Odchází ministryně dobrovolných dohod a Prunéřova
 |
|
|
Rut Bízková na bilanční konferenci po boku Petra Štěpánka (SFŽP).
|
|
| Foto: Hugo Charvát/Ekolist.cz |
Rut Bízková jako ministryně odchází, ale v úřadu zřejmě zůstane i nadále. „Ano, navržený nový ministr Pavel Drobil mě požádal, zda bych zůstala na ministerstvu jako první náměstkyně,“ potvrdila včera Ekolistu.cz Bízková. Ta by prý ráda novému ministru pomáhala, zda přímo jako první náměstkyně ale ještě neví, záleží to prý na vládním prohlášení a představě o politice Pavla Drobila. Rut Bízková také prohlásila, že si opět požádala o členství v ODS.
Rut Bízková nastoupila do úřadu 15. dubna a celá vláda Jana Fischera podala demisi 25. června. Ministryně si pro svůj krátký mandát zvolila témata, která měla reálnou šanci na realizaci. „To jsou problémy, které se dají řešit, ale hlavní problém, kvalita ovzduší v Moravskoslezském kraji, překračuje horizont jedné vlády,“ řekla Bízková novinářům. Pomoci plicím obyvatel moravskoslezského kraje mají především peníze z evropských a švýcarských fondů a také řešení celého problému na úrovní vlády. Peníze by měly pomoci ekologičtější hromadné dopravě nebo přivést do ulic více kropicích vozů. Zdejší průmysl by se měl modernizovat a to podle návrhů samotných znečišťovatelů.
Vedle ovzduší bylo ambicí paní ministryně rozšířit program Zelená úsporám. Program nově od 19. 7. nabídne čtyři miliardy korun na zateplení veřejných budov. „Předpokládáme, že se tato částka vyčerpá během dvou až tří dní,“ prohlásil včera ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Štěpánek. V programu je i dalších 16 miliard korun určených na úspory energií a obnovitelné zdroje pro jednotlivé majitele nemovitostí nebo bytová družstva. K prvnímu červenci žádali lidé o dotace v celkové výši devět miliard. „Soukromé osoby a veřejné budovy by měly mít stejné podmínky,“ vysvětluje rozšíření pravidel Bízková. Navíc probíhá jednání o dalším prodeji kjótských povolenek Japonsku. „Pokud bude úspěšné, přinese prodeje v řádu několika milionů povolenek AAU,“ potvrdil včera poradce a bývalý ministr Jan Dusík. Celkem již Česká republika prodala 75 milionů povolenek AAU za celkem 20 miliard korun. Na prodej ještě podle SFŽP zbývá přibližně 25 milionů AAU.
Rut Bízkové se také podařilo zavést standardy pro nákupy nábytku a výpočetní techniky pro vládní úřady podle „zelených kritérií.“ Program „Zelené nakupování“ je povinný pro vládní úřady, ale Bízková by byla ráda, kdyby se rozšířil i na obecní samosprávu. Má tomu pomoci i web www.zelenenakupovani.cz. Ze Zeleného nakupování má Bízková prý největší radost, protože sama nejvíce věří na dobrovolné kroky a řešení, které nepočítá s přímými příkazy nebo daněmi. Vláda prý díky programu říká, že půjde příkladem v enviromentálním ohledu a bude se tak šířit „zelený duch“ společností. „Zelený duch neznamená, že je všechno na zeleno, že se musí mluvit zeleně a už vůbec ne, že musí být příslušníkem jedné příslušné strany,“ prohlásila Bízková. Podle Bízkové bychom zkrátka neměli znečišťovat životní prostředí více, než je nezbytně nutné.
 |
||
|
Šéf energetické firmy ČEZ Martin Roman vodí jako loutku ministryni Rut Bízkovou. Protestní akce Greenpeace kvůli elektrárně Prunéřov II. před ministerstvem životního prostředí
|
||
| Foto: Dominika Patrovská/Ekolist.cz |
Dalším velkým tématem byla „stabilizace situace v národním parku Šumava“, zejména navázání dialogu se starosty obcí. Ten ovšem probíhal již za ministrů Ladislava Mika a Jana Dusíka, pak prý došlo k „disharmonii“ mezi obcemi a Národním parkem. Nesoulad prý vznikl kvůli tomu, že park měl schválený návštěvnický řád jen do konce letošního července. „To je ale pro fungování zásadní věc, protože pokud by neexistoval nový návštěvní řád, nemohl by park buď navštěvovat nikdo, nebo by mohly všichni všude. A to by obojí byl velmi nešťastné,“ říká Bízková. Nakonec byl schválen nový řád, který bude za stejných podmínek jako dnes platný od 1. 8. 2010 do 30. 4. 2011.
Podle ministryně je dobré, aby park existoval a měl vysoký stupeň ochrany, ale zdejší lidé cítí park jako omezení, které chtějí nějak kompenzovat. „Lidé chtějí mít park jako výhodu a ne jako přítěž,“ říká Bízková. Během dvou let by také mělo dojít ke stabilizaci kůrovce v určitých územích, celá Šumava bude přístupná také pro všechny složky záchranného systému. „Nejtěžší boj byl o zásady územního rozvoje, nakonec se dohodly připomínky k zásadám rozvoje Jihočeského kraje, čímž jsme odblokovali rozvoj území kraje včetně dostavby dálnice,“ říká Bízková.
Jako velký úspěch cítí Rut Bízková start několika dobrovolných dohod. „To je to, čemu já nejvíc věřím, protože dohody a výchova jsou věci, které zůstanou, když peníze nejsou a daně se změní,“ dlouhodobě tvrdí Bízková. Jako povedené dohody označila zejména program Partnerství zelená úsporám, kterým se označují ekologické výrobky, podobně funguje Charta kvality ČR, která má podporovat kvalitu výrobků v ČR. Minulý týden byla uzavřena dohoda STOP Prach mezi Severočeskými doly a starosty sedmi obcí o omezování prašnosti. Doly jednak samy omezí prašnost svého provozu a zaplatí obcím opatření, která dále sníží znečištění zejména z dopravy a lokálních topenišť.
Do dobrovolných dohod spadá i vznik nového „značení krajiny“ pod názvem geopark. Tím se stala oblast Českého ráje a podstatná část Karlovarska. Geoparky mají upozornit na přírodní geologické krásy, nemají žádná pravidla, která by omezovala obchodní nebo stavební činnost na jejich území. Prostě nejsou nijak vymezeny zákonem jde čistě o dobrovolné rozhodnutí. „Geopark není žádné oplocené území, kam smí jenom vědci. Je to volně přístupná krajina, na kterou jsou místní lidé hrdí,“ prohlásil při podpisu smlouvy o vzniku Rudolf Tomíček z geoparku Egeria.
Kladné stanovisko EIA k modernizaci uhelné elektrárny Prunéřov II. se v seznamu tříměsíčních priorit neobjevil. Právě kvůli tlaku na vydání stanoviska rezignoval předchůdce Bízkové Jan Dusík. Za kladné vydání stanoviska EIA (vlivu na životní prostředí) ministryni kritizují nevládní organizace Ekologický právní servis (EPS) a Greenpeace. Podle nich projekt předložený firmou ČEZ nesplňuje zákonné parametry tzv. nejlepších dostupných technik (Best Available Techniques, BAT) a bude znamenat každý rok navíc zbytečně spálené stovky tisíc tun uhlí a zbytečné emise CO2 a dalších znečišťujících látek do ovzduší. Klíčovým je v tomto rozhodnutí, zda jde o modernizaci provozu, jak tvrdí ČEZ, nebo úplnou přestavbu, která by měla stejné podmínky jako zcela nové zařízení. Zakopaný pes je v účinnosti nového zařízení. V rámci jednání se nakonec účinnost v návrhu ČEZu dostala až na 40 %. Nové zařízení by ale podle evropského práva mělo splňovat účinnost mezi 42 – 46 %. ministryně Bízková však našla třetí cestu – elektrárnu povolila dle návrhu ČEZu s podmínkou, že ČEZ musí snížit emise oxidu uhličitého o 205 082 tun v jiných provozech tak, aby se rozdíl vyrovnal.
Podle EPS a Greenpeace z předložených studií nevyplývá, že by jakékoliv technické podmínky znemožňovaly použití kvalitnější technologie s vyšší účinností, ČEZ nikdy nepředložil ekonomické srovnání kvalitnější technologie se zamýšleným projektem, odmítl v rámci procesu posouzení vlivu na životní prostředí předložit k srovnání i projekt modernější varianty Prunéřova, ačkoliv to bylo jeho zákonnou povinností. Podle nevládních organizací do procesu projednávání Prunéřova nestandardním způsobem zasahovala jednak vláda (skrze jednání tripartity), premiér Fischer (tlakem na ministra Dusíka) a také ministryně Bízková, která několik dní před vydáním stanoviska zrušila celou sekci ochrany klimatu a ovzduší, jejíž zástupci vystupovali k projektu opakovaně kriticky. Souvislost mezi zrušením sekce a stanoviskem k Prunéřovu ale Rut Bízková odmítla. Důvodem zrušení sekce ochrany klimatu a ovzduší bylo prý omezení administrativy a návrat k počtu sekcí, který existoval před příchodem Jana Dusíka.
„Jak jsem tvrdila na začátku, tvrdím na konci, vydání stanoviska byl úřední akt, který byl řádně vykonán,“ odpověděla včera Ekolistu.cz Rut Bízková. Dohoda o snížení emisí v jiných provozech by měla být předložená v nejbližších týdnech. „Dohoda je připravená, nevím jestli nebude muset ještě jednou procházet představenstvem ČEZu, podepsat by ji měl již nový ministr,“ prohlásila Bízková.
Sdružení Arnika navíc připomíná nesplněný příslib ohledně přijetí novely vyhlášky, která by zajistila lepší ochranu stromů před kácením. „V květnu tohoto roku nám paní ministryně přislíbila, že vyhláška bude schválena před jejím odchodem, což se bohužel nestalo. I nadále je tak možné nekontrolovatelné kácení vzrostlých stromů zejména na pozemcích developerů,“ říká v tiskové zprávě právní expert Arniky Lukáš Matějka.
Ochránci přírody chtěli změnit pravidla pro maximální obvod kmene stromů, pod který je legální kácet bez povolení, a tedy i bez možnosti úřadů stanovit za ně náhradní výsadbu. Problémem je podle Arniky v možnosti plošného kácení na pozemcích určených k zástavbě. V současnosti je možné kácet stromy s obvodem kmene až 80 cm (ve výšce 1,3 m nad zemí). Arnika navrhuje, aby bylo možné bez povolení kácet jen stromy s obvodem menším než 40 cm tak, jak je tomu například na Slovensku.
K jednotlivým tématům si přečtěte více v článcích Ekolistu.cz:
Prunéřov dostal od ministerstva životního prostředí zelenou
Bízková: Zrušení sekce klimatu nijak nesouvisí s Prunéřovem
Od listopadu bude stát nakupovat nábytek a počítače podle „zelených kritérií“
Co podniká MŽP proti špatnému ovzduší v Moravskoslezském kraji?
Novinka v české krajině - národní geoparky
Bízková vyslechla přání nevládních organizací ohledně lepší ochrany dřevin
reklama
MŽP schválilo kompenzaci účinnosti Prunéřova II, podle EPS je to blamáž