Odborníci: Likvidace včelích rojů neznámého původu je zbytečná
Rojení včelstev je období, kdy se včely rozmnožují. Uskutečňuje se během května a června. Včelaři chtějí poukázat na to, že roje nejsou pro zdravého člověka nijak nebezpečné, přesto jsou k nim často voláni hasiči. V místech mimo hustě obydlené oblasti je podle nich možné je bez obav nechat několik hodin i dní bez povšimnutí, než si včely najdou nové hnízdo.
Problematické jsou roje, u kterých není znám majitel. Vyhláška uvádí, že chovatel má povinnost chránit včely před nákazami nebo škodlivými vlivy. "To znamená, že včelař má dbát na bezpečnost svých včelstev a roje neznámého původu by si neměl brát. Roj může být zdrojem nákaz a nemocí včel a včelího plodu," uvedla Jarmila Machová z Českého svazu včelařů.
Podle Antonína Přidala z Mendelovy univerzity v Brně existují případy, kdy se z roje neznámého původu rozšířil mor, celá problematika však vyžaduje další výzkum a stávající stav legislativy není příliš uspokojivý. "Podle mého názoru by bylo správné provést odchycení roje, odebrat vzorek na vyšetření moru, a je-li v kondici, tak jej usadit," poznamenal. Dodal, že z roje lze přítomnost moru prokázat a utrácet včely bez znalosti jejich zdravotního stavu není dobré řešení.
Současnou praxi považuje za nesmyslnou majitel firmy Pleva Milan Pleva. "Když bude včelstvo napadené, spíš se nevyrojí, naopak rojová nálada je znak, že jsou včely zdravé a vitální. Pokud bych měl možnost, i neznámý roj bych si ponechal, sledoval bych ho, a v případě potřeby zajistil přeléčení," uvedl.
Jeho rodinná firma, kterou založil v roce 1990, sídlí ve východních Čechách nedaleko Rychnova na Kněžnou. V současnosti má 15 zaměstnanců a zabývá se výrobou medu, medoviny, medové kosmetiky nebo výrobků z včelího vosku. V roce 2018 získala Cenu veřejnosti v v soutěži Rodinná firmu roku, kterou pořádá Asociace malých a středních podniků.
V Praze mezi včelaři a hasiči vznikla podle mluvčího hasičského sboru Martina Kavky dohoda, podle které jsou k výjezdům vždy přivoláni i včelaři. "Záleží vždy na rozhodnutí velitele zásahu, nicméně můžeme konstatovat, že například letos se na území Prahy žádný roj neusmrtil," doplnil.
reklama
Dále čtěte |
Podíl stanovišť včelstev bez varroázy letos meziročně vzrostl 
V Moravskoslezském kraji loni přibylo nákazy morem i hnilobou včelího plodu
Včelařská sezona začala letos předčasně, může to způsobit úhyn včelOnline diskuse
Všechny komentáře (3)
Radim Polášek
18.6.2022 18:35Problém je s nemocí mor plodu. Na stanovišti, kde mor plodu propukl ,by se podle našich předpisů měly zničit - spálit veškerá včelstva a hořlavé včelařské vybavení, včelaři zůstane pouze nehořlavé kovové vybavení, které se dá desinfikovat teplem nebo jinak. Kolem ohniska se vytyčuje pětikilometrové veterinární pásmo, kde probíhají školenými prohlížeči prohlídky všech včelstev, aby se našly další nakažená včelstva a tuším je další pásmo ještě dalších několik kilometrů. V těchto pásmech, pokud včelaři rovnou nepřijdou o svá včelstva objevením nákazy, se zásadně omezuje kočování se včelstvy, produkce oddělků a včelích matek a další včelařská činnost. Včelaři tak prakticky přicházejí o veškeré příjmy ze včelstev . A někdy o téměř všechno kolem včelaření. A to se může stát v krajním případě pouze z jednoho nezničeného do úlu usazeného roje. přitom roj může letět i víc kilometrů, než se usadí v nějakém pro včelstvo vhodném prostoru.
Usadit roj do úlu a potom zkoumat, jestli není nakažený je taky nesmysl, protože pokud se v tom roji nemoc mor plodu prokáže, včelař může dle našich zákonů přijít o všechna včelstva na tom stanovišti. Úl s rojem by se musel postavit samostatně a to je nové včelí stanoviště, které se jinak musí složitě vypapírovat
Radim Polášek
18.6.2022 18:50Včelí roj sedá po vyletění z úlu jen dvě až tři hodiny. Po tuto dobu se roj zkonsoliduje a hlavně vyslané včely pátračky hledají v okolí vhodné dutiny. Potom se pátračky k roji vrátí, roj podle včel pátraček vybere jednu nejvhodnější. Za tři hodiny po vyletění roje už tam s jistotou není skoro nic, jen včelami navoněná větev či místo,kde ten roj seděl. Kolem kterého ještě hodně dnů krouží ojedinělé včelky zlákané tou vůní.
Pokud se během těch 2 - 3 hodin něco stane, co roji zabrání se přestěhovat do vybrané dutiny, třeba začne pršet nebo roj vyletí příliš pozdě a nastane tma, roj už tam zůstane natrvalo a pokouší se na tom otevřeném místě vybudovat úl z vosku podobně jako vosy vosí hnízdo z papíroviny. Takový roj je většinou zničený prvním silnějším deštěm s větrem už v létě nebo potom po ochlazení k nule na podzim, jak včely ztratí pohyblivost, je zničený hmyzožravými predátory. Nejpozději je zničený v zimě zimou, protože bez silných dřevěných stěn nebo i nějakých kamenných či cihlových stěn v hnízdě za minusových teplot neudrží potřevnou teplotu. Plus v zimě ještě větší tlak hmyzožravých predátorů.
Břetislav Machaček
19.6.2022 09:41například morem včelího plodu je hloupost, která se nemusí "včelaři"
vyplatit. Píši "včelaři" v uvozovkách, protože skutečný včelař nejenom,
že neriskuje přenos nemoci na svá včelstva, ale dodržuje veterinární
předpisy. Podobní "výzkumníci" jsou pohromou okolních včelařů, protože
při nakažení včelstev se ostatní dostávají do ochranného pásma se všemi
z toho vyplývajícími problémy. Následuje uzávěra, vyšetření včelstev v
ochranném pásmu, zákaz jejich přemísťování, prodej matek atd. Jinak
ale netvrdím, že se tak neděje i u jinak zodpovědných včelařů, protože
příležitost udělá i z včelaře "včelaře". Každopádně propagovat takové
usazování rojů neznámého původu je přímo TRESTNÝ ČIN.
