NYT: Kterak se v Bruselu zabydleli tropičtí ptáci

V rušné bruselské čtvrti Flagey si můžete být jisti dvěma věcmi: lidé budou stát frontu na hranolky v restauraci Frit Flagey a opodál budou sezobávat drobky holubi. Ale o pár set metrů dál se za soumraku odehrává scéna, která je výrazně méně belgická, napsal list The New York Times.

Na strom u rybníka se slétají stovky zářivě zelených papoušků, které si spíše spojujeme s tropy západní Afriky nebo Indie než s šedivým, upršeným Bruselem. Přes noc tam podřimují, strom se díky nim zbarví do jasnějšího odstínu zelené, a za svítání odlétají.

Počet papoušků druhu alexandr malý (Psittacula krameri) se v Bruselu zvýšil z několika málo kusů v 70. letech 20. století na dnešních zhruba deset tisíc. Stali se tak po holubech a vrabcích jedním z nejběžnějších ptáků v Bruselu.

Vzhledem k tomu, že se populace volně žijících papoušků rozrostla, a to nejen v Bruselu, ale také v Londýně, Paříži a více než stovce dalších evropských měst, snaží se vědci pochopit, jak se ptáci pocházející z tropů mohli ocitnout a rozšířit v místním chladném podnebí.

Jedním z vysvětlení přítomnosti tisíců papoušků, kteří dnes žijí v Bruselu, je, že jde o potomky mnohem menší skupiny ptáků, kteří byli v 70. letech 20. století vypuštěni z malé zoologické zahrady a zábavního parku Meli Park Heysel ve městě. Podle místních pověstí vypustil ředitel zoologické zahrady Guy Florizoone ptáky, protože chtěl městu dodat trochu zářivějších barev.

"Počátkem bruselské populace bylo bezpochyby vypuštění několika desítek ptáků ze zoologické zahrady," řekl Diederik Strubbe, vědec zabývající se životním prostředím na Gentské univerzitě v Belgii, který zkoumal papouščí populaci v rámci své doktorské práce.

Nyní osmdesátiletý Guy Florizoone potvrdil, že počátkem 70. let vypustil 40 až 50 papoušků v rámci experimentu, který nazval "Ptáci na svobodě", aby je návštěvníci mohli vidět venku. Většina papoušků se podle něj do zoo vrátila; několik ale na svobodě zůstalo.

Sám je ale přesvědčený, že jeho experiment má jen malou souvislost s obrovským nárůstem populace papoušků v Belgii a celé Evropě včetně Británie. "Není možné, aby takové množství papoušků přeletělo kanál La Manche," řekl. "Toho nejsou schopní."

Nárůst populace papoušků v Evropě podle něj urychlilo teplejší počasí v Evropě, což potvrdil i projekt ParrotNet na univerzitě v anglickém Kentu, který zkoumá úlohu papoušků v ekosystémech.

Kromě mírnějších zim papoušci těží z nedostatku predátorů a bohatých zásob potravy ve městech, jako je Brusel, uvedli ornitologové. "Městské oblasti jsou jako restaurace s otevřeným bufetem zdarma," řekl Diederik Strubbe.

Některým lidem může připadat hejno tropických ptáků v Bruselu nepřirozené a znepokojivé. Patří mezi ně i novinář Jimmy Foucault. "Tenhle ptačí druh v Belgii - je to prostě divné," řekl.

V Bruselu však žijí harmonicky s ostatními druhy, protože město zachovalo staré stromy, které jsou ideální pro ptáky hnízdící v dutinách, jako jsou papoušci, řekl Jean-Yves Paquet, ředitel organizace Natagora, která se zaměřuje na ochranu životního prostředí v Bruselu.

"V podstatě je tu dost místa pro všechny," řekl a dodal, že úřady požádaly veřejnost, aby ptáky nekrmila, ale jinak se nijak aktivně nesnaží omezit růst jejich populace.

Přítomnost krásných, volně žijících zvířat může mít pozitivní vliv na duševní zdraví, řekl Jim Groombridge, předseda sítě ParrotNet a profesor biologické rozmanitosti na univerzitě v Kentu.

Zatímco někteří lidé papoušky milují, jiní je považují za hlučné a otravné. Když se usídlili před bývalým velitelstvím NATO v Bruselu, rušili úředníky natolik, že vyzkoušeli celou řadu metod, jak je přimět, aby se přesunuli jinam. Mimo jiné jim z reproduktorů umístěných mezi stromy pouštěli nahrané hlasy sokolů a jestřábů.

---

reklama

---