Olomoučtí vědci vyvíjejí nové postupy proti varroáze, která decimuje včelstva
Dosavadní povinný monitoring rozšíření varroázy v chovech včel se dělá v zimě, tedy v období, které není z hlediska intenzity množení roztoče Varroa destructor nejvhodnější. Nový koncept navržený olomouckými vědci počítá s pružnějším monitoringem po celý rok. Chovatelé k tomu budou moci využívat i chytré telefony. Speciálně vyvinutá aplikace včelařům pomůže s diagnostikou přímo v terénu.
Odborníci tak získají přesnější data o skutečné míře napadení i cenné poznatky o vývoji choroby v letech s odlišným průběhem počasí. Pro sledování vývoje budou použity také údaje z družic, jejichž zpracování dostala na starost katedra geoinformatiky PřF UP.
Výzkumná část projektu staví na zapojení Přírodovědecké fakulty UP do mezinárodního monitoringu COLOSS. Od roku 2014 zdejší tým sbírá data o úhynech včelstev, způsobech léčení, snůškových podmínkách i dalších symptomech pozorovaných ve včelstvech. Díky tomu vznikla rozsáhlá databáze, kterou vědci podrobí detailní statistické analýze. "Podílet se na ní budou kolegové z katedry matematické analýzy a aplikací matematiky. Cílem je přesněji identifikovat faktory, které zdravotní stav včel ovlivňují, a současně určit vhodné strategie pro chov včelstev," dodal Danihlík.
Součástí projektu jsou také workshopy, konference a praktické návody zaměřené na ochranu včelstev. "Klíčová bude spolupráce s praxí. Včelaři nám totiž budou poskytovat vzorky i terénní data a zároveň získají přístup k aktuálním vědeckým poznatkům. Máme ambici vytvořit moderní a datově podložený systém monitoringu varroázy, který nahradí desítky let používaný model a bude více odpovídat realitě současné krajiny i měnících se podmínek," dodal Danihlík.
V Česku je evidováno zhruba 700.000 včelstev. Odborníci z PřF UP díky pravidelným monitoringům zimování včelstev zjistili, že rozsáhlé úhyny včel se v Česku opakují v průměru jednou za dva až tři roky. Například zimní sezonu 2024/2025 v Česku nepřežila čtvrtina včelstev, což byl nejhorší výsledek za posledních 12 let. Velký úhyn souvisel zejména s varroázou.
reklama
Dále čtěte |
Studentka Mendelovy univerzity vyvíjí výživu pro včely. Má podpořit jarní rozvoj včelstev
Preventivní přípravek má ochránit včely proti dvěma nákazám. Zátěžový test u včelstev probíhá v proletové hale v Terezíně
Včelař: Kvůli vedru včely moc nelétaly pro nektar, spíš pro vodu k chlazení úlůOnline diskuse
Všechny komentáře (5)
Jaroslav Pokorný
4.3.2026 10:23Břetislav Machaček
4.3.2026 17:38 Reaguje na Jaroslav Pokornýpřesným součtem nepřesných čísel. Do loňského roku jsem z okolních
12 včelařů ty údaje Colossu zasílal jediný a loni už ani já, neboť
si myslím, že to má být pojato jinak. U léčení nenařizuje čím se léčí a nebo jaké zásahy má kdo dělat, povinné je pouze zimní
vyšetření mělí na roztoče a přitom v době snůšky už mohou být
včelstva zamořena tak, že nepřežijí. Problémem jsou loupeže při
drancování včelstev od medu bez dokrmování při kterých se včelstva
promoří roztoči z vykrádaných včelstev včetně zdivočelých na pokraji
úhynu. Prostě někdo neléčí a nebo pozdě , roztoče namnoží a hynoucí
včelstva jsou vykrádána hladovými, které si od nich znovu přinesou
roztoče. Ty tam jsou doby když tu roztoči nebyli, mor byl vzácný
a včely postihovala jen Nosematóza. Na nu byl účinný lék, který
dnes není(prý je zakázán) a tak se plácáme od úspěchu k neúspěchu
a naopak. Mnohé to už jako mne unavuje, ale Pa a So je v Ostravě
velká výstava Včela a tak se opět pojedu znovu nabudit. Každý
včelař se učí celý život a to o čem si myslel, že už umí později
zavrhne a dělá to zase jinak. Nové léky asi někdo vyvíjí, ale
je to na dlouhé lokte, než je povolí používat.
Michal Ukropec
5.3.2026 19:56Břetislav Machaček
6.3.2026 08:47 Reaguje na Michal Ukropecpři chovu včel. Dálkově sledované úlové váhy, sledování tepla v díle
na dálku, měření množství včel atd. už někteří praktikují a čím dál
se z chovu včel dělá vědecká činnost. Hlavně, že je o ty vychytávky
zájem a prodražují chov. Zloději mají co krást a policie co šetřit.
Jsem rád, že jsem choval včely v době pro včelaření zaslíbené a už
si pomalu mohu představit bez mého včelaření život. Příští týden
má začít plošná těžba v okolí mého vozu, který tam už stojí 15 let
bez pohybu a mám ho po průletech a prvých snůškách přemístit. Tím
je podepsán pro včelstva ortel smrti a nebo snad pouze oslabení.
Kdyby došlo k těžbě v zimě, tak budiž, ale v tak teplém jaru, tak
je to pohroma. Otázkou je, zda ještě půjde s vozem pohnout alespoň
smykem, když už brzdy nedovolí otáčení kol. O starých pneumatikách
už ani nehovořím. Bohužel těžit akutních 15 stromů nikdo nechce
a tak je označeno 140, aby se našla firmička ochotna to vytěžit.
Takhle dopadly LČR bez vlastních těžařů a techniky, kteří by těch
15 stromů vytěžili a zbytek by zůstal dorůst do mýtní zralosti.
Tak skončí většina stromů jako palivové dříví s nabídkovou
cenou od těžařů u tvrdého 1200 a měkkého 800 Kč za kubík bez
dopravy, což jsem z díky odmítl. Možná ale některé potěší, že
LČR zajistí ze zisků peníze na zbraně.
