ODS představí ve středu plány proti suchu, za zásadní má zadržování vody v půdě
18.8.2026 11:09 | PRAHA
(ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
Přehrady, o jejichž výstavbě mluví vládní činitelé, nejsou podle Bendla hlavním řešením, byť je občanští demokraté podle něho neodmítají. Pokud nebude voda v půdě, nebude v potocích, řekách ani v přehradách, dodal stínový ministr zemědělství.
Kupka zmínil z plánů ODS například rozdělování velkých polností, vysazování remízků, úpravu meliorací tak, aby neodváděly vodu, výstavbu malých vodních děl v obcích a městech a správné nakládání s městskou zelení. Stínový ministr životního prostředí Jan Bureš hovořil o budování vodohospodářských dálnic, které by spočívalo v propojení vodnatějších oblastí s těmi, které vysychají.
Rovněž podle opozičních Pirátů se vláda probudila pozdě a také oni obdobně jako občanští demokraté tvrdí, že zemědělci nemají důvod krajinu s ohledem na nastavení dotačního systému měnit. "Musíme chránit půdu proti erozi, hospodařit udržitelně, musíme vracet krajinné prvky, které dokáží zadržovat vodu, remízky, mokřady, obnovovat přirozená koryta potoků a řek, zmenšovat půdní bloky, rozdělovat je alejemi a polními cestami. Tak si uděláme krajinu nejen krásnou, ale i odolnější," sdělil v dnešní tiskové zprávě místopředseda Pirátů Martin Šmída.
Průtoky většiny vodních toků v Česku jsou nyní na minimech. V některých případech dosahují i nejnižších zaznamenaných hodnot za celou dobu sledování.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Hladina upouštěné Slapské přehrady dnes klesla na kótu pro zimní období
Vinaři: Hroznů bude letos o 30 procent méně, škody dosáhnou půl miliardy korun
Čížkov na Plzeňsku, kde mizí voda ve studních, postaví vodovodOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (55)
ss
PH
Pavel Hanzl
18.8.2026 14:50 Reaguje na smějící se bestieŠak to dělala. Začala u drnohryzů, přestala tak mohutně dotovat průmyslníky a dala více kačákům sedlákům, kteří si to zadržování vody platí sami bo na tom mají přímo zájem. Estébákovi je to totálně egál.
Odpovědět
TS
Tonda Selektoda
19.8.2026 13:42 Reaguje na Pavel HanzlHanzle, zase perlíte? Pokud si dobře vzpomínám, způsob nakládání dešťovou vodou byl stanoven novelou zákona o vodách, od roku 2021. Tam se tím rozumělo zadržení dešťovky na pozemkové parcele a její postupné zasakování, případně další využití (třeba k závlahám, praní, mytí, nebo splachování toalet). Dokonce byly dotovány plastové nádoby, na jímání dešťovky z okapů. To bylo za éry ministra Brabce, a předchozí Babišovy vlády. Nikoliv po něm, z doby vládnutí následující pětikoalice.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
19.8.2026 14:05 Reaguje na Pavel HanzlČti si šmudlo ... co vlastně udělala ... stejné prd, jako před ní velkouzenář ...
https://ekonomickydenik.cz/stovky-milionu-prinos-nejasny-sucho/
Odpovědět
https://ekonomickydenik.cz/stovky-milionu-prinos-nejasny-sucho/
JD
Jindřich Duras
19.8.2026 10:46 Reaguje na smějící se bestieDělala, ale sakra pod své možnosti!
Odpovědět
RV
Richard Vacek
18.8.2026 18:11Když jsou v opozici, tak jim to jde mnohem lépe, než když vládnou. Proto není moc důvodů to měnit.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
19.8.2026 10:52 Reaguje na Richard VacekV opozici to jde všem, vzpomeňte na anonisty :-D! A porovnejte, jak vládnou :-D! Prostě sakra silný důvod ke změně fakt je :-)!
Odpovědět
pp
pavel peregrin
18.8.2026 21:28Tohle je program? Tohle je snůška nesmyslů! Tak Bendl se pasoval na stínového ministra zemědělství? Vždyť nerozezná petržel od pastiňáku!
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
19.8.2026 10:54 Reaguje na pavel peregrinTo jste nerozuměl. Tohle neměl být program. Spíš oznámení, že to konečně pochopili. I tak dobře. Čím víc lidí to pochopí, tím větší šance, že se něco skutečně zlepší. Tak ať jim to pochopení vydrží :-)!
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
19.8.2026 14:06 Reaguje na Jindřich DurasOd toho něco pochopit ... dejme tomu ... k tomu něco opravdu smysluplného a funkčního udělat je v našich luzích ale kua daleko, že?
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
21.8.2026 08:56 Reaguje na Radek ČudaTo rozhodně jo. Jenže zatím jsme se motali před prahem toho pochopení. Takže malinký pokrok tu vidím.
Je to vidět i na komunální úrovni, kde najednou řadu stran zajímá zelenomodrá infrastruktura, po které nedávno ani nevzdechly...
Prostě nějaký pokrok přecejen vidím.
Odpovědět
Je to vidět i na komunální úrovni, kde najednou řadu stran zajímá zelenomodrá infrastruktura, po které nedávno ani nevzdechly...
Prostě nějaký pokrok přecejen vidím.
RČ
Radek Čuda
21.8.2026 16:49 Reaguje na Jindřich Duras"Je to vidět i na komunální úrovni" ... já vám fakt nechci brát naději, ale tak mne napadá ... nebudou na podzim ony nějaké ty volby;-)))?
Odpovědět
sv
pp
sv
s v
20.8.2026 11:56 Reaguje na pavel peregrinHelemese, co se peregrinek ve školce naučil ve výkonu trestu jako by našel.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
18.8.2026 21:31Žvanění, žvanění a ještě jednou žvanění. To by jim všem šlo-současnou vládu nevyjímajíce- a tohle si platíme ze svých daní! Kdyby si ti pitomci, co jich tam je, uvědomili, že bez srážek se můžou třeba postavit na hlavu a nebude jim to nic platné, udělali by lépe!
Odpovědět
Pe
LM
RV
Richard Vacek
19.8.2026 05:39 Reaguje na Ladislav MetelkaOteplením. S oteplením se množství srážek zvyšuje.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
19.8.2026 08:06 Reaguje na Richard VacekŽe žijete ve světě naopak jsem si už všiml, ale že by až tak?
Odpovědět
TS
Tonda Selektoda
19.8.2026 13:59 Reaguje na Ladislav MetelkaPane Metelko, lidé poroučí dešti a větru již skoro sto let! Začalo to rozprašováním jodidu stříbrného nad mraky, aby někde zapršelo. Traduje se, že při obloze hrozící deštěm, při oslavách výročí osvobození, létaly stíhačky nad a v okolí Moskvy, aby teplem spalin svých motorů "rozehnaly mraky".
V současnosti se k tomu používají aerosoly, prachové částice kovů, snad i popílek.
A pokud se to nepovede, vzniknou záplavy a škody, holt se průšvih svede na změnu klimatu a na oxid uhličitý...
Odpovědět
V současnosti se k tomu používají aerosoly, prachové částice kovů, snad i popílek.
A pokud se to nepovede, vzniknou záplavy a škody, holt se průšvih svede na změnu klimatu a na oxid uhličitý...
pp
pavel peregrin
19.8.2026 06:45 Reaguje na PetrTak srážky lze přímo ovlivnit? A že se to tedy neděje? Vy jste lepší než komunisti, ti také říkali-" a byli jsme jen kousíček od toho!".
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
19.8.2026 11:01 Reaguje na pavel peregrinUrčitě znáte poučku, že na suchou krajinu neprší.
Je nezbytné zvýšit retenci vody v krajině, půdami počínaje. Klimazměnu to nezastaví, ale potřebujeme alespoň zlepšit naši situaci.
Odpovědět
Je nezbytné zvýšit retenci vody v krajině, půdami počínaje. Klimazměnu to nezastaví, ale potřebujeme alespoň zlepšit naši situaci.
pp
JD
Jindřich Duras
19.8.2026 10:59 Reaguje na pavel peregrinSrážky jsou, ale neumíme je řádně využívat. Je jich ale míň a jsou jinak rozloženy, větší je výpar.
Prostě to chce komplet si všechno přerozmyslet.
Každopádně, jestli velkozemědělství zdegradovalo půdy a silně omezilo její schopnost zadržovat vodu, hned je co napravovat. Nebo myslíte, že půda bez humusu a bez dobré schopnosti retence vody, je v suchu nějakou výhodou?
Mnoho je i dalších opatření. Jsou známá, jen je třeba je začít dělat. právě velkozemědělci v čele s Babišem to celé zdržovali a negovali. Ostatně, podívejte se na návrh rozvolnění protierozních opatření - to přece nemůže chtít nikdo, komu to "selsky" myslí. Nebo ANO?
Odpovědět
Prostě to chce komplet si všechno přerozmyslet.
Každopádně, jestli velkozemědělství zdegradovalo půdy a silně omezilo její schopnost zadržovat vodu, hned je co napravovat. Nebo myslíte, že půda bez humusu a bez dobré schopnosti retence vody, je v suchu nějakou výhodou?
Mnoho je i dalších opatření. Jsou známá, jen je třeba je začít dělat. právě velkozemědělci v čele s Babišem to celé zdržovali a negovali. Ostatně, podívejte se na návrh rozvolnění protierozních opatření - to přece nemůže chtít nikdo, komu to "selsky" myslí. Nebo ANO?
RČ
Radek Čuda
19.8.2026 14:07 Reaguje na Jindřich DurasA myslíte, že s Bendlem by nastala ta skutečná a reálná změna?
On už na té sesli nějakou dobu seděl, že? A ... ?
Odpovědět
On už na té sesli nějakou dobu seděl, že? A ... ?
va
vaber
19.8.2026 16:29 Reaguje na Jindřich DurasKdo asi za to všechno může v jiných zemích. Ve kterém státě je největší velkozemědělství, odkud přišly ty veliké traktory a další stroje?
Proč je stejný stav, nebo i horší než u nás i v jiných zemích. Taky tam mají podobné babiše, co blokují, schválně, opatření která vše zachrání? Všude jsou tak hloupí ,že neumí strážky využívat? Vy si myslíte, že půda s humusem je v suchu nějakou výhodou. Vůbec ne, lehká půda s humusem vysychá ještě rychleji. Já ji na záhonech mám ,tak vím co říkám. A co v lesích, tam je taky zadržování vody zničeno. Proč netečou ani prameny z lesů. Taky v tom má prsty Babiš?
Ano zapršelo a ti jednodušší si myslí ,že sucho už není. Postavíme tůňku ,uděláme remízek,zvětšíme zádržnost půdy,nikdo sice neví co to je, ani jak to udělat, ale uděláme to a sucho bude poraženo. Co je to, to silně omezilo zadržovat vodu. Jak se to měří,kde je nějaká půda co správně zadržuje, nebo ji nikde nemáme. To potom půda, až nebude silně omezena v zadržování, zůstane nasycena vodou stále.To si myslíte. Víte kolik je v krajině strouh kolem všeho. Proč nejsou plné té nezadržené vody po deštích a odtud se musí nezadržená voda dostat i do řek. Ale řeky jsou prázdné, že by se vše vypařilo, ale mraky taky nejsou.
Odborníci řekli, zavinilo to nezadržování vody a ti jednodušší mají hned co opakovat.
Odpovědět
Proč je stejný stav, nebo i horší než u nás i v jiných zemích. Taky tam mají podobné babiše, co blokují, schválně, opatření která vše zachrání? Všude jsou tak hloupí ,že neumí strážky využívat? Vy si myslíte, že půda s humusem je v suchu nějakou výhodou. Vůbec ne, lehká půda s humusem vysychá ještě rychleji. Já ji na záhonech mám ,tak vím co říkám. A co v lesích, tam je taky zadržování vody zničeno. Proč netečou ani prameny z lesů. Taky v tom má prsty Babiš?
Ano zapršelo a ti jednodušší si myslí ,že sucho už není. Postavíme tůňku ,uděláme remízek,zvětšíme zádržnost půdy,nikdo sice neví co to je, ani jak to udělat, ale uděláme to a sucho bude poraženo. Co je to, to silně omezilo zadržovat vodu. Jak se to měří,kde je nějaká půda co správně zadržuje, nebo ji nikde nemáme. To potom půda, až nebude silně omezena v zadržování, zůstane nasycena vodou stále.To si myslíte. Víte kolik je v krajině strouh kolem všeho. Proč nejsou plné té nezadržené vody po deštích a odtud se musí nezadržená voda dostat i do řek. Ale řeky jsou prázdné, že by se vše vypařilo, ale mraky taky nejsou.
Odborníci řekli, zavinilo to nezadržování vody a ti jednodušší mají hned co opakovat.
JO
Jarka O.
19.8.2026 17:29 Reaguje na vaberZa suchem je zvýšený osvit Sluncem, větší absorpce záření holým povrchem než povrchem s vegetací, a následně větší ohřev atmosféry. Není pravda, co tvrdí klimatisti, dokonce vládě, že vzduch ohřívá povrch. Ani Slunce přímo vzduch moc neohřívá. Slunce ohřívá povrch a povrch ohřívá vzduch. Načež nastává výpar, co2 ve vzduchu, vysušování a začarovaný kruh. Zbytek je meteorologie.
Změny jen v ČR nevyřeší nic, ale závlahové systémy by se měly obnovit, vodovody a nádrže jsou nutné. Tím se sucho překlene. Inspirací mohou být jiné země, které mají 6 měsíců v roce jen modrou oblohu.
Odpovědět
Změny jen v ČR nevyřeší nic, ale závlahové systémy by se měly obnovit, vodovody a nádrže jsou nutné. Tím se sucho překlene. Inspirací mohou být jiné země, které mají 6 měsíců v roce jen modrou oblohu.
Karel Zvářal
19.8.2026 19:18 Reaguje na Jarka O.Přesně tak to je, je to globální problém (s obnaženým povrchem etc). Nebudou přece poslouchat někoho, kdo nemá tři před a dvě za-)
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-mokradnici-zamokruji-lokalne.vysouseci-odvodnuji-vysusuji-a-rozpaluji-globalne
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-mokradnici-zamokruji-lokalne.vysouseci-odvodnuji-vysusuji-a-rozpaluji-globalne
JO
Jarka O.
20.8.2026 16:53 Reaguje na Karel ZvářalJe to globální problém, ale. Jestli teda chcete něco pěstovat, tak udržovat půdu věčně zelenou + neorat si myslím není správně. Oře se nebo kypří přece mezi rovnodennostmi, kdy už slunce svítí málo, proto i zahřívání vzduchu skoro nefunguje. Zato kyprý povrch zachytává vlhkost (rosu), a vzduch brání přenosu tepla tj.přehřívání půdy, tím trochu i výparu. To znáte, že se záhon má překopat, když je sucho, ne. Dobrých důvodů je víc, zaorání hnojení, provzdušnění, sanitace UV, vlhkost, plísně, myši, plevele, a záleží přece na typu půdy, jestli je orba dobrá věc. To je jen můj názor, a Vy jako zemědělec určitě znáte i zápory toho rege.
Odpovědět
Karel Zvářal
20.8.2026 17:22 Reaguje na Jarka O.Asi Vás překvapím, ale u rege to ("zápory") beru jako přirozené snížení výkonu, bez negativních dopadů. Produkce je ale čistší, stejně jako voda (méně hnojiv i postřiků) a okolní příroda.
Vše, co jste popsala, je zděděný/naučený pracovní postup. Rege není (úplný) bezzásah, je to kompromis mezi šetrným hospodařením a průmyslovým drancováním. Bude vhodné (zatím) jen pro některé plodiny (pšenice, sója, kuku,...?), s tím, že pestřejší organiku tam dodají meziplodiny.
Zato ekologický a klimatický efekt v porovnání s průmzem je neporovnatelný - samá pozitiva. Jediné, co akceptuji nerad - ale je to daň za kompromis, je používání herbicidů. Ony se však používají i v průmyslovém... Sečteno, podtrženo: nižší produkce, zaplevelená pole, ale také nižší náklady (ekonomika vychází), čistší voda a vlhčí/chladnější mikro/klima. Právě s ohledem na mimořádné sucho je tento způsob práce s půdou - asi nejen pro mě - jediný možný a udržitelný. Čím větší plochu (celou určitě ne) tomu "obětujeme", tím lépe pro nás všechny. Příkladů k následování je dostatek.
Odpovědět
Vše, co jste popsala, je zděděný/naučený pracovní postup. Rege není (úplný) bezzásah, je to kompromis mezi šetrným hospodařením a průmyslovým drancováním. Bude vhodné (zatím) jen pro některé plodiny (pšenice, sója, kuku,...?), s tím, že pestřejší organiku tam dodají meziplodiny.
Zato ekologický a klimatický efekt v porovnání s průmzem je neporovnatelný - samá pozitiva. Jediné, co akceptuji nerad - ale je to daň za kompromis, je používání herbicidů. Ony se však používají i v průmyslovém... Sečteno, podtrženo: nižší produkce, zaplevelená pole, ale také nižší náklady (ekonomika vychází), čistší voda a vlhčí/chladnější mikro/klima. Právě s ohledem na mimořádné sucho je tento způsob práce s půdou - asi nejen pro mě - jediný možný a udržitelný. Čím větší plochu (celou určitě ne) tomu "obětujeme", tím lépe pro nás všechny. Příkladů k následování je dostatek.
JO
Jarka O.
21.8.2026 06:52 Reaguje na Karel ZvářalNevím.. není variantou pěstování v sadech mezi řadami stromů? To vychází taky ze starých postupů, měl byste hnojení plevelem, kompostem a listím, rosu v závětří stromů, stromů se dají seříznout, aby do řádků přiměřeně svítilo, a rylo by se technikou jen mírně, bonusem by byla kvalita vody v studních. Ale nesměly by v blízkosti stát vte, to by byl s rosou a vůbec vodou ámen.
Že v rege je méně chemie, na to bych moc nevsadila. US nejdřív zničily bioregio rolníky v Mexiku, a toto rege mají na stepích, předtím dlouho oraných polích s lehkou výhřevnou půdou a s GM sojou, kuku, to jsou přece jiné podmínky, pár let se pak orat nemusí. V Evropě je to jinak i pole jsou malá.
Odpovědět
Že v rege je méně chemie, na to bych moc nevsadila. US nejdřív zničily bioregio rolníky v Mexiku, a toto rege mají na stepích, předtím dlouho oraných polích s lehkou výhřevnou půdou a s GM sojou, kuku, to jsou přece jiné podmínky, pár let se pak orat nemusí. V Evropě je to jinak i pole jsou malá.
JO
Jarka O.
22.8.2026 09:11 Reaguje na Karel ZvářalDodám: V US nastalo od dob vybití bizonů do 2sv.v. odlesnění 90% lesní plochy, v některých oblastech větrná eroze odnesla do dneška až 3-4 m půdy, jestli tohle nemá vliv na klima, tak nevím, co jiného by mělo, jak píše i p. Millan. Evropa i Rusko to v té době taky prováděly.
Rege by bylo aspoň částečně vracení dluhu půdě, takhle nějak jste to myslel? Travopolní hospodaření ;) :))Pro kuku asi máte pravdu, že to může fungovat. Ale jak se to dělá - nějaká vertikutace a provzdušnění půdy před setím anebo po sklizni tam musí být, ne? Aspoň ze sanitárních důvodů. A opravdu bez hnojiv?
Odpovědět
Rege by bylo aspoň částečně vracení dluhu půdě, takhle nějak jste to myslel? Travopolní hospodaření ;) :))Pro kuku asi máte pravdu, že to může fungovat. Ale jak se to dělá - nějaká vertikutace a provzdušnění půdy před setím anebo po sklizni tam musí být, ne? Aspoň ze sanitárních důvodů. A opravdu bez hnojiv?
Karel Zvářal
22.8.2026 09:48 Reaguje na Jarka O.Na úvod: v lese, ani na louce, se půda nezpracovává (strojově)- přesto každý rok dávají úrodu/přírůstek. Pro technokraty těžko pochopitelné, že, nicméně je tomu tak. Pracuje příroda (bakterie, houby, žížaly...).
Speciálně zkonstruované stroje- kvůli snížení pojezdů/zhutnění vytvoří současně žlábek, zasejí i přihnojí.
Co vím, tak točí základní trio/kvartet (kuku, pšenice, soja...), což je tam i u nás převážná část orné půdy. Časem se postupy zdokonalí, vyšlechtí vhodnější odrůdy. Vše je otázkou času, výzkumu a ochoty "jít do rizika". Těmto lidem já fandím, neb chodit rozpálenou krajinou/ "předpeklím" je slepá ulička.
Čas na změnu nastal, kdo to nepochopil, toho mohu jen politovat. Člověk klimazměnu spolu/vytvořil, měl by se zajímat o to, jak to napravit. Regezem je správná cesta. Nižší úroda, ale spousta benefitů.
Odpovědět
Speciálně zkonstruované stroje- kvůli snížení pojezdů/zhutnění vytvoří současně žlábek, zasejí i přihnojí.
Co vím, tak točí základní trio/kvartet (kuku, pšenice, soja...), což je tam i u nás převážná část orné půdy. Časem se postupy zdokonalí, vyšlechtí vhodnější odrůdy. Vše je otázkou času, výzkumu a ochoty "jít do rizika". Těmto lidem já fandím, neb chodit rozpálenou krajinou/ "předpeklím" je slepá ulička.
Čas na změnu nastal, kdo to nepochopil, toho mohu jen politovat. Člověk klimazměnu spolu/vytvořil, měl by se zajímat o to, jak to napravit. Regezem je správná cesta. Nižší úroda, ale spousta benefitů.
pp
pavel peregrin
19.8.2026 19:48 Reaguje na Jindřich DurasPane Durasi. Schopnost půdy zadržovat vodu je především dána jejími fyzikálně-chemickými vlastnostmi, v tomto se shodneme. Pouze chci upozornit na to, že naše půdy nejsou silně zdegradované, to je všeobecně šířený nesmysl- pokud by tomu tak bylo, nebyly by úrody zdaleka takové, jaké jsou-umělá hnojiva by to nezachránila. Jsou pouze půdy s větším či menším množstvím humusu a jen pro vaši informaci- v poslední době se přehodnocuje otázka pohledu na humus a větší důraz se klade na obsah primární organické hmoty, neb je známo, že různé půdy jsou schopny tvořit humus v různém množství, ale primární organickou hmotu lze dodávat neomezeně , což se i děje ve formě posklizňových zbytků, a tam, kde je to možné, ve formě hnoje, kompostů etc.
Již několikrát jsem zdůraznil, že pokud si někdo myslí, že podniky Agrofertu, toho nenáviděného agrobarona, půdu drancují-tak opak je pravdou a osobně třeba mohu závidět sousedů vedle, kteří jsou součástí holdingu- protože půdě dávají to, co potřebuje a já to musím dohánět skladbou předplodin. Aby nebyla mýlka-nestěžuju si, baví mě přemýšlet a hledat řešení, nicméně jen ilustruji fakt, že Agrofert ty prostředky má- na rozdíl od většiny malých sedláků.
Právě ti nedávají půdě to, co by si zasloužila a většinou točí tak 3 plodiny.
Odpovědět
Již několikrát jsem zdůraznil, že pokud si někdo myslí, že podniky Agrofertu, toho nenáviděného agrobarona, půdu drancují-tak opak je pravdou a osobně třeba mohu závidět sousedů vedle, kteří jsou součástí holdingu- protože půdě dávají to, co potřebuje a já to musím dohánět skladbou předplodin. Aby nebyla mýlka-nestěžuju si, baví mě přemýšlet a hledat řešení, nicméně jen ilustruji fakt, že Agrofert ty prostředky má- na rozdíl od většiny malých sedláků.
Právě ti nedávají půdě to, co by si zasloužila a většinou točí tak 3 plodiny.
JD
Jindřich Duras
21.8.2026 14:54 Reaguje na pavel peregrinPůdy zdegradované jsou, o tom vypovídají celkem jasně přehledy VÚMOPu.
Že je z polí ještě úroda není dáno kvalitou půdy, ale výrazným hnojením, zejména dusíkem...
Je to na delší povídání, ale musím dělat i jiné věci, ještě :-).
Tu diskusi ale potřebujeme kdyžtak doplnit výsledky rozbory půd a podobně.
Také ztráty černozemí jsou dosti výmluvné....
No, to nic.
Odpovědět
Že je z polí ještě úroda není dáno kvalitou půdy, ale výrazným hnojením, zejména dusíkem...
Je to na delší povídání, ale musím dělat i jiné věci, ještě :-).
Tu diskusi ale potřebujeme kdyžtak doplnit výsledky rozbory půd a podobně.
Také ztráty černozemí jsou dosti výmluvné....
No, to nic.
sv
s v
19.8.2026 17:56 Reaguje na pavel peregrinTak nežvaň peregrinku. Připomínáš pak bureše.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
19.8.2026 19:50 Reaguje na s vKdo jsi ty, sv, který se i bojíš podepsat, abych s tebou diskutoval o odborných problémech? Vždyť ty jsi v těchto otázkách úplný trotl, tak ze sebe tady nedělej vola. Nebo radši dělej, ať se pobavím!
Odpovědět
pk
pepa knotek
19.8.2026 08:15Do půdy zapravit kupku hnoje, to je to nejlepší co se dá udělat.
Odpovědět
JD
pp
BM
Břetislav Machaček
19.8.2026 09:34Uf. To jsou rady! Když vládli, tak dotovali bioplynky plundrující půdu
produkcí biomasy na úkor jejího zaorání, podporovali zastavění zemědělské
půdy sklady, firmami a satelitními městečky s paneláky na ležato atd.
V opozici už ví jak na to a jsem zvědav jak budou hlasovat kdyby mělo
skončit dotování bioplynek jejich kamarádů a zakazovalo se zastavět půdu
paneláky naležato, parkovišti a sklady. A taky jestli se jejich poslanci
v EU vzepřou v jejich frakci ekonesmyslům o snižování stavů dobytka, jež
obohacuje exkrementy půdu o organiku. Dalším nešvarem, který jim nevadil,
je pálení slámy v teplárnách, která patří do půdy. Žvaní o ničem a ví, že
jejich voliči jim věří každé slovo a někteří občané mají krátkou paměť.
by sá i ly
Odpovědět
produkcí biomasy na úkor jejího zaorání, podporovali zastavění zemědělské
půdy sklady, firmami a satelitními městečky s paneláky na ležato atd.
V opozici už ví jak na to a jsem zvědav jak budou hlasovat kdyby mělo
skončit dotování bioplynek jejich kamarádů a zakazovalo se zastavět půdu
paneláky naležato, parkovišti a sklady. A taky jestli se jejich poslanci
v EU vzepřou v jejich frakci ekonesmyslům o snižování stavů dobytka, jež
obohacuje exkrementy půdu o organiku. Dalším nešvarem, který jim nevadil,
je pálení slámy v teplárnách, která patří do půdy. Žvaní o ničem a ví, že
jejich voliči jim věří každé slovo a někteří občané mají krátkou paměť.
by sá i ly
sv
s v
19.8.2026 17:59 Reaguje na Břetislav MachačekDotace do oze parodií na elektrárny znovuzavedl bureš, machačku. Ostatně jak jsi už o tom byl zde informován. Hned poté bureš sám sobě přiklepl velkou dotaci.
Odpovědět
va
vaber
19.8.2026 10:10Každý kdo trochu sleduje současný stav ,by se měl zamyslet co se vlastně nyní děje s vodou v krajině.
Voda z krajiny silně ubyla a je evidentní ,že když nebude 5 měsíců pršet ,jak se stalo nyní,bude se situace vždy opakovat, téměř všechny prameny vyschnou.Tůňky samozřejmě taky. Tedy voda z podzemí ,co napájí přírodní prameny se za 5 měsíců vždy vyčerpá,odteče. Co se děje s vodou ve větších hloubkách netuším.
Dalo by se říci ,že voda ze srážek za 5měsíců, se může v krajině udržet. Víc asi krajina nepojme i když se na hlavu postavíme a i když krajina bude samá tůňka. Když bude víc pršet přestane se voda zadržovat a bude jen více odtékat řekami.
Myslím ,že jen za tento rok chybí 300mm vody v půdě. Kdyby se k tomu přičetly i další minulé suché roky bude to možná 500mm vody.
Pokud tento rok pršelo byly to deště které se dostaly jen několik cm do půdy. Velice krátké a po dešti následovaly dny, kdy se veškerá spadlá voda snadno z půdy odpařila ,do hloubky se nedostalo nic.
Takže když bude pršet, dojde k nasycení půdy a spodních vod a stejně bude kapacita vody jen na pět měsíců bez deště. Plná koryta řek vodu vždy za 5 měsíců odvedou.
Jsem zvědav, jak odborníci na zadržování vody v krajine si s tím poradí a o kolik prodlouží zadržování vody krajinou.
Kupka a jiní vidí řešení rozdělení polností remízky, úpravu meliorací atd. To jsou návrhy, plebs může jásat ,jsme zachráněni. Doufal jsem ,že mají trochu víc inteligence a přijdou s něčím novým, ale nic nového neumí, jen opakují starou písničku.
Odpovědět
Voda z krajiny silně ubyla a je evidentní ,že když nebude 5 měsíců pršet ,jak se stalo nyní,bude se situace vždy opakovat, téměř všechny prameny vyschnou.Tůňky samozřejmě taky. Tedy voda z podzemí ,co napájí přírodní prameny se za 5 měsíců vždy vyčerpá,odteče. Co se děje s vodou ve větších hloubkách netuším.
Dalo by se říci ,že voda ze srážek za 5měsíců, se může v krajině udržet. Víc asi krajina nepojme i když se na hlavu postavíme a i když krajina bude samá tůňka. Když bude víc pršet přestane se voda zadržovat a bude jen více odtékat řekami.
Myslím ,že jen za tento rok chybí 300mm vody v půdě. Kdyby se k tomu přičetly i další minulé suché roky bude to možná 500mm vody.
Pokud tento rok pršelo byly to deště které se dostaly jen několik cm do půdy. Velice krátké a po dešti následovaly dny, kdy se veškerá spadlá voda snadno z půdy odpařila ,do hloubky se nedostalo nic.
Takže když bude pršet, dojde k nasycení půdy a spodních vod a stejně bude kapacita vody jen na pět měsíců bez deště. Plná koryta řek vodu vždy za 5 měsíců odvedou.
Jsem zvědav, jak odborníci na zadržování vody v krajine si s tím poradí a o kolik prodlouží zadržování vody krajinou.
Kupka a jiní vidí řešení rozdělení polností remízky, úpravu meliorací atd. To jsou návrhy, plebs může jásat ,jsme zachráněni. Doufal jsem ,že mají trochu víc inteligence a přijdou s něčím novým, ale nic nového neumí, jen opakují starou písničku.
JD
Jindřich Duras
19.8.2026 10:51Tak už jdou do retence vody v krajině i ODSáci, dávní popírači potřeby krajině a vodě se věnovat! Ne, všichni byli popírači, jasně, ale jako celek se do toho moc nehrnuli. Navíc nedokázali odolávat velkozemědělské lobby.
Tak snad nezapomenou na svá vyhlášení, až začne pršet :-D!
To bude mít ale Babiš pro své plány v čele koalice proti suchu výborné partnery! To se mu to bude, panečku, prosazovat!
Už se těším :-D!
Odpovědět
Tak snad nezapomenou na svá vyhlášení, až začne pršet :-D!
To bude mít ale Babiš pro své plány v čele koalice proti suchu výborné partnery! To se mu to bude, panečku, prosazovat!
Už se těším :-D!
RČ
Radek Čuda
19.8.2026 14:11 Reaguje na Jindřich DurasVy, jako zkušený bard byste měl vědět, že existují v zásadě dva univerzální, tedy pro všechny partaje/hnutí, politické programy. Jeden pro situaci kdy jste u vesla, a jeden pro situaci, kdy u něj nejste. A jednotlivé partaje flexibilně přecházejí od jednoho k druhému podle toho, jak se zrovna ve volbách zadařilo;-))).
Odpovědět
pp
pavel peregrin
19.8.2026 19:56Pro všechny a zapište si to za uši- pokud srážky nebudou, můžete si zadržovat v půdě co chcete a jak chcete. A až přijdou, tak nemějte péči-ta půda si vezme přesně tolik, kolik je její retenční kapacita a ta je rozhodujícím způsobem dána hlavně fyzikálními poměry. A ty u mnoha typů nevylepšíte, kdybyste do té půdy nasr...li každý rok třeba 500 t hnoje!
To byste tu půdu museli odtěžit a navést tam úplně jinou!
Přestaňte už všichni věřit nesmyslům, které plácají teoretici od stolu, kteří s polem nemají reálné zkušenosti!
Odpovědět
To byste tu půdu museli odtěžit a navést tam úplně jinou!
Přestaňte už všichni věřit nesmyslům, které plácají teoretici od stolu, kteří s polem nemají reálné zkušenosti!
Karel Zvářal
19.8.2026 20:45 Reaguje na pavel peregrinPane Peregrine, spíše s lítostí než s pobavením sleduji vaše poslední vstupy a poučování "naprostých laiků". Respektuji vašich dvacet prošoupaných "hrnků" (brněnské hantec), ale vězte, že výzkum nespí, a jelikož jste zaneprázdněn v poli a u compu, unikají vám zásadní informace.
Krom vás tu nikdo tak ohnivě nevystupuje, připadáte mi někdy jako mluvčí MZe či samotného "barona Prášila". Jedna věc je půda, a druhá, co na ní v době přiváláku je. Zřejmě jste neviděl pokus, jaký je rozdíl v holé půdě oproti zatravněné či s meziplodinou. Něco jako holá lebeňa a husté vlasy - která zadrží více vody?-)
Takže přestaňte útočit, věci nejsou tak jednoznačné, jak se je snažíte malovat. Tady je to o výmně názorů a posunu k lepšímu. Vězte, že jsou lepší=udržitelnější systémy hospodaření, než to průmyslové obracení ornice.
Nejsem vázán vlastními polnostmi, stíhám za den projet spousty km. Proto mám dobrý přehled, co kdo a jak špatně či dobře pytlíkuje. Šílím u splavené ornice, že téměř nejde projet - to je výsledek průmyslováků!!! Pod loukou nikdy nic podobného neuvidíte. A regezem je napodobování louky, tj trvalé pokrytí půdy vegetací. Minimální eroze, zachytávání rosy i silnějších dešťů.
Zajisté víte, proč na Sahaře neprší - přitom ji průmyslováci pravidelně a zodpovědně vytváří. Vedro k zalknutí, systém k pláči. Proto si vážím těch, kdo vsadili na změnu, která má budoucnost. Stávající způsob ji nemá, ať se vám to líbí či spíše nelíbí.
Odpovědět
Krom vás tu nikdo tak ohnivě nevystupuje, připadáte mi někdy jako mluvčí MZe či samotného "barona Prášila". Jedna věc je půda, a druhá, co na ní v době přiváláku je. Zřejmě jste neviděl pokus, jaký je rozdíl v holé půdě oproti zatravněné či s meziplodinou. Něco jako holá lebeňa a husté vlasy - která zadrží více vody?-)
Takže přestaňte útočit, věci nejsou tak jednoznačné, jak se je snažíte malovat. Tady je to o výmně názorů a posunu k lepšímu. Vězte, že jsou lepší=udržitelnější systémy hospodaření, než to průmyslové obracení ornice.
Nejsem vázán vlastními polnostmi, stíhám za den projet spousty km. Proto mám dobrý přehled, co kdo a jak špatně či dobře pytlíkuje. Šílím u splavené ornice, že téměř nejde projet - to je výsledek průmyslováků!!! Pod loukou nikdy nic podobného neuvidíte. A regezem je napodobování louky, tj trvalé pokrytí půdy vegetací. Minimální eroze, zachytávání rosy i silnějších dešťů.
Zajisté víte, proč na Sahaře neprší - přitom ji průmyslováci pravidelně a zodpovědně vytváří. Vedro k zalknutí, systém k pláči. Proto si vážím těch, kdo vsadili na změnu, která má budoucnost. Stávající způsob ji nemá, ať se vám to líbí či spíše nelíbí.
Karel Zvářal
20.8.2026 03:29 Reaguje na Karel ZvářalOn ten celkový vývoj se mi nelíbí - spousta zbytečných profesí (filosofů, managerů, umělců, profi aktivistů...), ale o klasický obor má zájem málokdo. Už jen ten zprofanovaný výraz pro zemědělce vypovídá o mnohém. A pokud to tak má i zůstat, nedělám si iluze, kam to až může dospět. Blíže k ekologii a šetrnosti k půdě i přírodě určitě ne-/
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
20.8.2026 09:57 Reaguje na Karel ZvářalK orbě pouze dodám oponentní příklad dvou pozemků ve svahu.
Jeden čerstvě poorán a jeden zatravněn už před 20 léty a od
té doby pouze válcován traktory při kosení sena a mulčování.
Pak přišel liják a do poorané půdy vsákl, ale po trávě
tekly proudy vody a vymílaly strouhy. To je má praktická zkušenost s oráním a neoráním půdy na téměř totožných lokalitách se stejným úhrnem srážek a typem půdy. Narušení kapilár kypřením brzdí proudění vody k povrchu a nelze to popřít. Ty pokusy jsme dělali už jako děti na ZDŠ s půdou
v květináčích přikrytých savým papírem, jak zvlhne na půdě
bez nakypření a nebo zůstane suchý na nakypřené. Byl to
názorný příklad proč kypřit půdu, což se nám v předmětu
"pozemky" nechtělo. Dál už nechci polemizovat, protože praktik sleduje vše v praxi a záleží na tom, co vidět
chce a co nikoliv. Já u kypření a orání zůstanu, protože
tím eliminuji výpar i přes plevely, které kultivací půdy potlačuji bez chemie, kterou se ohánějí regenerativci.
Je s podivem, že jako ekolog takové zbytečné chemii nahraditelné zaoráním fandíte, protože má negativní dopady na vše živé. Kamarád včelař likvidoval Roundapem plevely a jeho včely považoval postřik za rosu a uhynuly. Sám sobě otrávil včely místo toho, aby plevely pokosil a zaoral. Zprvu se hájil, že je postřik pro včely relativně neškodný, ano, ale nikoliv při konzumaci místo rosy. Kdyby už byl vstřebán rostlinami, tak asi včely neotráví, ale bude vstřebán pro všechen hmyz včetně nočního při večerní aplikaci a nebude škodit zvířatům spásajícím trávu v
noci podle návodu večer postříkané porosty?
Odpovědět
Jeden čerstvě poorán a jeden zatravněn už před 20 léty a od
té doby pouze válcován traktory při kosení sena a mulčování.
Pak přišel liják a do poorané půdy vsákl, ale po trávě
tekly proudy vody a vymílaly strouhy. To je má praktická zkušenost s oráním a neoráním půdy na téměř totožných lokalitách se stejným úhrnem srážek a typem půdy. Narušení kapilár kypřením brzdí proudění vody k povrchu a nelze to popřít. Ty pokusy jsme dělali už jako děti na ZDŠ s půdou
v květináčích přikrytých savým papírem, jak zvlhne na půdě
bez nakypření a nebo zůstane suchý na nakypřené. Byl to
názorný příklad proč kypřit půdu, což se nám v předmětu
"pozemky" nechtělo. Dál už nechci polemizovat, protože praktik sleduje vše v praxi a záleží na tom, co vidět
chce a co nikoliv. Já u kypření a orání zůstanu, protože
tím eliminuji výpar i přes plevely, které kultivací půdy potlačuji bez chemie, kterou se ohánějí regenerativci.
Je s podivem, že jako ekolog takové zbytečné chemii nahraditelné zaoráním fandíte, protože má negativní dopady na vše živé. Kamarád včelař likvidoval Roundapem plevely a jeho včely považoval postřik za rosu a uhynuly. Sám sobě otrávil včely místo toho, aby plevely pokosil a zaoral. Zprvu se hájil, že je postřik pro včely relativně neškodný, ano, ale nikoliv při konzumaci místo rosy. Kdyby už byl vstřebán rostlinami, tak asi včely neotráví, ale bude vstřebán pro všechen hmyz včetně nočního při večerní aplikaci a nebude škodit zvířatům spásajícím trávu v
noci podle návodu večer postříkané porosty?
Karel Zvářal
20.8.2026 10:15 Reaguje na Břetislav MachačekS tím kamarádem "včelařem" se už opakujete- ze své hlouposti snad už prozřel. Květináč a zahrádku (na rovině) si kypřete do aleluja - o tom ale řeč není.
Má-li louka na svážnici lakatošovou cestu, poteče po ní voda vždy - tak jako po uhlazeném podorničí. Zde s sebou odnáší staletí vytvářený humus - to nejcennější, co v "hlíně" je.
Mám-li si vybrat MENŠÍ zlo, volím herbicidy před neustálým obracením ornice. Vyhřívacímu efektu oranice na klímu jste se takticky vyhnul, neb to je neoddiskutovatelný negativní "přínos" moderního zemědělství. Proto jsem pro regezem: niší výnosy, ale lepší půda a mikro/klima. Ekonomika vychází - a právě zde jsem pro navýšení dotace. Potravinami se plýtvá, je třeba zastavit i huntování půdy. Funguje to, musíte se ale o věc zajímat, ne jen odmítat všechno "cizí".
Odpovědět
Má-li louka na svážnici lakatošovou cestu, poteče po ní voda vždy - tak jako po uhlazeném podorničí. Zde s sebou odnáší staletí vytvářený humus - to nejcennější, co v "hlíně" je.
Mám-li si vybrat MENŠÍ zlo, volím herbicidy před neustálým obracením ornice. Vyhřívacímu efektu oranice na klímu jste se takticky vyhnul, neb to je neoddiskutovatelný negativní "přínos" moderního zemědělství. Proto jsem pro regezem: niší výnosy, ale lepší půda a mikro/klima. Ekonomika vychází - a právě zde jsem pro navýšení dotace. Potravinami se plýtvá, je třeba zastavit i huntování půdy. Funguje to, musíte se ale o věc zajímat, ne jen odmítat všechno "cizí".
pp
pavel peregrin
20.8.2026 10:37 Reaguje na Karel ZvářalPane Zvářale, tady v tom se nikdy neshodnem. Orba či kypření umožňuje daleko lepší vsakování půdy a to se týká převážné většiny našich ORNÝCH půd.Ono to toitž není zdaleka jen o té vodě, ale o zlepšení fyzikálních podmínek, aeraci, podpoře mikroorganismů, které bez aerace nemohou fungovat etc.etc.
Výjimkou jsou půdy lehké, písčité a tam bychom ke shodě dojít mohli-ale pouze tam.
Odpovědět
Výjimkou jsou půdy lehké, písčité a tam bychom ke shodě dojít mohli-ale pouze tam.
Karel Zvářal
20.8.2026 13:42 Reaguje na pavel peregrinNa toto téma se tu setkáme ještě mnohokrát. S tou půdní biotou je to přesně naopak - čím méně s ní hýbete, tím je tam více života, žížalami-tunelářkami počínaje.
Vždy, když shlédnu nějaké video z rege, dívám se, odkud to je. Např východniar sklízel kombajnem len - (bohajeho - na "louce",i s kopřivou-)... Jaký byl výnos, to tam nebylo, ale ekonomika mu asi nedělá problém. A jelikož mám starý atlas i s druhy a typy půd, pokaždé se dívám. Má hlinitou, hlinito-jílovítou.
A řekl bych, že více než typ půdy bude rozhodovat množství srážek, které krajina ne/odežene.
Berte to tak, že před Veverkovci tahali rýl/"nůž", kterým vytvářeli řádek, do kterého seli. Úrodička malá v porovnání s (rozežraným) dneškem - ale žili!
Je třeba se na problematiku stavu krajiny dívat komplexně, nejen přes výnosy a zisky z půdy. Půda nám múže pomoci s klimatickou změnou - a to směrem k více srážkám a čistší vodě.
Je to nevyčerpatelné téma...
Odpovědět
Vždy, když shlédnu nějaké video z rege, dívám se, odkud to je. Např východniar sklízel kombajnem len - (bohajeho - na "louce",i s kopřivou-)... Jaký byl výnos, to tam nebylo, ale ekonomika mu asi nedělá problém. A jelikož mám starý atlas i s druhy a typy půd, pokaždé se dívám. Má hlinitou, hlinito-jílovítou.
A řekl bych, že více než typ půdy bude rozhodovat množství srážek, které krajina ne/odežene.
Berte to tak, že před Veverkovci tahali rýl/"nůž", kterým vytvářeli řádek, do kterého seli. Úrodička malá v porovnání s (rozežraným) dneškem - ale žili!
Je třeba se na problematiku stavu krajiny dívat komplexně, nejen přes výnosy a zisky z půdy. Půda nám múže pomoci s klimatickou změnou - a to směrem k více srážkám a čistší vodě.
Je to nevyčerpatelné téma...
BM
Břetislav Machaček
21.8.2026 10:47 Reaguje na Karel ZvářalCo povíte na "zemědělce" za mými humny, kteří 20 ha
kvalitní orné půdy zabetonovali a zasklili, aby tam
v kokosových vláknech hydroponicky pěstovali okurky
a hlavně rajčata. Nejsou dokonalejší a k přírodě a
půdě šetrnější, než ti regenerativci? Ukryli půdu
pod beton a vypařovanou vodu z rostlin recyklují.
Opylují je nepůvodními čmeláky a místo hnoje vozí
tekutá hnojiva v autocisternách. Je to technologie
"dovezená" ze zemí, kde aplikují i tu regeneraci,
kde chemickými postřiky nahrazují mechanickou
válku s plevely, ale likvidují organismy, kterým
ta chemie vadí. Ve sklenících ten plevel a jiný
hmyz než ti čmeláci není. Myslím si, že srovnám-li
pole regenerativce po postřiku herbicidem s mojí
zahradou se zaoraným plevelem, tak pro půdní hmyz
a půdní mikroorganismy bude má půda pro ně rájem
a ta jeho hrobem. Copak vám nestačí dosavadní
používání postřiků a chcete jich ještě více? Já
se opravdu divím, že to říkáte vy, který musí
vědět jaké dopady mají na vše živé herbicidy.
Bojuje se proti jejich použití mimo pole a na
polích jich má ještě přibývat? Není regenerativní
zemědělství výplodem výrobců herbicidů a nových
strojů potřebných ke změně hospodaření? Víte já
jsem podezřívavý ke všem novinkám, které mají
obrovskou reklamu a které po čase skončí někde
v propadlišti dějin. I ty skleníky byly boom,
když měly levné teplo z EDě a jeli na plno i v
zimě. Po přechodu EDě z odpadního uhlí na plyn
jedou na plno pouze mimo zimu a cena produkce je
v létě na hraně rentability, když ji konkuruje
produkce z volné půdy. Musejí s cenou dolů taky
a zákazník se už zajímá i o to, kde bylo rajče
vypěstováno. Po exkurzi je mnozí už přestali
kupovat, když si uvědomili, že to je něco jako
"amarouny"vyrobené pouze z umělých hnojiv. Za
mně dobrou chuť všem, kterým chemie nevadí, ale
já zůstanu u pluhu, motyky a práce mých rukou.
Už tak je chemie dost v tom, co nepěstuji a v
čem je co používám.
Odpovědět
kvalitní orné půdy zabetonovali a zasklili, aby tam
v kokosových vláknech hydroponicky pěstovali okurky
a hlavně rajčata. Nejsou dokonalejší a k přírodě a
půdě šetrnější, než ti regenerativci? Ukryli půdu
pod beton a vypařovanou vodu z rostlin recyklují.
Opylují je nepůvodními čmeláky a místo hnoje vozí
tekutá hnojiva v autocisternách. Je to technologie
"dovezená" ze zemí, kde aplikují i tu regeneraci,
kde chemickými postřiky nahrazují mechanickou
válku s plevely, ale likvidují organismy, kterým
ta chemie vadí. Ve sklenících ten plevel a jiný
hmyz než ti čmeláci není. Myslím si, že srovnám-li
pole regenerativce po postřiku herbicidem s mojí
zahradou se zaoraným plevelem, tak pro půdní hmyz
a půdní mikroorganismy bude má půda pro ně rájem
a ta jeho hrobem. Copak vám nestačí dosavadní
používání postřiků a chcete jich ještě více? Já
se opravdu divím, že to říkáte vy, který musí
vědět jaké dopady mají na vše živé herbicidy.
Bojuje se proti jejich použití mimo pole a na
polích jich má ještě přibývat? Není regenerativní
zemědělství výplodem výrobců herbicidů a nových
strojů potřebných ke změně hospodaření? Víte já
jsem podezřívavý ke všem novinkám, které mají
obrovskou reklamu a které po čase skončí někde
v propadlišti dějin. I ty skleníky byly boom,
když měly levné teplo z EDě a jeli na plno i v
zimě. Po přechodu EDě z odpadního uhlí na plyn
jedou na plno pouze mimo zimu a cena produkce je
v létě na hraně rentability, když ji konkuruje
produkce z volné půdy. Musejí s cenou dolů taky
a zákazník se už zajímá i o to, kde bylo rajče
vypěstováno. Po exkurzi je mnozí už přestali
kupovat, když si uvědomili, že to je něco jako
"amarouny"vyrobené pouze z umělých hnojiv. Za
mně dobrou chuť všem, kterým chemie nevadí, ale
já zůstanu u pluhu, motyky a práce mých rukou.
Už tak je chemie dost v tom, co nepěstuji a v
čem je co používám.
Karel Zvářal
21.8.2026 15:29 Reaguje na Břetislav MachačekSkleníky rostou všude, produkují i v zimě. Je propagovat nemusím a nechci.
Nějak neustále přehlížíte, že prioritou regezem je půda - jakožto živý organismus, docela háklivý na "údržbu" orbou a hnojení anorg. hnojivy.
Všechno dokonalé být nemusí, použití herbicidů je daň za pokrok - vlastně díky za ně patří vědcům. Předkové by je též použili, než plít ručně - to si pište!!!
Zdravá půda pod rost. pokryvem téměř neeroduje, přičemž dokáže zadržet mnohem více vody, než ta neustále obracená, vysušovaná, degradovaná.
Je to systém pro ozdravení půdy, vody i mikro/klimatu. Až vám to někdy docvakne, půjdem to spolu oslavit:-)
Odpovědět
Nějak neustále přehlížíte, že prioritou regezem je půda - jakožto živý organismus, docela háklivý na "údržbu" orbou a hnojení anorg. hnojivy.
Všechno dokonalé být nemusí, použití herbicidů je daň za pokrok - vlastně díky za ně patří vědcům. Předkové by je též použili, než plít ručně - to si pište!!!
Zdravá půda pod rost. pokryvem téměř neeroduje, přičemž dokáže zadržet mnohem více vody, než ta neustále obracená, vysušovaná, degradovaná.
Je to systém pro ozdravení půdy, vody i mikro/klimatu. Až vám to někdy docvakne, půjdem to spolu oslavit:-)
