Úřadu statistiky výroby železa a oceli, čínský dovoz kvalitní oceli převýšil dovoz ve Spojených státech, a to ačkoliv Čína sama vyrobila třetinu celosvětové produkce." Spotřeba elektrické energie stoupla o 15 procent. Objem domácího vytěženého uhlí stoupl o 100 milionů tun a stále je ho nedostatek. Podle odhadů se energetická spotřeba Číny do roku 2020 bude muset zdvojnásobit, aby uspokojila poptávku.
 |
||
| Stožáry elektrického vedení. | ||
| Ilustrační foto: Hugo Charvát/EkoList
|
Na začátku měsíce proběhl každoroční sjezd komunistické strany, na kterém pronesl předseda vlády Wen Jiabao projev, ve kterém hovořil o ekonomickém tlaku na životní prostředí a snaze o vytvoření "společnosti, která bude brát ohledy na uchování přírody". Jeho představa však nijak nekoresponduje s jeho pozdějším prohlášením o potřebě nových zdrojů energie. "Musíme najít nová naleziště kvalitního uhlí a otevřít nové doly, postavit nové elektrárny a rozšířit elektrickou síť, musíme také vyhledávat nová naleziště ropy a dalších přírodních zdrojů."
Komunistická strany Číny oznámila, že hodlá vybudovat 100 nových elektráren, jak klasických tepelných, tak jaderných a vodních. Čínské životní prostředí, již tak velmi znečištěné, tak bude nadále trpět kvůli poptávce po energii. Komunistická strana hodlá využít jakékoliv zdroje, aniž by brala ohled na jejich problémovost nebo nebezpečí pro přírodu. Do roku 2020 má vzniknout nejméně 20 jaderných provozů. Projekty hydrolektráren, jenž čínská oficiální místa označují za čistý zdroj energie, předpokládají zničení ekologické rovnováhy na většině hlavních vodních toků, pramenících v Tibetu.
Sedmdesát procent energie pokrývá Čína spalováním uhlí, což je nejvýraznější zdroj emisí skleníkových plynů. Odborníci předpokládají, že do dvaceti let předběhne Čína Spojené státy a stane se největším světovým producentem oxidu uhelnatého. To není nic překvapivého, neboť Spojené státy jsou pro Čínu velkým ekonomickým vzorem. "Čína sleduje stejnou cestu jako USA, jenže svět si pravděpodobně nemůže dovolit další stát jako USA," říká Zhang Jianyu, vedoucí pekingské pobočky americké organizace Environmental Defense. Podle něj se nezájem o problémy životního prostředí velmi jednoduše může projevit ekonomickými ztrátami. Škody způsobené kyselými dešti vyčíslila státní správa na 13 miliard dolarů a znečištění ovzduší snižuje hrubý domácí produkt ročně o 3 procenta. Velký problém je i neefektivnost využití elektrické energie, podle Cambridge Energy jsou ztráty v průmyslu o 70 procent vyšší než v obdobných továrnách v USA.
Podle článku Jima Yardle The New York Times 14. 03. 2004.
reklama
