Odborům vadí, že vláda odložila schválení výstupů Uhelné komise
Termín odklonu od uhlí v ČR vládu rozděluje - pro dřívější odklon od uhlí v roce 2033 jsou ministři za sociální demokracii, podobně se vyjádřil také ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Pro bližší datum se na prosincovém zasedání Uhelné komise vyslovil i jeden z jejích předsedů a ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Naopak podle druhého z předsedů - ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) by kabinet neschválením harmonogramu popřel jedenapůlroční činnost komise.
Podobný názor mají i odboráři, podle kterých Uhelná komise jako poradní orgán vlády splnila úkoly, kvůli kterým byla ustanovena. "Uhelná komise předložila na jednání vlády komplexní materiál včetně jednotlivých doporučení. Upozorňujeme také na skutečnost, že v komisi byly zastoupené všechny platformy reprezentující různé sektory, kterých se odklon od uhlí může dotknout. Výstup práce komise je tak opravdu konsensuální," uvedly odborové svazy.
Zdůraznily, že závěry komise byly přijaty jasnou většinou - z 19 členů hlasovalo pro závěry 15 členů pro, dva proti a dva se zdrželi. "Komise vládě doporučila jako realistický rok útlumu využití uhlí pro účely výroby elektřiny a tepla v České republice rok 2038. Ovšem pouze za předpokladu, že budou splněné jasně stanovené podmínky. ČMKOS i OS PHGN považují rok 2038 za kompromis," sdělili dnes odboráři. Dodali, že na výstupech komise se na jednání tripartity s odbory jednohlasně shodli také zástupci zaměstnavatelů.
Podmínkami útlumu jsou podle usnesení Uhelné komise zejména včasná náhrada uhelných zdrojů jinými a právě zajištění energetické bezpečnosti. Komise se zmínila o dostavbě nových jaderných zdrojů podle stávajícího harmonogramu či úspěšné transformaci teplárenství.
Vláda by podle komise také měla minimálně každých pět let provádět přezkum rozhodnutí v závislosti na vnějších faktorech. Orgán se zároveň v prosinci usnesl, že by do Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje mělo v příštích letech jít téměř 100 miliard korun, které jim pomůžou vypořádat se s koncem využívání uhlí.
Komise pracovala se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043. Hnědé uhlí má nyní největší podíl na výrobě elektřiny v ČR. Podle Energetického regulačního úřadu na ně předloni připadalo asi 40 procent výroby, následovaly jaderné elektrárny s podílem zhruba 35 procent. Černé uhlí mělo předloni podíl na celkové výrobě elektřiny 2,5 procenta, poprvé méně než fotovoltaické elektrárny. Provozovatelem uhelných elektráren je v ČR polostátní ČEZ nebo soukromé firmy Sev.en Energy a Sokolovská uhelná.
Brzký odklon od uhlí v Česku požadují ekologické organizace. Prosazují ukončení provozu uhelných elektráren do roku 2030 a vyšší využití obnovitelných zdrojů, za nejzazší kompromis považují konec uhlí v roce 2033.
reklama
Dále čtěte |
Nová aplikace zájemce virtuálně provede po uzavřeném hnědouhelném lomu ČSA
Strabag plánuje rozšíření kamenolomu v Mrači na Benešovsku, místní to kritizují
Nejvyšší správní soud zamítl stížnost firmy České štěrkopísky, která chce těžit na HodonínskuOnline diskuse
Všechny komentáře (2)
Lukáš Kašpárek
10.2.2021 09:33Pavel Hanzl
10.2.2021 16:52 Reaguje na Lukáš KašpárekVe státní koncepci je sice 50% z jádra, ale nikoho asi vůbec nepálí, že nám lehnou Dukovany a i kdybychom postavili mastodonta, tak tím pokryjeme jen jejich půlku. Takže budem na nějakých 25%. Navíc je zřejmé, že ani jeho nepostavíme.
Dnes dělá uhlí snad přes 50% výkonu, OZE se vůbec nerozvíjí a uhláky začínají prodělávat už dnes, takže se dá čekat, že do pár let řachnou kompletně. Co pak?
