MŽP schválilo kompenzaci účinnosti Prunéřova II, podle EPS je to blamáž

Ministerstvo životního prostředí kývlo na návrh opatření, které ČEZ předložil jako kompenzaci za nižší účinnost uhelné elektrárny Prunéřov II. Ministerstvo je s návrhem spokojeno, protože ČEZ navrhl kompenzaci vyšší, než byla jeho povinnost. Podle Ekologického právní servisu je to ale blamáž. ČEZ podle něho navrhuje, že neudělá to, co ani dělat nechtěl.

ČEZ získal koncem dubna souhlasné stanovisko v procesu posuzování vlivů „obnovy“ uhelné elektrárny Prunéřov II na životní prostředí (tzv. EIA). Součástí stanoviska byl i obsáhlý soupis podmínek. Tou nejdůležitější bylo, že ČEZ musí do tří měsíců navrhnout opatření, jak ušetřit 205 tisíc tun CO2 ročně po celou dobu životnosti elektrárny. Ministerstvo životního prostředí v těchto dnech navržená opatření schválilo.

Suma 205 tisíc tun CO2 ročně je kompenzace rozdílu, o který se liší ČEZem předložený projekt obnovy Prunéřova II od tzv. nejlepších dostupných technik. ČEZ svou povinnost splnil a v termínu návrh předložil, MŽP tento návrh vrátilo k přepracování. Doplněný návrh společnost ČEZ předložila ministerstvu v září. Ministerstvo dnes zveřejnilo, že návrh přijalo.

Vlk se nažral a koza zůstala celá?

ČEZ ve svém balíčku navrhuje nemodernizovat elektrárnu Prunéřov I, ale k roku 2019 ji vyřadit z provozu a od 1. 1. 2016 převést blok B21 elektrárny Prunéřov II do omezeného provozu 1 500 hodin za rok. Těmito opatřeními se v letech 2016 až 2018 každoročně uspoří 358 tis. tun CO2 a v období 2019 až 2023 každoročně 1 675 tis. tun CO2. Celkově dojde v období let 2016 až 2023 k úspoře 9,446 mil. tun CO2. Celkově je to hodnota vyšší, než kolik požaduje ministerstvo. To určilo celkovou úsporu na 5,13 mil. tun CO2. Tím ČEZ také plní další podmínku ze stanoviska EIA, která ukládá snížení ročně vypuštěných emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku v komplexu elektráren Prunéřov.

Zároveň ČEZ realizuje výsadbu nelesní trvalé zeleně formou parkové nebo liniové výsadby v zastavěných územích a na zastavitelných plochách obcí ve vysazeném půdním ekvivalentu v min. počtu 200 tis. kusů stromů (podmínky a pravidla výsadby budou definována v rámci samostatného grantového programu), uvedlo ministerstvo.

Podle Jana Šrytra z Ekologického právního servisu ale ministerstvo kývlo na něco, co žádným dodatečným snížením emisí fakticky není. „To, že ČEZ chce odstavit Prunéřov I v roce 2019 vlastně znamená, že o pár let prodlouží jeho životnost. Podle dostupných plánů totiž ČEZ počítal s tím, že Prunéřov I odstaví už v roce 2015,“ říká Jan Šrytr. V té době by totiž měla začít platit nová environmentální legislativa, která stanoví nové limity emisí, které by Prunéřov I nebyl schopen splnit. To samé prý platí i pro snížení výkonu bloku B21 Prunéřova II. „Nechápeme, proč ministerstvo na takové divadlo přistoupilo,“ říká Jan Šrytr. Podle něho je jediné opravdové opatření, které ČEZ navrhuje, výsadba stromů. Ta však sama o sobě nestačí.

---

reklama

---