https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/obce-ci-domacnosti-by-nove-mohly-platit-za-odvod-srazkovych-vod-do-kanalizaci
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Obce či domácnosti by nově mohly platit za odvod srážkových vod do kanalizací

16.11.2026 01:44 (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Obce, kraje i vlastníci nemovitostí určených k trvalému bydlení by nově mohli platit za odvádění srážkových vod do kanalizace. Vláda totiž v novele vodního zákona navrhuje zrušit jejich dosavadní osvobození od povinnosti platit za odvádění srážkových vod. Cílem je motivovat například vlastníky domů, které dosud nepodléhají zpoplatnění, aby nakládání se srážkovými vodami začali řešit jiným způsobem než jejich vypouštěním do kanalizace a přetěžováním čistíren odpadních vod. Vyplývá to z důvodové zprávy k návrhu ministerstva zemědělství. Materiál má ukončené připomínkové řízení.
 
Za odvádění srážkových vod do veřejné kanalizace se nyní platí jako součást stočného. Zákon ale z placení vyjímá plochy dálnic, silnic a místních i veřejně přístupných účelových komunikací, drah, zoologických zahrad, pohřebišť a nemovitostí určených k trvalému bydlení a na domácnosti. Majitelé rodinných a bytových domů tak dnes za vodu ze střechy zpravidla neplatí.

"Navrhuje se zrušit dosavadní zvláštní osvobození od povinnosti platit za odvádění srážkových vod do jednotné kanalizace," uvádí materiál. Srážkové vody, které nejsou odváděny do kanalizace pro veřejnou potřebu, zpoplatněny nebudou.

Exministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) požaduje stažení návrhu, řekl v pátek ve Sněmovně. Ministerstvo podle něj nepodložilo návrh podrobnými analýzami. Působí to na něj tak, že ministerstvo si dalo za úkol hledat, co by ještě mohla vláda kde zdanit. Předseda sněmovního klubu Motoristů Boris Šťastný novinářům řekl, že návrh vnímá jako snahu o podporu vsakování vody do půdy.

Zrušení výjimky souvisí s evropskou směrnicí o čištění městských odpadních vod, která označuje městský srážkový odtok za významný zdroj znečištění vypouštěného do životního prostředí. Význam tohoto zdroje znečištění bude podle zprávy v důsledku pokračující urbanizace a změn srážkového režimu souvisejících se změnou klimatu narůstat. Zrušení výjimky tak má motivovat například k přednostnímu zadržování vody, vsakování nebo využívání srážkové vody v místě dopadu.

Důvodem navrhovaného zrušení je podle materiálu také odstranění rozdílného zacházení mezi odběrateli. "Aby náklady spojené s odváděním srážkových vod nebyly přenášeny pouze na ostatní skupiny odběratelů, ale aby byly rozděleny adresněji podle skutečnosti, zda jsou srážkové vody do kanalizace pro veřejnou potřebu skutečně odváděny," uvádí zpráva.

Při zachování současných výjimek by podle materiálu přetrvávalo nerovnoměrné rozložení nákladů na odvádění srážkových vod a kanalizační infrastruktura by byla dále kapacitně zatěžována.

Závěrečná zpráva k materiálu připouští, že změna bude mít významný dopad pro obce a kraje, které vlastní nebo spravují rozsáhlé zastavěné a zpevněné plochy, a nejspíš povede ke zvýšení jejich výdajů. Výborný očekává, že návrh zatíží obecní rozpočty částkou okolo pěti miliard korun ročně.

Dopady nového poplatku na zranitelné skupiny obyvatel, které si platbu za odvádění srážkových vod nebudou moct dovolit, lze podle materiálu zmírňovat prostřednictvím stávajících nástrojů sociální politiky. "Zejména systému podpory bydlení a dalších dávek určených domácnostem ohroženým nepřiměřenými náklady na bydlení," píše zpráva.

Změna se dotkne i státu, půjde zejména o náklady související s odváděním srážkových vod z nemovitostí ve vlastnictví nebo správě ministerstva dopravy, Českých drah a Správy železnic.

Rozšíření okruhu plátců zároveň podle materiálu může vzhledem ke zvýšení počtu fakturovaných vod vést ke snížení jednotkové ceny pro stočné.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (58)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PH

Pavel Hanzl

16.11.2026 09:30
Tahla paravláda je něco příšerného. Slibovali na holej pupek, že nebudou zvyšovat daně a co znamená tohle? Další mohutná byrokracie a šikan obyvatel!!
V dnešní klimatické změně má každý majitel jakéhokoliv zeleného pozemku zájem o zasakování dešťové vody. A tihle mašlonci by měli lidem k tomu pomáhat a nešikanovat a nebuzerovat. Je to ten ruský svět naopak.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

16.11.2026 09:48 Reaguje na Pavel Hanzl
Však ten co zasakuje, nic platit nebude! Vaše nadávání nemá racionální základ. Když pouštím dešťovou vodu do splaškové kanalizace, způsobuji tím obrovské problémy v ČOV. Pak je velmi logické, že za to musím platit.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

16.11.2026 10:01 Reaguje na Jiří Svoboda
Kdo si myslíte, že to bude platit z komunikací a veřejných prostranství?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

16.11.2026 10:12 Reaguje na Jakub Graňák
Majitelé. Ti budou motivováni k vybudování zásaků. Co na tom vidíte špatného, krom toho, že to navrhuje Babiš?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

16.11.2026 12:10 Reaguje na Jiří Svoboda
Kdo je majitelem věřejného prostranství a veřejné komunikace?
Obce a další municipality vynakládají do rozvoje vodovodní a kanalizační sítě 14 mld Kč ročně z vlastních rozpočtů, stát 1,5 mld Kč. Skutečně si myslíte, že když stát sebere obcím 5 mld Kč ročně, tak budou motivovány k budování zásaků? Kde na to vezmou, když jim zbude míň peněz? A co s těmi 5 mld navíc udělá stát? Od Šebestyána ani Babiše o tom, jak s těma prachama naloží ani slovo... nejspíš je prostě jenom rozpustí v té astronomické sekeře, kterou tady zasekávají. A tu "sociální politiku" pro ty, kdo na tu platbu nebudou mít zaplatí kdo? - pracující... takže např já, ačkoli veškerou vodu zasáknu budu skrze daně platit poplatek za "stočné" dešťovky nějakému paneláku v Karviné, aby měl nějakej kuní ksicht v Praze víc na rozhazování. díky nekupuju...

Mmch, když Babiš premiéroval posledně tak rozpočtovou kapitolu věnovanou zvyšování retenčních a akumulačních funkcí krajiny úplně vymazal.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

18.11.2026 11:26 Reaguje na Jakub Graňák
Ty vybrane penize by se tedy mely dat obcim. Pak by byla obec opravdu motivovana zasaky budovat a z tech penez by platila uver.
Odpovědět
sv

s v

18.11.2026 12:13 Reaguje na Jiří Svoboda
Takže vlej vylej. Proč to dělat jednoduše, když to jde složitě.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

18.11.2026 12:56 Reaguje na s v
To evidentne nechapete. Ty obce budou dostavat penize rovnym dilem a kdyz se postaraji o zasakovani, vydelaji na tom na ukor tech, co se nepostaraly. Tomu se rika financni motivace.
Odpovědět
sv

s v

18.11.2026 20:36 Reaguje na Jiří Svoboda
Evidentně chápu, že tady ještě někdo věří na červenou karku.. tedy na "rovné díly". Zvlášť s burešem u koryta je to velmi pravděpodobné. O nákladech na administraci nemluvě.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

18.11.2026 16:25 Reaguje na Jiří Svoboda
Pane Svobodo, podle fotky pod články už jste "ctihodný stařec"... Copak i Vás je třeba upozorňovat, že při každém takovémto "transferu" nemalá část prostředků vysublimuje? Myslíte to se strategií "Napřed ti vezmu, abych ti pak mohl dát" vážně?

A co s tou druhou částí mého komentu?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

18.11.2026 16:27 Reaguje na Jiří Svoboda
Stát se má v celé věci angažovat jedinou věcí - zjednodušením podmínek
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

16.11.2026 18:36 Reaguje na Jiří Svoboda
Copa? Došly "štiplavé" poznámky?
Odpovědět
Peter

Peter

16.11.2026 11:51 Reaguje na Jiří Svoboda
J. Svoboda: Na Slovensku sa za daždovú vodu platí od r. 2003. Vypočítané podľa údajov SHMÚ a katastra, bežná súčasť každoročného vyúčtovania vodného a stočného.
https://www.stvps.sk/zrazkove-vody/
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

16.11.2026 18:33 Reaguje na Peter
jj, na slovensku jste byli vždycky napřed, proto je taky na počet obyvatel druhým největším slovenským městem Brno:-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.11.2026 13:26 Reaguje na Jiří Svoboda
A kde ty cha cha "obrovské" problémy vidíte? Už dávno se budují oddělené kanalizace, dešťovka jde rovnou do řeky a splaška do čističky. Posledních x let dešťová do řadu nejde, každý si musí zasáknout sám. A ty komunikace, které chtějí zdanit, přes čističku nejdou.
Samozřejmě kanalizační systémy jsou desetiletí staré, ale plně funkční. Tohle je čistá buzerace, nic jiného.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

18.11.2026 11:30 Reaguje na Pavel Hanzl
Tam, kde jde destovka do vodotece by mely byt poplatky malicke. Kdyz vam kvuli privalu pretece cisticka do reky, cisticce to nevadi, ale te rece ano. Oddelena kanalizace je az neco pomerne noveho.
Odpovědět
JŘ

Jaroslav Řezáč

16.11.2026 17:56 Reaguje na Jiří Svoboda
tahle věta je dost důležitá
" rušení výjimky souvisí s evropskou směrnicí o čištění městských odpadních vod".
ono totiž je dost lidí, kteří budou tvrdit, že je to svévole.
Že je třeba oddělit splaškovou vodu a srážkovou kanalizaci od sebe není nic nového. U nás v našem městě tak činíme už deset let.
Ale Stojí to ranec.
Odpovědět
II

Imarr Imarr

16.11.2026 18:28 Reaguje na Jiří Svoboda
Problém je v kanalizaci. Až bude oddílná, a na čov půjde jen splaška, dešťová voda nebude škodit. Vládě nejde o zlepšení stavu. Vládě jde o zlepšení výběru daní.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

18.11.2026 11:37 Reaguje na Imarr Imarr
Ano, vlade jde primarne o vyber penez. Ale kdyz se za to platit nebude, nic se pro to neudela. Casto je destovka a splasky jedno potrubi i v dome. Oddelit to je silena investice.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

16.11.2026 12:31 Reaguje na Pavel Hanzl
Solidní sídliště mají oddílnou kanalizaci a ta se snad danit nebude.
Odpovědět
JŘ

Jaroslav Řezáč

16.11.2026 17:59 Reaguje na Slavomil Vinkler
to je otázka....v zimě se solí.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

16.11.2026 21:46 Reaguje na Jaroslav Řezáč
No já vím a i saze a otěry z gum a destiček- žádná sláva. Jenomže to by splašková a čističky musely být desetinásobné?
Odpovědět
vš

vladimír šmídl

17.11.2026 10:45 Reaguje na Jaroslav Řezáč
A ta sůl se snad někde odstraní (za ty daně), nebo se nechá odtéci do moře?
Odpovědět
pk

pepa knotek

16.11.2026 10:52
Z této kolonie odchází ročně stovky miliard do zahraničí, odhady analytiků jestli to je 600 mld nebo 800 mld nemá cenu řešit, je to zkrátka cesta k bankrotu, do nekonečna nám nikdo 400 mld ročně půjčovat nebude. Přitom další dárečky do černé díry v podobě desítek mld € se v EU právě připravují, není divu, že se vlády snaží odrbat ovečky pomocí eet a dalších poplatků.
Odpovědět
PE

Petr Elias

16.11.2026 13:21 Reaguje na pepa knotek
Zase kecy o dividendách?
Odpovědět
II

Imarr Imarr

16.11.2026 18:32 Reaguje na pepa knotek
S co brání správě koupit podíly zpět? Když to šlo prodat, jdr to i koupit!
Odpovědět
sv

s v

18.11.2026 12:38 Reaguje na pepa knotek
A nazpátek zase tečou zahraniční investice v řádech bilionů a dotace. Tomu se říká volný pohyb kapitálu, pepku. Cestou do bankrotu bylo když jsme otrocky vyváželi do sajůzu zboží za stovky miliard a nic za to zpátky nedostali.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.11.2026 13:11
Kde vzít na zdokonalené ČOV a na nové oddělené kanalizace? Na dluh a nebo
zpoplatnit ty, kteří zbytečně zatěžují ČOV dešťovkou a řeky splašky, které
odtékají za deště přepady? Za mně správné řešení, ale už tu mělo být hned po
revoluci. Na vesnicích to tak funguje odjakživa a proč to nejde ve městech?
No protože to po nich nikdo nevyžadoval, tak se ani nesnažili oddělit ty
splašky od dešťové vody. Proti je ale opozice, která má městské voliče, kterých se to dotkne více, než voličů vlády z venkova a proti jsou taky
ekologisté, kteří kopou za opozici. Pěkně se tak ukazuje, kdo to myslí
s životním prostředím dobře a kdo o tom pouze žvaní a nic nedělal, když
vládl.
A teď do mne místní ekologisté, že chci v řekách vodu bez splašek a taky
ve stočném neplatit za ty, kteří navyšují dešťovkou náklady na čištění odpadních vod v ČOV. Já dešťovku jímám na zalévání a zasakuji a co vy
ekologisté? Pouštíte ji do splaškové kanalizace a bojíte se, že vám to
zpoplatní? Dobře vám tak!
Odpovědět
LB

Lukas B.

16.11.2026 13:37 Reaguje na Břetislav Machaček
obecně je jednotná kanalizace (míchání splašků s dešťovkou před čističkou) zvěrstvo které by mělo být potíráno ohněm a mečem.
Odpovědět
JO

Jarka O.

16.11.2026 21:28 Reaguje na Lukas B.
Obecně možná, ale v suchých oblastech míchání není tak hloupé.
Odpovědět
LB

Lukas B.

18.11.2026 13:29 Reaguje na Jarka O.
proč? míchat to (a naředit to) za čističkou je samozřejmě docela dobrý nápad, ale proč před čističkou?
Odpovědět
JO

Jarka O.

18.11.2026 18:27 Reaguje na Lukas B.
Tak déšť pročišťuje kanalizaci. Míchání se musí před čov dělat, protože potřebujete stabilní přítok- tlak vody pro pumpy, a nedá se čerpat tuhý hustý kal. Když budou oddělené kanalizace (náročné na místo), tak se na ředění vody na přítoku čov bude recyklovat část přečištěné vody z čov, což dělají i teď. V neposlední řadě je dešťová voda měkká, čerstvě nasycená kyslíkem, CO2 a anionty, čímž pomáhá čištění, rozpouštění a srážení solí, a prospívá bakteriím.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

16.11.2026 14:16 Reaguje na Břetislav Machaček
Zase hledáte třídního nepřítele?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.11.2026 15:35 Reaguje na Břetislav Machaček
Co zase mektáte za pitomosti? Tohle je přece dávno vyřešené i bez estébáckých buzerací a daní.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.11.2026 16:26 Reaguje na Pavel Hanzl
Co je vyřešené?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.11.2026 18:09 Reaguje na Břetislav Machaček
Funkčnost vodního hospodářství celého státu. Pořád se na tom pracuje, ale vodu má každý.
Odpovědět
hi

16.11.2026 15:56
Stočné by mělo být příjmem provozovatele jednotné kanalizace s ČOV, takže by se mělo zlevnit stočné za splaškové vody. Celkové náklady na provoz kanalizace a ČOV zůstanou prakticky stejné jako v současnosti, kdy se stočné za dešťové vody nevybírá.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.11.2026 16:38 Reaguje na
Dokud někdo nevymyslí měřidlo na splaškové vody, tak budou stočné
odrbávat i ti s vlastními zdroji vody například na splachování WC.
Znám několik takových vykuků, kteří přes vodoměr odebírají třetinu toho, co vypouští jako splašky a co teprve ti, co tam pouští i tu
dešťovku? Kvůli takovým pak narůstá stočné i těm, co to nedělají.
Ti "černí pasažéři" se pak těm slušným posmívají, že platí i to,
na čem oni ušetřili. Nejspravedlivější byla vyvážená žumpa, kam
si nikdo dešťovku nepustil, aby nemusel platit za odvoz čisté vody.
Odpovědět
hi

16.11.2026 19:12 Reaguje na Břetislav Machaček
Dá se to řešit dvousložkovou cenou stočného. Část je pevná a část dle množství odebrané vody z vodovodu. Tam, kde není vodoměr, tak se množství splaškových vod stanoví podle směrných čísel a počtu napojených osob. Přiváděné množství deš. vod na ČOV nemá až tak velký vliv na provozní náklady ČOV. Problém je spíše vypouštěné znečištění v odlehčovacích komorách před ČOV, kdy se kanalizace proplachuje do vodních toků. Částečně se tomu dá zabránit budováním deš. zdrží.
Je to složitý problém, který je potřeba řešit komplexně a individuálně pro každou lokalitu.
Pokud by všichni skutečně poctivě vyváželi žumpy na velké ČOV, tak by se nedoplatili a kapacita na vyvážení a čištění na stávající ČOV nebyla postačující. Již dnes si mnohde musíte objednat vyvezení žumpy měsíce dopředu.
Odpovědět
hi

16.11.2026 16:03
Ve stávající husté městské zástavbě, kde jsou vybudovány všechny inž. sítě to za přijatelné investiční náklady bude prakticky nemožné. Bude to běh na dlouhou trať. Hlavně by se na to mělo pamatovat u nové výstavby a při revitalizacích sídlišť a velkých opravách inž. sítí, což se již leckde děje.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.11.2026 16:42 Reaguje na
Pokud nebude tlak tím zpoplatněním dešťovky, tak se do rekonstrukcí
nikdo nepustí. Nechají to při staru a proti těm, co rekonstruují
kanalizační sítě, použijí ušetřené peníze na nějaké kraviny.
Odpovědět
hi

16.11.2026 19:21 Reaguje na Břetislav Machaček
U nových staveb je vypouštění deš. vod do jednotné kanalizace řešeno Vodním zákonem a prakticky by již k nemělo docházet.
Ve stávající zástavbě to je složitější, ale při rekonstrukcích stávajících sítí by to již možné bylo. Nutná by však byla dokonalá koordinace, což je v našich podmínkách velký problém.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.11.2026 20:16 Reaguje na Břetislav Machaček
V dnešním klimatu každý normální vlastník nemovitosti chce využít dešťovku na zalévání co nejvíce i bez státních buzerací.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.11.2026 10:43 Reaguje na Pavel Hanzl
Můžete mí říci k čemu využijí dešťovku obyvatelé
činžáků ve městech bez trávníků a jiných ploch k
zalévání? Pokud je zpoplatnění něčeho, co dělá
ČOV problémy podle vás buzerací, tak v tom vidím
pouze antibabišismus. Navrhnout to před rokem
ti vaši kabrňáci Brňáci, tak to budete chválit.
Vy totiž i ochranu přírody posuzujete podle toho,
kdo ji dělá a navrhuje. Máte mojí soustrast to
ještě ty tři roky do nových voleb vydržet bez
toho, že to bude na hospitalizaci a izolaci!
Odpovědět
hi

16.11.2026 16:15
Pro racionální debatu by bylo vhodné zveřejnit modelové příklady výpočtů stočného se stočným s dešťovými vodami pro konkrétní větší město, střední a menší obec. Následně provést srovnání se současným stavem. Podobné výpočty a srovnání již určitě existují a bylo by dobré je zveřejnit, abychom měli představu o čem se vlastně bavíme. Pokud by se podařilo článek o tyto údaje doplnit, odpadla by spousta spekulací a dohadů.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.11.2026 20:11
Co kdyby ti mašlonci spíš podpořili ty, kteří si nejen dešťovku nechají zasáknout na svém pozemku? Třeba jen tím, že by zrušili byrokraci.
Pokud je někdo připojený na splaškovou kanalizici, může si dát na přípojku domovní čističku a zalévat zásakem celou zahradu.
Jenže nelze. Jde to přes vodní zákon a to je tutovka.
Odpovědět
hi

16.11.2026 22:39 Reaguje na Pavel Hanzl
Pokud se není možno napojit na kanalizaci s ČOV nebo do vodního toku, tak je možno vyčištěné vody z DČOV zasakovat, musí však splňovatlimity zbytkového znečištění a DČOV také vyžaduje nějakou péči a provozní náklady. Nic není zadarmo.
Odpovědět
hi

16.11.2026 22:39 Reaguje na Pavel Hanzl
Pokud se není možno napojit na kanalizaci s ČOV nebo do vodního toku, tak je možno vyčištěné vody z DČOV zasakovat, musí však splňovatlimity zbytkového znečištění a DČOV také vyžaduje nějakou péči a provozní náklady. Nic není zadarmo.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.11.2026 09:12 Reaguje na
Jenže já jsem napojen na kanalizaci dávno. Ale zahradu mám ve svahu na jih, trpí suchem tak, že mladý stromek už nevyroste a staré odcházejí. A dešťovku ze střechy využívám dávno.
Využití odpadní vody po přečištění by mi dalo asi 350 kubíků ročně, což by byla dost zásadní pomoc.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.11.2026 09:17 Reaguje na
Pořídil bych novou DČOV splňující všchny parametry a dávat 2x ročně vzorek na ouřad není problém.
Odpovědět
JO

Jarka O.

16.11.2026 21:26
Je sprosté hodit daně za déšť na lidi. Ti přece nejsou stavitelé. Zásakové rýny, kanálky, šachtičky a umělé kaluže má na pozemcích zbudovat developer hned při stavbách sídlišť, silnic a chodníků, a měly by patřit k požadavkům městského architekta. Ten, kdo má zahradu, má taky minimálně jeden sud a do kanalizace svádí minimum dešťů, tam nejsou daně z deště třeba, a ve městech by je měl platit stavební odbor, pokud neprosazoval v intravilánu při stavbách nebo rekonstrukcích chodníků, silnic a domů jednoduché prvky známé 100 let.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.11.2026 09:14 Reaguje na Jarka O.
Dle stavebního zákona už nikdo dešťovku do kanalizace nepustí, povinnost je zasakovat na svém pozemku. Takže je to jen čistá buzerace a snaha z lidí vydřít další daně, které ZÁSADNĚ zvyšovat nebudeme.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.11.2026 11:29 Reaguje na Jarka O.
Budu vám oponovat v tom, proč by ten, co dešťovku do kanalizace
nepouští měl platit i za ty, kde se tak neděje a není ani snaha
to řešit. Volič má volit zastupitele, kteří zajistí přestavby
kanalizací na oddělené a nájemci bytů si vybírat byty, kde to
jejich vlastník řeší. Bez vyřešení mohl být dosud o ty náklady
nájem nižší a nyní zaplatí to, co se nicneděláním uspořilo.
Kdo to vyřešil už starosti s dešťovkou nemá, ale kdo nedělal
nic, tak nyní nadává. Nás co máme oddělené hospodaření s vodou
to stálo nemalé peníze, ale nyní obavy ze zpoplatnění nemáme.
Je to jako se vším, co jeden preventivně draze udělá a druhý po
létech úspor je v šoku, že to musí udělat taky. Důležité ale
bude, aby stočné zohledňovalo právě to vypouštění dešťovky do
kanalizace dům od domu a město od města. Pokud je stočné v celém
kraji jednotné, tak to je nespravedlivé vůči těm, co konali a
zvýhodňuje ty, co nic nedělali. Je to stejné, jako by se celá
spotřeba plynu v kraji zprůměrovala a ti co spoří by zaplatili
i ty spotřebované kubíky za ty co plýtvají.
Nedávno jsme měli s kamarády diskusi o vlastnickém bydlení a o
bydlení nájemním. Ti co žili v minulosti v levných nájemních
bytech se těm s RD a soukromými byty tehdy smáli, jak škudlíme
na své bydlení a oni ty uspořené peníze všelijak utrácí. No
a nyní pláčou, že nemají nic, platí nájmy vyšší, než penzi a
my žijeme ve svém pouze za daň a energie a nemusíme jako oni
v penzi vydělávat na nájem. Kdo investuje preventivně, tak to
nemusí dohánět, až to bude akutní. V našem městě máme 35 let
stále stejné vedení radnice, které na to myslí a město už je
téměř celé s oddělenou kanalizací. Dokončuje se napojení na
splaškovou kanalizaci i okrajových částí, aby po oddělení
odpadních vod měla ČOV co zpracovávat. Oddělením má dostatek
kapacity i pro další napojení, což před oddělením nebylo možné.
Uvažovalo se o přístavbě ČOV a najednou má volnou kapacitu!
Kdo se stará, tak má vystaráno, ale kdo si zdřímnul, tak je
v šoku, že už konečně končí tolerance nicnedělání. Nebo je
snad normální, aby se třeba rozkopalo náměstí, ale ponechala
se pod ním jednotná kanalizace? A nebo vyměnit vodovod, ale
neoddělit ve stejné díře kanalizace? Na to mají dohlédnout
i voliči a vlastníci okolních nemovitostí.
Odpovědět
JO

Jarka O.

17.11.2026 20:26
P. Machačku, mně připadá nesmyslná daň z přírody- deště, podle čeho ji budou vyměřovat? Zdroje na vodu by byly, zrušit tak čt nebo nákup nutelovo bombarďáků, pardálů atp.. Komunální čov mají svou kapacitu - velikost rour, a taky plochu. Na zádrž dešťovky je potřeba další nádrž, která se plní deštěm, po dešti postupně teče na čistírnu, až vyschne, sedimenty se odvezou, a tak to funguje s každým deštěm. Nebo je to nová nádrž mimo čov a odstátá voda se dá kdekoliv použít. Vystavět oddělené kanalizace jde tam, kde je místo, a to je častěji u nové vystavby, no a čov taky dešťovku potřebuje.
Ty malé nebo liniové prvky nejsou tak drahé, ale budovat je mají silničáři, stavitelé a vyžadovat po nich město, podle mě to má větší efekt než buzerace vlastníka 1 domku. Mohlo se s nimi začít už dávno, vidíte, že v Bohumíně je znají. Mě se už kdysi developer zeptal, jestli chci okapovou rouru s otvíráním, stálo to nula nula nic, a teď mám 3 možnosti, odtok vody do kanalizace, nebo zádrž v sudu nebo přetékání ze sudu - zásak na pozemku. Ale stočné se mi tím nezměnilo. Města jsou nejvysušenější část krajiny, ale zase chtít je zásakem zavodňovat moc by mohlo dopadnout špatně, až se rozprší, meliorace si myslím jsou potřeba. Někde na dovolené se mi líbily městské investice do otevření dříve zatrubněného kanálu v centru města nebo jednoho přímo v nějaké budově, tam ten otevřený kanál byl hezký i užitečný pro mikroklima, nebo propustná dlažba.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.11.2026 09:46 Reaguje na Jarka O.
Já to neberu jako daň z přírody, ale jako zavedení spravedlivějšího
ohodnocení zájmu občanů situaci s přetoky dešťovky do ČOV vyřešit.
Proč mají na nicnedělání jedněch doplácet ti, co konali a vybudovali
dvojí kanalizaci, kde mimochodem u dešťovky stačí norná stěna na
případné ropné produkty a sedimentační nádrž. I když skončí taková
dešťovka rovnou v řece, tak to není katastrofa, když jinde ředí
splašky, které pak pouze ČOV protečou a nebo ji dokonce obtečou do
řeky bez jakéhokoliv čištění. U nás po oddělení ta dešťovka teče
místní vodotečí rovnou do řeky. Do vodoteče se pomalu vrací život
a lidskými smysly je čistá, což ale samozřejmě zcela čistá není.
Jinde to neřeší s různými výmluvami, ale hlavně proto, že na ně
nikdo nikdy netlačil s tím něco dělat. Podle směrnic má být obec
z určitých % odkanalizována se zakončením v ČOV, ale na účinnost
se moc netlačí, zda existují za deště obtoky a průtok nevyčištěné
vody přes ČOV. Vlk se nažral a koza zůstala celá včetně černých
pasažérů, kteří si tím nelámou hlavu. Platí stočné pouze za vodu
odebranou z vodovodu bez ohledu jakým množstvím dešťovky ČOV
zatěžují stejně, jako ti co ČOV dešťovkou nezatěžují. Doporučuji
stanovit dvousložkovou cenu stočného. Základem bude množství pitné
vody odebrané přes vodoměr a ti, co vypouštějí do ČOV taky dešťovku
budou platit i z odkanalizované plochy. To je bude motivovat k tomu,
aby tu vodu nevypouštěli. Bez této motivace se nic nezmění a dál se
budeme koukat na ten sajrajt tekoucí za deště do řek obtoky. Místy
to je až odpudivé vidět pod takovým obtokem toaletní papíry, různé
hygienické pomůcky a nebo rovnou prezervativy. Opravdu si zaslouží
schovívavost ti, co neřeší své dešťové vody roky, ač měli možnost
to už dávno vyřešit? Proč to někde šlo a jinde nikoliv? Měli tu
motivaci to řešit?
Odpovědět
JO

Jarka O.

18.11.2026 18:21 Reaguje na Břetislav Machaček
Rozdíl mezi námi je asi v tom, že vy chcete aby vsak řešili lidi sami a já chci, aby ho řešily úřady, které to mají v náplni práce. Opravdu to není drahé v zemích s rozumem a menší korupcí. Mně moje malá investice do zádrže vody nevadí, něco z ní mám, protože ušetřím pitnou vodu na zalévání, ale pořád si můžu podle počasí vybrat ze 3 možností, co s dešťovkou udělám. A takhle to udělalo dost lidí, co má zahradu, taky byla akce dešťovka. Ale člověk v paneláku bez zahrádky nemůže mít stejnou motivaci, navíc ne každý má být expertem přes vsakování vody, všichni jednoduché možnosti vsaku neznají a proto je nemůžou řešit, zatímco stavaři a vodaři je znají móc dobře. Měli řešit dávno a bez daně z deště. Nevím, jestli se mají všechna opatření házet na lidi a ještě s hrozbou daní a sankcí, když doteď je ignorovala většina stavebních úřadů, kde sedí znalci.
Na ten sajrajt jsou prostě potřeba sedimentační nádrže a jde je postavit třeba na obtoku čov před řekou, oddělená kanalizace není třeba. Tím neříkám, že jsem proti, protože šedá voda se dá využít na závlahy, jen to, že ne všude je možná a vhodná. Jestli déšť nepůjde do kanálů, tak ve městech zásak, tzn.podmáčení, zase nepůjde bez meliorací.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

18.11.2026 11:42
Čističky ani kanalizační síť se za deště nepřetěžují. Byly přeci vybudovány pro stanovené průtoky, na základě schválených projektů, podle doporučení státních technických norem. O případném připojení dalších odběratelů a zpevněných ploch, rozhoduje jejich majitel. Pokud místní vodárna, u vidiny příjmů z dalších připojených míst, dopustila překročení kapacity svých sítí, není správné se teď vymlouvat na připojené odběratele svých služeb a trestat je poplatky za déšť.
A pokud již hrozí krátkodobé přetížení ČOV při prudkém přívalovém dešti, jednou-dvakrát do roka, holt se část přítoku přesměruje přes odlehčovací komory čistírny do vodního toku i bez čištění a příval alespoň propláchne zdarma kanalizační stoku. Kapacitu této infrastruktury neovlivní zavedení poplatků za rozmary počasí.
Zřizování retenčních a zasakovacích nádrží ano, ale pro domy z nové výstavby, nebo při celkové rekonstrukci. Ke zřízení takových nádrží, potřebujete taky prostor k jejich zakopání a zabetonování, včetně hydrogeologického posouzení, zda pak nedojde ke škodám. Typicky problém blízkých studní v okolí, podmáčení jiné stavby a jejího pozemku, nebo dokonce svahové deformace a sesuvy půdy, při nevhodně zřízeném zásaku.
Odpovědět
hi

18.11.2026 21:55
Problém je proplachování kanalizace za deště přes odlehčovací komory do vodních toků, kdy nárazové znečištění může být mnohem větší než než mají surové splašky za bezdeští. Může docházet až k hromadnému úhynu ryb, což se občas děje, zejména při déle trvalejším suchu a minimálních průtocích ve vodních tocích. Hrozí také nemalé pokuty a uvažuje se rovněž o za úplatách za odlehčované vody. Ve vyspělých státech EU to tak funguje a je jen otázkou času, kdy to bude zavedeno i u nás.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist