Omezení spojená s africkým morem prasat zasahují z Frýdlantska do středních Čech

Omezení spojená s výskytem afrického moru prasat zasahují od hranic s Polskem na Frýdlantsku až do středních Čech. Nárazníkové pásmo - takzvané uzavřené pásmo I - nově zahrnuje 168 katastrálních území o rozloze přes 1200 kilometrů čtverečních. O rozšíření pásma rozhodla Státní veterinární správa (SVS) na základě potvrzení nákazy u divočáka uloveného počátkem května v oblasti Hradčan na Českolipsku, informoval mluvčí SVS Petr Vorlíček.

Po nálezu prvního nakaženého kusu loni 1. prosince na Frýdlantsku veterináři vytyčili uzavřené pásmo II o rozloze téměř 200 kilometrů čtverečních, ze kterého až do začátku května pocházely všechny nálezy uhynulých nakažených prasat. Zasahuje do 28 katastrálních území. Na oblast navazuje uzavřené pásmo I, které zahrnuje 531 kilometrů čtverečních a 65 katastrálních území.

Na počátku května ale laboratoř Státního veterinárního ústavu Jihlava potvrdila nákazu u divokého prasete uloveného v Ralsku na Českolipsku a SVS pak vymezila další pásmo infekce na území zhruba 230 kilometrů čtverečních na Českolipsku. Vymezená oblast zahrnuje 14 katastrálních území v bývalém vojenském prostoru Ralsko a sahá až za Máchovo jezero.

K původním 65 katastrálním územím nárazníkového pásma o celkové výměře 531 kilometrů čtverečních teď přibylo dalších 103 katastrálních území. V celé oblasti platí mimořádná veterinární opatření. "Lovit prasata divoká zde mohou pouze předem proškolení lovci. Každý, ať už ulovený či nalezený divočák v oblasti musí být povinně vyšetřen na africký mor prasat. Lovci mají nárok na zástřelné. Regulovány jsou přesuny domácích prasat a vepřového masa i zvěřiny z divočáků z oblasti," doplnil Vorlíček.

Celé uzavřené pásmo I pomyslně na západě ohraničuje spojnice mezi Hrádkem nad Nisou, Českou Lípou, Doksy a Bělou pod Bezdězem. Jižně pak pomyslná spojnice pokračuje k Bakovu nad Jizerou a k Mohelnici nad Jizerou, k Českému Dubu a Liberci a na východě směřuje přes Jablonec nad Nisou, Tanvald až k Harrachovu. "Jedná se o oblast, ve které nebyl dosud zjištěn případ výskytu afrického moru prasat, nicméně těsně sousedí s pásmem infekce," uvedl mluvčí SVS.

Myslivci, kteří by chtěli ve vymezeném pásmu lovit divoká prasata, musí projít zvláštním školením, které je dostupné i v on-line verzi na webu SVS. Z každého uloveného prasete musí lovec odebrat vzorek krve či orgánů a odeslat k vyšetření do Státního veterinárního ústavu (SVÚ). Lovec si za to může u Krajské veterinární správy nárokovat zástřelné 1000 korun za kus. Lovcům nařízení ukládá také povinnost aktivně vyhledávat uhynulá či dopravními prostředky sražená divoká prasata, za každý uhynulý kus mají nárok na nálezné 2000 korun.

"V případě negativního výsledku vyšetření může lovec maso z uloveného kusu zkonzumovat v rámci své domácnosti či dodat do maloobchodní prodejny v uzavřeném pásmu I. Naopak dodávání masa z divočáků mimo oblast je výrazně omezeno," upozornil Vorlíček. Pro chovatele prasat v oblasti platí omezení v používání krmiva a steliva pocházejícího z rizikových oblastí. Přesuny prasat z lokálních chovů jsou v rámci pásma možné jen na jatka, přesuny mimo pásmo musí povolit krajská veterinární správa.

Africký mor prasat je akutní onemocnění podobné klasickému moru prasat, jeho příznaky a průběh jsou však rychlejší. Nakažená zvířata téměř ve všech případech hynou. Proti nákaze není lék, nakažená prasata se musí utratit. Největším zdrojem nákazy jsou uhynulé kusy divočáků, proto je myslivci vyhledávají. Virus je velice odolný, a to i vůči nízkým teplotám, například v mraženém mase může přežívat i několik let. Pro člověka ani psa nákaza nebezpečná není, mohou být ale přenašeči nákazy.

---

reklama

---