Organizace Arnika odmítá rozšíření skládky v Benátkách nad Jizerou

Záměr na rozšíření skládky v Benátkách nad Jizerou na Mladoboleslavsku podle ekologické organizace dostatečně neposuzuje negativní vlivy na životní prostředí. Odborníci na toxické látky ze společnosti Arnika poukazují zejména na nejasný objem navýšení kapacity jedné z největších skládek v Česku, ohrožení vody a nedaleké přírodní rezervace. Společnost AVE CZ odpadové hospodářství ministerstvu životního prostředí (MŽP) předložila záměr na posouzení vlivu na životní prostředí. Arnika předložila MŽP připomínky, ve kterých záměr odmítá. Za sdružení to ČTK sdělila odbornice na toxické látky Nikola Jelínek.

Společnost AVE CZ odpadové hospodářství skládku provozuje a ukládá tam komunální i nebezpečný odpad. Skládku chce rozšířit o 11,5 milionu metrů krychlových a modernizovat.

Provozovatel skládky chce podle svého oznámení rozšířit a modernizovat centrum komplexního nakládání s odpady. "Prvním fatálním nedostatkem oznámení je navýšení kapacity, které uvádí jen objem v metrech krychlových. O kolik tun odpadu se tedy skládka do roku 2040 rozšíří, není jasné. Výměna aktuální technologie třídění za automatickou linku se ve skutečnosti dá považovat za jedinou modernizaci, která z oznámení vyplývá. Zbytek je z hlediska vývoje odpadového hospodářství směrem k oběhovému hospodářství spíše krokem zpět," uvedla Jelínek.

Arnika předložila MŽP připomínky v rámci zákonné lhůty od podaného oznámení. MŽP je může veřejně projednat, nebo na základě připomínek ekologů záměr odmítnout. "Navyšování kapacit ostatních technologií nelze považovat za modernizaci. Autoři oznámení uvádí, že nová třídicí linka pomůže k lepšímu třídění druhotně využitelných složek, jako jsou plast, papír a sklo. Pak nám tedy nedává smysl, že zároveň chtějí navyšovat kapacitu už tak největší skládky svého druhu v Čechách," doplnila Jelínek.

Rozšíření skládky podle ní nepočítá s navýšením kapacit akumulačních jímek, které například při dešti zadržují kontaminovanou vodu. Aktivisté dále upozorňují na to, že skládka leží v blízkosti evropsky významné lokality, kde žijí v milovické rezervaci například zubři či divocí koně. Další rozšíření by mohlo narušit migrační trasy zvěře či biokoridorů. Připomínky poukazují i na nedostatečné sledování toxicity skládky, kde ročně končí kolem 70.000 tun škváry z malešické spalovny odpadů.

Společnost AVE CZ se podle tiskové mluvčí Pavly Iváckové k připomínkám ekologické organizace nechce vyjadřovat dříve, než bude mít stanovisko MŽP. V záměru uvádí, že reaguje mimo jiné na připravovanou novelizaci odpadové legislativy. Podle platného zákona dojde v roce 2030 k omezení skládkování, které by se mělo týkat už jen deseti procent komunálního odpadu. Nové prostory skládky v Benátkách nad Jizerou mají podle záměru sloužit pro nakládání s odpady, které bude v souladu s takzvanou cirkulární ekonomikou a oběhovým hospodářstvím.

Společnost AVE CZ odpadové hospodářství patří mezi největší odpadové firmy v Česku, na trhu zde působí od roku 1993 a je součástí skupiny EP Industries Daniela Křetínského. Čtvrtinový podíl má podle obchodního rejstříku ve společnosti i investiční skupina Kaprain Karla Pražáka. Na webu společnost uvádí, že zaměstnává přes 2000 zaměstnanců a ročně přepraví více než dva miliony tun odpadu. Své služby poskytuje tisícovce obcí a 22.000 živnostníků a firem. Obsluhuje přes dva miliony obyvatel a roční obrat dosahuje šesti miliard korun.

---

reklama

---