Ochránci přírody na jihu Moravy vyřezávají nálety ve významných lokalitách
13.2.2022 01:55 | BRNO
(ČTK)
Stránská skála patří k botanicky nejzajímavějším a floristicky nejbohatším lokalitám na území Brna, roku 1978 byla vyhlášena národní přírodní památkou.
Foto | Dezidor / Wikimedia Commons
Vyřezáváním náletových dřevin ochránci podporují růst a populaci cenných teplomilných biotopů a také na ně vázaných druhů, například koniklece velkokvětého, kosatce nízkého nebo kavyly. "Jedná se o vzácná stanoviště, jako jsou subpanonské stepní trávníky, panonské sprašové trávníky a skalní stepi, což jsou jedny z nejohroženějších biotopů nejen v ČR, ale i v celé Evropě," uvedl Marek Fügner ze Základní organizace Českého svazu ochránců přírody ONYX.
Na pracích se podílejí zaměstnanci projektu, dobrovolníci ze střediska ekologické výchovy Kaprálův mlýn a nově i brněnský spolek Rezekvítek, který se ochraně přírody věnuje přes 30 let. "Od ledna pracujeme na Stránské skále, kde se provádí výřezy v okolí skalek a skalních plošin. Nejde ale o to jen křoviny vyřezat. Pokácenou hmotu je potřeba vytahat a zlikvidovat, nejlépe spálit. Také je nutné zatřít pařízky herbicidem, aby dále neobrážely a plochy znova nezarůstaly," uvedl koordinátor prací a manažer lokalit Vilém Jurek.
V tomto týdnu ochránci přírody pracovali například na Pálavě na Stolové hoře. Zároveň hledají další dobrovolníky, kteří by se na pracích podíleli. V případě zájmu se mohou přihlásit na telefonu 605 526 958.
Například Stránská skála patří k botanicky nejzajímavějším a floristicky nejbohatším lokalitám na území Brna, roku 1978 byla vyhlášena národní přírodní památkou. Řadí se mezi nejstarší sídliště člověka typu Homo erectus v Evropě. Stolová, neboli Tabulová hora, je mohutný vápencový kopec s téměř dokonale rovnou vrcholovou plošinou. Jde o přírodní rezervaci. Rostou v ní vzácné a ohrožené druhy rostlin, především hvozdík Lumnitzerův, koniklec velkokvětý, kosatec písečný či šalvěj etiopská.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Nadace na Liberecku vysadí dalších téměř 60 000 sazenic listnáčů a jedlí
Ochránci rozšiřují péči o suché skalnaté svahy u Vladislavi, pasou tam i ovce
Při akci Ukliďme Česko našli dobrovolníci v Brně na černé skládce trilobityOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (31)
ss
smějící se bestie
13.2.2022 07:56Ale to zřejmě nejsou ti, co k nějaké akci potřebují tv kamery, že.
Odpovědět
Sl
Slovan
13.2.2022 08:35 Reaguje na smějící se bestieLidé z ČSOP, Botanického ústavu AV ČR nebo střediska ekologické výchovy Kaprálův mlýn skutečně kamery nepotřebují. Stejně jako je nepotřebují žádní jiní ochránci přírody.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
13.2.2022 09:55 Reaguje na SlovanA ti, co se přivazovali nejen na Šumavě ke stromům + další se podobné předvádění, byli tedy kdo ? !
Odpovědět
Sl
Slovan
13.2.2022 12:42 Reaguje na smějící se bestieCo to plácáte? Za to, že ta akce na Šumavě vyvolala zájem TV přeci nemohou ochránci bojující proti nelegální činnosti tehdejší správy. Kdyby podobný zájem vyvolala akce popisovaná v článku, taky byste si je zaškrtl v kolonce “ochranáři potřebující k činnosti TV”?
Odpovědět
ss
smějící se bestie
13.2.2022 13:02 Reaguje na SlovanPočátek kůrovcové kalamity, nejen na Šumavě !
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
14.2.2022 15:07 Reaguje na smějící se bestieJá bych si dovolil trochu osvěty. Vedení NP Šumava zareagovalo až v době, kdy byla kůrovcová kalamita na ústupu. Vzhledem k tomu, že park tehdy vedl bývalý ministr dopravy Stráský, který možná byl ekonom, ale určitě nebyl přírodovědec, chtěl nechat napadené lokality vykácet. Nakonec, pod tlakem nejrůznějších ochranářských aktivit ustoupil a část pozemků se ponechala bez kácení. Podobně postupovali i v Bavorsku a ukazuje se, že ten les si s tím poradil sám. Něco jiného je samozřejmě v komerčním lese, který je zaměřen na zisk.
Odpovědět
Jan Knap
14.2.2022 19:17 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaAle v Bavorsku ten pokus s kůrovcem prováděli na 1000 ha, našim ochránců to bylo málo a tak se k tomu vyčlenilo 5 000 ha a to byl začátek kůrovcové kalamity. Petrův Zdar
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
15.2.2022 12:41 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaTa Bavorská část Šumavy má na většině území podstatně jiné klimatické podmínky dané například rozdílnou expozicí. Tedy zastoupení smrku je tam nižší. Ale to se vědělo již hodně dávno.
Odpovědět
va
vaber
13.2.2022 09:00vyřezáváním dřevin zajištují ochránci větší vysušování krajiny a chudáčkům ptáčkům berou úkryty, to asi krajina potřebuje,
ochránci chyběli v prvohorách a tak se nám nedochovaly druhy co tenkrát rostly a žily,
Odpovědět
ochránci chyběli v prvohorách a tak se nám nedochovaly druhy co tenkrát rostly a žily,
kk
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
14.2.2022 05:44 Reaguje na vaberPříroda není jenom les. Existují i stepní partie, kde se dříve o likvidaci stromových náletů starali velcí kopytníci. Kdyby totiž tyto partie zarostly lesem, celá řada cenných druhůze stepního společenství by zanikla. A protože kupříkladu koniklece jsou cennější než nálet bříz, lip a dalších stromů, je třeba to likvidovat ručně. Velcí kopytníci byli vybiti a dneska se v malém počtu vyskytují většinou za plotem v nějakých rezervacích nebo zoologických zahradách..
Odpovědět
va
vaber
14.2.2022 08:52 Reaguje na Zbyněk Šeděnkav tom případě by si ochránci měli nasadit kopyta a nové zuby jako mají kopytníci na žvýkání a pochutnat si na rostlinách co jim chutnají a ty co jim nechtnají nechat být ,protože pilou kopytníky nenahradí
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
14.2.2022 11:32 Reaguje na vaberMezi námi, ta pila je na dvě věci. Uřežete stromek a za dva roky řežete znova, jenže těch výhonů je z něj více. Dva, tři, pět,... To chce krumpáč a ten stromek vykopnout i s částí kořenového systému. Je to sice namáhavější, ale ušetřím si práci v budoucnu.
Odpovědět
Jan Knap
14.2.2022 19:25 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaTak ty stepní partie v uvedené oblasti včetně ohrožených rostlin se zachovali především díky tomu, že tam už před rokem 1885 byla obora. A v té oboře na 299 ha bylo až 400 dańků,140 muflonů, srnčí, ještě před 30 roky se tam střílelo 150 zajíců ročně a od roku 1953 tam přibyla i koza bezoárová. Ta unikátní flora se tam zachovala především díky tomu. Otázka ovšem je, jak pod vedením zelených soudruhů tam bude ještě dlouho. Petrův Zdar
Odpovědět
Pe
Petr
13.2.2022 09:23"Nejde ale o to jen křoviny vyřezat. Pokácenou hmotu je potřeba vytahat a zlikvidovat, nejlépe spálit."
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/paleni-v-ohnistich-extremne-znecistuje-ovzdusi-potvrdilo-mereni-na-jihu-moravy
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/paleni-v-ohnistich-extremne-znecistuje-ovzdusi-potvrdilo-mereni-na-jihu-moravy
BM
Břetislav Machaček
13.2.2022 11:03 Reaguje na PetrVy nechápe jednu věc! Někdo může, jiný nesmí. 70 let trampského
tábořiště v lomu ochranáři zrušili kvůli broukům a ještěrkám,
které tam s námi žily doteď. Teď tam vysekávají nálety, kterými
jsme topili na ohništích a na pracně udržovanou louku v lomu
rozházeli kamení údajně jako úkryty pro brouky a ještěrky. Jó
a taky tam osadili lavičku a tabuli s nápisem, že je to vše
investováno z fondů EU. Za nás to bylo bez lavičky, tabule,
bez odpadkového koše i bez odpadků a zadarmo.
Odpovědět
tábořiště v lomu ochranáři zrušili kvůli broukům a ještěrkám,
které tam s námi žily doteď. Teď tam vysekávají nálety, kterými
jsme topili na ohništích a na pracně udržovanou louku v lomu
rozházeli kamení údajně jako úkryty pro brouky a ještěrky. Jó
a taky tam osadili lavičku a tabuli s nápisem, že je to vše
investováno z fondů EU. Za nás to bylo bez lavičky, tabule,
bez odpadkového koše i bez odpadků a zadarmo.
ss
MU
Michal Ukropec
13.2.2022 14:39 Reaguje na Břetislav MachačekV Brně jsem bydlel do roku 1992. Ale na Stránské skále jsem byl jen párkrát. Se mi zdá, že to byly společné akce ČSOP a Brontosaurus. Jo to bylo tenkrát.
Odpovědět
BM
AL
Alena Lyskova
13.2.2022 16:19Opravdu bohulibá činnost, příští rok z každého vyřezaného proutku budou tři, protože kořínek zůstane, za dva roky už to tam nepoznáte. Tuto činnost pak bude nutno opakovat každý rok. Plevel je také třeba likvidovat i s kořenem. Ale ochránci přírody to ví jistě nejlépe.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.2.2022 17:14 Reaguje na Alena LyskovaPíší zatírat herbicidem. Většina neobrazí.
Odpovědět
Jan Knap
13.2.2022 17:44 Reaguje na Slavomil VinklerHerbicid patří do přírody??? Petrův Zdar
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.2.2022 19:51 Reaguje na Jan KnapSamozřejmě. V rukou ochranáře patří biocidy do každé rezervace. No ještě větší gól je to zbytečné pálení. Co tak to vytahat, nechat poštěpkovat a nabídnout třeba teplárně.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
13.2.2022 20:15 Reaguje na Jarek SchindlerOno to není třeba ani štěpkovat, ale nechat někde
na hromadách zetlít. Do té doby to může sloužit
k hnízdění drobných pěvců a při tlení plazům
a ještěrkám jako inkubátor a zimoviště.
Odpovědět
na hromadách zetlít. Do té doby to může sloužit
k hnízdění drobných pěvců a při tlení plazům
a ještěrkám jako inkubátor a zimoviště.
kk
JS
Jarek Schindler
17.2.2022 10:49 Reaguje na karel krasenskyAle pánové, dát to na hromady by bylo moc jednoduché. Navíc, najděte si proč se například musí vyvážet vyřezaná kleč z horských partií Jeseníků. Tady bude důvod podobný. Mě jde spíš o ten dvojí ochranářský metr. Někde "čmoud" prostě nevadí.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
13.2.2022 20:10 Reaguje na Jan KnapTo je to, co popisuji: někdo může, jiný nesmí. Kdo
je vyvolený, tak může plašit i zvěř v době hnízdění
a u výchovy mláďat, protože přece provádí "výzkum"!
Umístí k hnízdu fotopast a denně chodí kontrolovat,
co se událo nového. V zimě jí dá ke krmelci a chodí
kontrolovat, zda tam nechodí i šelmy a ke kameře na komíně čápům(nebo sobě?) přisvěcují v noci světlem.
Pak se hádají o uklované čápě a kolik ptáků kvůli "výzkumu" už opustilo hnízda nepřiznají. A ani to kolik zbytečně odnesou mláďat do záchranných stanic kvůli tomu, že se pouze mylně domnívali, že jsou trvale opuštěná. Nejlepší jsou ochranáři pejskaři,
kteří s nimi chodí v zimě ke krmelcům a na jaře
je nechávají pobíhat mimo cesty, aby vyplašili,
co chtějí ochránci-výzkumníci vidět. Měl jsem
to za zlé i některým myslivcům, ale to kolik se
"vyrojilo" v poslední době ochranářů amatérů překonalo už vše.
Odpovědět
je vyvolený, tak může plašit i zvěř v době hnízdění
a u výchovy mláďat, protože přece provádí "výzkum"!
Umístí k hnízdu fotopast a denně chodí kontrolovat,
co se událo nového. V zimě jí dá ke krmelci a chodí
kontrolovat, zda tam nechodí i šelmy a ke kameře na komíně čápům(nebo sobě?) přisvěcují v noci světlem.
Pak se hádají o uklované čápě a kolik ptáků kvůli "výzkumu" už opustilo hnízda nepřiznají. A ani to kolik zbytečně odnesou mláďat do záchranných stanic kvůli tomu, že se pouze mylně domnívali, že jsou trvale opuštěná. Nejlepší jsou ochranáři pejskaři,
kteří s nimi chodí v zimě ke krmelcům a na jaře
je nechávají pobíhat mimo cesty, aby vyplašili,
co chtějí ochránci-výzkumníci vidět. Měl jsem
to za zlé i některým myslivcům, ale to kolik se
"vyrojilo" v poslední době ochranářů amatérů překonalo už vše.
ss
kk
Jan Knap
13.2.2022 17:50Myslel jsem, že podle tvrzení některých ochránců je u nás tolik spárkaté, že ve volné přírodě nemůže nic vyrůst. A není to náhodou ta stejná oblast, kde se dokázalo, že jde vytvořit ochranářské perpetuum mobile tím, že se zlikvidovala Koza Bezoárová ,která to tam udržovala zdarma ,aby se posléze začala oblast za dotace vypásat hospodářskými zvířaty??? Dotace-vypásat-dotace-vypásat-dotace-vypásat. Petrův Zdar
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
17.2.2022 18:00Tak ochranáři ze Základní organizace Českého svazu ochránců přírody ONYX budou asi pěkná hovada když neví, že "Pálení rostlinného odpadu v otevřených ohništích extrémně znečišťuje ovzduší". Žádní ochranáři ale čmoudi.
Odpovědět
.jpg){kind=link}