Obrnění krokodýli a aligátoři mají větší cit na dotyk než mají lidské prsty

Krokodýli a aligátoři mají těla obrněna velmi tlustou kůží. Trochu překvapivé je proto zjištění, že i oni jsou velmi citliví na dotyk. Jejich citlivost je dokonce jedna z největších ve zvířecí říši, zjistili vědci.

U krokodýlů jsou dotykové receptory umístěny v malých, pigmentovaných bodech, roztroušených po celém těle. Aligátoři mají tyto citlivé body jen kolem čelistí a v oblasti obličeje.

Tyto dotykové receptory jsou podle nového zjištění vědců mnohem citlivější na tlak a vibrace, než jak jsou citlivé konečky lidských prstů.

„Nečekali jsme, že tyto body budou tak citlivé. Jde přeci jen o zvířata velmi dobře chráněná tlustým krunýřem,“ říká Duncan Leitch, který krokodýli zkoumal.

Vědci si dlouhou dobu lámali hlavu nad významem těchto tmavých bodů na krokodýlích tělech. Předpokládalo se, že jsou zdrojem sekretu, kterým se plazi čistí, nebo že nějak slouží k detekci elektrického pole nebo slanosti vody. A jednou z hypotéz bylo, že slouží jako senzor tlaku a vibrací.

Že to bude nejspíš ta poslední možnost, se začalo vážně uvažovat v roce 2002. Tehdy biologové z Marylandské univerzity zjistili, že aligátor ve zhasnutém akváriu se otáčí směrem k místu, kam dopadla kapka vody. Sluch aligátora byl přitom vyloučen tzv. bílých šumem. Vědci tehdy dospěli k závěru, že ony body na obličeji aligátora jsou schopny zaznamenat drobné vlnky, které kapka způsobila.

„Toto fascinující zjištění nás inspirovalo k dalšímu výzkumu,“ říká Ken Catania, který se na výzkumu podílel. „Naším předpokladem bylo, že tyto body na čenichu aligátora neslouží jen k detekci vlnek.“

Duncan Leitch se pak pustil do detailního zkoumání těchto bodů na těle aligátorů a krokodýlů a jejich nervových spojení. Ukázalo se, že receptory jsou s mozkem spojené trojklaným nervem. Podobné nervové spojení zajišťuje citlivost obličeje a čelistí u člověka.

Leitch při svém výzkumu také vyloučil ostatní hypotézy. Ona tmavá místa na těle plazů nemají póry, kterými by mohl krokodýl vypouštět nějakou tekutinu. Leitch také ověřil, že nervy nereagují ani na elektrické pole a ani nijak nereagují na změnu slanosti vody.

Vědci se na základě svých zjištění domnívají, že krokodýlí citlivost je naprosto výjimečná a dovoluje jim nejen zaznamenat pohyb případné kořisti, ale i určit její polohu. To pak krokodýlům a aligátorům umožňuje rychlý a přesný útok.

Nejvíce těchto citlivých bodů mají plazi v blízkosti zubů. Vědci z toho usuzují, že krokodýli jsou jimi schopni identifikovat objekt, který se ocitl v jejich čelistech. Extrémní citlivost se pak zejména hodí krokodýlím a aligátořím samičkám, které svými čelistmi pomáhají vyklubat se mláďatům z vajec. Samice po nějaký čas i chrání mláďata ve svých čelistech. Ve stejných čelistech, které při lovu kořisti dokáží vyvinout stisk o tlaku více jak 137 atmosfér.

---

reklama

---