https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ochrana-biodiverzity-stoji-dve-miliardy-korun-rocne
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ochrana biodiverzity stojí dvě miliardy korun ročně, říkají ochránci přírody

8.10.2010 11:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Křižák pruhovaný (Argiope bruennichi) je původem subtropický pavouk z oblasti Středomoří, který však vlivem změny klimatu zdomácněl také v České republice
Křižák pruhovaný (Argiope bruennichi) je původem subtropický pavouk z oblasti Středomoří, který však vlivem změny klimatu zdomácněl také v České republice
Foto | Hugo Charvát / Ekolist.cz
Do ochrany druhové rozmanitosti v České republice se každý rok investují dvě miliardy korun. Jen na jednorázová opatření bude prý potřeba v příštích deseti letech sehnat deset miliard korun. Podle ochránců přírody se s těmito finančními prostředky zřejmě nepodaří zvrátit negativní trend ubývání druhů, ale podaří se alespoň zachovat současnou rozmanitost v chráněných oblastech, zaznělo na včerejší konferenci k mezinárodnímu roku biodiverzity.
 

Bohumil Fišer, vedoucí odboru péče o přírodu a krajinu Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK), upozorňuje, že 1,3 miliardy z celkových dvou miliard, které jdou každý rok na ochranu přírody v České republice, je z veřejných zdrojů. To jsou především evropské peníze, například Operační program Životní prostředí. Hlavní podíl peněz na ochranu biodiverzity jde z peněz určených na zemědělství. „Peníze určené na agroenvironmentální opatření se na celkové částce podílí z 54 %, na protipovodňová opatření jde 22 % a dalších 8 % jsou peníze určené na revitalizaci rybníků,“ říká Fišer.

Peníze čistě na ochranu biodiverzity jsou tedy ve výrazné menšině, navíc z velké části jdou z evropských fondů, které skonči po roce 2013. „Podle mých zkušeností po tomto datu neskončí podpora zemědělství a proto bude pro péči o krajinu potřeba navázat spolupráci se zemědělským sektorem,“ říká Libor Ambrozek, předseda Českého svazu ochránců přírody, jednoho z pořadatelů konference. Dalšími pořadateli byla AOPK a také senátní výbor pro životní prostředí.

Jedna věc jsou zdroje peněz, druhá věc jsou dosažené výsledky. „Dotační programy běží od devadesátých let, ale příroda nereaguje tak rychle. Není možné říct, že by došlo k prudkému nárůstu nějakého druhu,“ říká Bohumil Fišer. Podle Františka Pelce se výsledky ochrany druhové rozmanitosti nedají měřit tak, že slíbíme zvýšení počtu druhů o dané procentu za rok, ale že alespoň z chráněných územní druhy nemizí. „A to se daří, někdy díky ochráncům přírody, někdy navzdory ochráncům přírody,“ říká Pelc. To podle něj ale nakonec ukazuje, že je v České republice systém chráněných území nastaven dobře.

Album známek

„Druhová rozmanitost je velmi důležitá, ale chtěl bych varovat před představou, že je to něco jako album známek nebo sbírka zvířat v zoologické zahradě,“ prohlásil v Senátu František Pelc. Podle něj lidstvo vůbec neví, kolik druhů na světě existuje. „To číslo se pohybuje mezi třemi a jedenácti miliony druhů, popsáno je 1,8 milionů druhů a ročně jich vyhyne kolem 50 000,“ říká Pelc. V České republice je popsáno zhruba 80 000 druhů. Vysokou druhovu bohatost máme prý díky tomu, že jsme uprostřed Evropy. A také díky dobré ochraně přírody. „Ale i tak u nás například vyhynulo přes 10 % denních motýlů,“ prohlásil Pelc.

Důvodem pro vymírání druhů je především ničení a rozpad přírodních stanovišť a průmyslové využívání krajiny, zejména zemědělství. „Ale také z lesů se stávají továrny na dřevo,“ dodal Pelc. Každý rok přijde Čeká republika o 50 kilometrů čtverečních kvůli novému zastavění území a svou daň na rozmanitosti si vybírá i lov a sběr, změna klimatu a invazivní druhy.

Co nejvyšší množství druhů rostlin i živočichů je základním předpokladem pro stabilitu i zdraví přírody. A to se dá vyjádřit i finančně, pomocí tzv. ekosystémových služeb. Bez nich by člověk nemohl například vypěstovat žádné potraviny, neměl by co dýchat, ale také by se nemohl kochat pohledem na krásnou krajinu. „Takové služby se dají vyjádřit i finančně, v Evropě například každý hektar v průměru přináší hodnoty ve výši 355 euro ročně,“ prohlásil na konference o biodiverzitě senátor Bedřich Moldan.

Není biodiverzita jako biodiverzita

V České republice stoupá počet invazivních druhů, podle Pelce se k nám dostalo zhruba sto nepůvodních druhů za posledních sto let. „A to je problém, protože to není ta biodiverzita, kterou chceme chránit. Naopak musíme proti ní bojovat,“ dodal ředitel AOPK. Prý ale není důvod k panice, jen 10 % z invazních druhů je problematických a jen 1 % je skutečně nebezpečné. „Na začátku ale nikdy nevíte, které to jsou,“ říká Pelc.

Pelc také odmítá stavět do protikladu aktivní ochranu krajiny a ponechání přírody přirozenému vývoji. „To je uměle vyvolaný konflikt, v ochraně přírody má obojí své místo,“ říká Pelc. Aktivní management je logický při ochraně kulturní krajiny, třeba při sečení luk v Bílých Karpatech nebo Středohoří. Podobně má ochrana přírody postupovat aktivně třeba při letnění rybníků v chráněných oblastech. „Přináší plody, byť netěší rybáře, ale rybníky mají i jiné poslání než chov ryb,“ říká Pelc s tím, že takto v ošetřeném rybníku se vyskytuje nejen větší množství druhů rostlin, ale láká až pětkrát víc husí.

„Samovolný vývoj nemusí být ani lepší, ani horší než aktivní přístup,“ tvrdí Pelc. Podle něj má své místo, například při zvyšování rozmanitosti druhů žijících v lesích, zejména hmyzu. Připomněl smlouvu s Lesy ČR o spolupráci s vyhledáváním oblastí lesů, která bude ponechána samovolnému vývoji. Těch je vytipovaných na 5 000 hektarů ploch v chráněných oblastech.

„Rysa jsme dokázali zachránit, je součástí naší fauny. Úplně se to nepovedlo s kormoránem, toho máme tolik, že nevíme co s ním,“ řekl dnes Pelc. Kormorán prý představuje problém pro celou Evropu. Podle Pelce by nemělo dojít k jeho „drastické regulaci“, ale určitá forma regulace by na místě byla.


reklama

Hugo Charvát
tisknout poslat
 twitter
Vydání tohoto textu bylo podpořeno z Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR. Za obsah je zodpovědná výhradně redakce serveru Ekolist.cz a nelze jej v žádném případě považovat za názor MŽP.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist