OSN chystá velký projekt: vědecký panel na ochranu přírody
Její další zásadní funkcí by mělo být propojovat vědecké poznatky o zhoršování stavu přírody s návrhy na její účinnou ochranu, což se zatím příliš nedaří, a zároveň je předkládat veřejnosti. „V současnosti na světě vzniká obrovské množství celosvětových, regionálních i národních hodnocení stavu přírody. Jenomže závěry, které jsou v nich obsažené, se v mnoha případech nedaří proměnit v nějaké vládami podnícené kroky, jež by ohrožené přírodě pomohly,“ uvádí prohlášení OSN. Doplňme, že z těch světových je známý například Červený seznam ohrožených druhů, v ČR hodnocení provádí Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a je součástí každoroční, vládou schvalované zprávy o životním prostředí. To, že zjištění nevyústí v konkrétní kroky, je podle OSN částečně způsobeno odlišnou metodikou zpracování a rozdílnými standardy při vyhodnocování. „Jedním z cílů IPBES je tedy zavést na mezivládní úrovni větší srovnatelnost a srozumitelnost výsledků,“ dodává.
Dalším z cílů platformy je upozornit vlády jednotlivých zemí, že ubývání biodiverzity je problém, který by neměly přehlížet. Podobně funguje Mezivládní panel pro klimatické změny, k němuž bývá IPBES občas přirovnáván. Platforma by tak měla mimo jiné shrnovat a "překládat" zjištění vědců do jazyka srozumitelného veřejnosti a politikům. Zprávy platformy by přitom měly obsahovat i návrhy politických opatření, jež přírodě pomůžou. Podle některých vědců totiž přicházejí některá politická rozhodnutí příliš pozdě po zjištění vědců. Příkladem prý můžou být tzv. mrtvé zóny ve světových oceánech, u nichž prý trvalo příliš dlouho, než se z varování vědců přesunuly do agendy politiků. Podobná situace se podle UNEP týká i biopaliv – díky IPBES by vlády mohly být rychle varovány před jejich nežádoucími dopady ještě před tím, než by o nich rozhodovaly.
Ne všichni ovšem se srovnáváním klimatického a biodiverzitního panelu souhlasí. Jak upozorňuje Ladislav Miko, který měl v uplynulých letech v Evropské komisi na starosti ochranu přírody, klimatický panel je zaměřený spíš na zprostředkování vědeckých zpráv politikům, zatímco biodiverzitní platforma by měla sloužit především k hledání shody mezi samotnými vědci. „Největší problémy jsou jednotlivé skupiny (vědců) z oblasti ekologie a biologie,“ uvedl Ladislav Miko na začátku ledna na semináři Společnosti pro trvale udržitelný život, „které mají diametrálně rozdílné názory. Dokud se nedají dohromady, tak neexistuje mainstreamový pohled.“
Miko tím nepřímo upozorňuje na jeden z rozdílů mezi oběma institucemi: biodiverzitní platforma by měla totiž i sama podporovat konkrétní výzkumy. Pomocí fondů OSN by měla pomáhat výzkumu především v rozvojových zemích a měla by být rovněž institucí, která bude asistovat při shánění dalších finančních zdrojů.
Součástí panelu bude i ekonomická sekce, jež se bude zabývat oceňováním tzv. ekosystémových služeb. Tím navazuje na předchozí snahy ochránců přírody a politiků. Na mezinárodní konferenci o ochraně přírody, která se konala na konci loňského října v japonské Nagoji, byla zveřejněna konečná zpráva tzv. studie TEEB (z anglického The Economics of Ecosystems and Biodoversity), která zdůrazňuje, že příroda a tzv. ekosystémové služby, jež lidem poskytuje, mají hodnotu, ovšem současný převládající ekonomický model ji přehlíží. Lidé podle autorů studie "dary přírody" ve velkém využívají, ale neuvědomují si, že ničením přírody o tyto služby můžou přijít. Způsobují si tak ztráty, které se dají vyjádřit i finančně. Podle studie příroda například poskytuje přibližně 50–90 % zdrojů nutných k životu nejchudších domácností v zemědělských a lesních oblastech rozvojových zemí, aniž by přitom tyto služby měly jakkoukli "tržní" hodnotu. Podobně se ničení přírody a krajiny nijak nepromítá do hospodářských výsledků i v rozvinutých zemích, ačkoli "ničení přírodního kapitálu" (tak je ničení přírody ve studii často nazýváno, aby jí mohli snadněji porozumět ekonomové – pozn. aut.) může přinášet vážné obchodní a sociální škody. Právě těmito dopady by se měla zabývat i platforma pro biodiverzitu.
Vznik organizace podpořila Evropská unie i všechny její členské státy. „Založení IPBES znamená zásadní průlom v dosavadních snahách o celosvětovou reakci na ubývání živých organismů, lesů, korálů, sladkovodních oblastí a dalších ekosystémů, které jsou oporou veškerého, tedy i ekonomického, života na Zemi,“ uvedl po souhlasu Valného shormáždění OSN výkonný ředitel UNEP Achim Steiner. Zatím není jasné, kde bude organizace sídlit. V letošním roce by si měla vytvořit strukturu a bude se dohadovat přesná náplň její práce.
reklama
Dohoda o biodiverzitě: Do roku 2020 chraňme 17 procent souše a desetinu oceánů