Občané jsou nespokojeni s návrhem územního rozvoje v Jihomoravském kraji

Čtyřproudová rychlostní silnice R43 má vést přes hustě obydlenou městskou část Brno-Bystrc. Licence: Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported
Foto: Honza Groh/Wikimedia Commons

„Zásady například předpokládají realizaci záměru R52 ve variantě přes Mikulov. Připomínám, že plánování tohoto záměru od počátku provázejí nezákonnosti, na které již upozorňoval Nejvyšší kontrolní úřad, veřejný ochránce práv a dokonce i Evropská komise," dodává právník Libor Jarmič z Ekologického právního servisu.

Rychlostní silnice R43 má zase vést přes hustě obydlenou městskou část Brno-Bystrc a kolem Brněnské přehrady dále na sever. „Již nyní trpíme přílišným hlukem z dálnice D1. Pokud se postaví i rychlostní silnice R43 ve variantě přes Brno-Bystrc, nechci ani domýšlet, jak hlučno v naší městské části bude," říká Marie Špačková, předsedkyně občanského sdružení Občané za ochranu bydlení v Brně–Bosonohách.

Podle Jarmiče je problém především ve výběru trasy přes zastavěné území a v nedostatečném posouzení dalších možností. Jednou z nich je podle něj varianta vedení silnice R43 v tunelu nebo tzv. Boskovickou trasou posunutou více západně, vedoucí z Ostrovačic a dále kolem menších obcích.

Ekologický právní servis dnes předal Brněnskou výzvu s námitkami řediteli krajského úřadu Jiřímu Crhovi a vedoucí odboru územního plánování Evě Hamrlové. Signatáři petice se domnívají, že včasné a účinné zapojení veřejnosti do pořizování Zásad by mohlo pomoci předejít budoucím konfliktům a soudním sporům. Hamrlovou i Crhu požádala redakce Ekolistu o komentář, ale z nedostatku času se omluvili, že zatím neměli čas výzvu prostudovat.

"Zásady územního rozvoje jsou ve stádiu schvalování návrhu, kdy se vypořádávají připomínky ministerstva a dalších orgánů. Poté se návrh vyvěsí na veřejnou desku a začne připomínkové období pro běžné občany," vysvětlil postup Jarmič. Přestože v této fázi zákon výslovně zapojení veřejnosti nepožaduje, domnívá se Jarmič, že je právě nyní nejvhodnější doba pro vznášení námitek obyvateli, neboť by v dalším stádiu mohlo být pozdě.

Dalším palčivým tématem návrhu je přesunutí Brněnského železničního nádraží. „Přestože odborné studie i Nejvyšší kontrolní úřad zpochybnily výhodnost přesunu nádraží, připravuje se zbytečná akce za desítky miliard korun. Pro nádraží v centru se přitom vyslovila i drtivá většina obyvatel Brna, kteří se zúčastnili referenda o jeho případném přesunu,“ poznamenává RNDr. Miroslav Patrik, člen občanské Koalice Nádraží v centru.

Kromě dopravních staveb Jihomoravský kraj plánuje zřízení 14 nových průmyslových zón o celkové rozloze cca 1000 ha. Jejich nevhodné umístění může zásadním způsobem narušit kvalitu bydlení v příměstských lokalitách, říkají nevládní organizace.