Obce Křivoklátska se chtějí více zapojit do ochrany přírody, s národním parkem dál nesouhlasí

Obce Křivoklátska se chtějí více zapojit do ochrany přírody, s plánovaným vyhlášením národního parku dál nesouhlasí. V otevřeném dopise se tento týden obrátilo na vládu 45 starostů. Chránit přírodu je podle nich třeba aktivně, protože Křivoklátsko je kulturní krajina. Unikátní příroda zde tedy vznikla i v důsledku zásahů člověka. Starostové obcí zastávají roli aktivního managementu, zatímco předkládaný záměr ministerstva životního prostředí (MŽP) je spíše pasivní a pozorovací, řekl starosta Bělče Lukáš Kocman na tiskové konferenci zástupců obcí, které nesouhlasí se zřízením národního parku Křivoklátsko. MŽP příští rok chystá pracovní cestu ministra do regionu a chystá pozvánku pro starosty ke schůzce, uvedla na dotaz ČTK Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení MŽP.

Chystaný záměr vyhlášení parku se dotkne přímo 19 obcí, dohromady má plánovaný park zabírat 116 čtverečních kilometrů na Kladensku, Rakovnicku a Rokycansku. Proti jeho zřízení se staví i další obce z okolí. Petice proti vyhlášení parku a pro zachování ochrany v rámci CHKO překonala hranici 10 000 podpisů, v lednu by měla být předána Sněmovně, poté by se jí měl zabývat petiční výbor, protože dosáhla zákonem dané hranice.

Nedávno obce založily svazek, je v něm zatím 21 obcí, v prosinci by mělo přibýt dalších 11 obcí. Svazek má podle Kocmana řešit vhodný způsob ochrany přírody a krajiny a zároveň být oficiální institucí, která bude obce zastupovat. Zástupci obcí dlouhodobě poukazují na nedostatečnou komunikaci ze strany ministerstva a také chybějící informace ohledně ovlivnění života místních. Ve zveřejněném záměru chybí popis režimu v konkrétních zónách. "Komunikace s obcemi a občany naprosto žádná," uvedla starostka Karlovy Vsi Iveta Kohoutová.

Ministerstvo životního prostředí na konci září zveřejnilo záměr, který uvádí, že park má chránit rozsáhlý vnitrozemský komplex převážně listnatého lesa nižších poloh s velkým podílem přirozených či lidskou činností málo ovlivněných ekosystémů. Podle záměru je třeba změnit i systém lesního hospodaření, aby byl bližší přírodě. Avšak podle zákona o lesích je změna z hospodářských lesů na lesy takzvaného zvláštního určení možná i v současné CHKO.

Podle zástupce křivoklátských lesníků Robina Ambrože neexistuje žádný oficiální dokument, který by uváděl, že se stav lesů na Křivoklátsku zhoršuje, ale naopak zde stoupá podíl původních druhů stromů. "Do současné podoby, tak jak Křivoklátsko znáte, tak ho dovedly ruce a činnost generací lesníků," řekl Ambrož. Podle něj vědecké studie dokládají, že na území plánovaného parku jsou původní jen přes čtyři procenta porostů.

Vyhlášení Národního parku Křivoklátsko má vláda v programovém prohlášení. Podle ministerstva dělá kroky, které k němu směřují, ale důležité je se potkat s místními a otevřeně s nimi komunikovat. "Národní park tu nemá být proti lidem, místní by ho měli přijmout za svůj. Předpokládáme proto, že zkraje nového roku se uskuteční plánovaná pracovní cesta ministra životního prostředí do regionu s jednáním se zástupci všech zainteresovaných obcí, které o chystaném setkání budeme jako vždy informovat jako první," uvedla Pospíšilová.

Podle ní se o zónách parku i režimu na cestách bude teprve rozhodovat, a to na základě návrhů připravených mimo záměr a ke každému konceptu se opět budou obce moci vyjádřit a dát připomínky i námitky. Ministerstvo také plánuje upřesnit, kdo všechno bude mít zástupce v radě národního parku. Zákon totiž přesně neudává, kolik bude mít tento důležitý orgán celkem členů a kdo kromě obcí a parku v ní bude mít zastoupení. Starostové se obávají toho, že i když by v ní budou, případné ostatní členy stejně nepřehlasují.

Devadesátidenní lhůta pro pro podání připomínek k záměru uplyne 27. prosince. Ministerstvo bude po uplynutí lhůty o připomínkách rozhodovat a také na základě rozhodnutí případně záměr upraví. Podle Pospíšilové by to mělo být podle předpokladů do srpna 2023.

---

reklama

---