https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/dohoda-o-biodiverzite-do-roku-2020-chranme-17-procent-souse-a-desetinu-oceanu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Dohoda o biodiverzitě: Do roku 2020 chraňme 17 procent souše a desetinu oceánů

29.10.2010 22:14 | PRAHA / NAGOJA (Japonsko) (Ekolist.cz)
Zahájení mezinárodní konference o biologické rozmanitosti 18. října 2010 v japonské Nagoji
Zahájení mezinárodní konference o biologické rozmanitosti 18. října 2010 v japonské Nagoji
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Franz Dejon / © IISD Reporting Services
Po půlnoci z pátku na sobotu místního času skončila v japonské Nagoji mezinárodní konference o ochraně světové přírodní rozmanitosti a o spravedlivém využívání přírodních zdrojů. Delegáti se nakonec shodli, že by do roku 2020 mělo být chráněno 17 % souše a 10 % oceánů. Dohodli se rovněž na způsobu, jakým se budou dělit výnosy z produktů, k jejichž výrobě nebo vývoji byly použity genetické zdroje.
 

Komentátoři upozorňovali, že jednání v Nagoji můžou dopadnout stejně bezvýsledně jako loňská konference o klimatu v dánské Kodani. Do poslední chvíle přetrvávaly spory ohledně rozlohy chráněných území, spravedlivého přístupu ke genetickým zdrojům a rovněž ohledně financování. Nový strategický plán pro ochranu přírodní rozmanitosti do roku 2020 nakonec obsahuje závazek zvětšit rozlohu suchozemských chráněných území a národních parků na 17 % celkové rozlohy zemské souše. Podle Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) je dnes chráněno přibližně 12,5 % země. Mořská chráněná území by se měla ze současného jednoho procenta zvětšit na 10 %. Součástí plánu jsou i postupy, kterými by kýžených rozloh mělo být dosaženo, a to včetně pomoci rozvojovým státům.

Kdo to bude platit?

Ty přitom upozorňovaly, že na ochranu tolika oblastí nemají peníze, a vybízely bohaté země, ať se zavážou poskytnout konkrétní částky. Japonsko na konferenci přislíbilo rozvojovým zemím v následujících třech letech dvě miliardy dolarů na udržitelné využívání přírodních zdrojů. Podle korespondenta BBC ovšem Brazílie argumentovala, že v roce 2020 by na tyto účely mělo být k dispozici 200 miliard dolarů ročně. Brazílie rovněž vyzvala EU, aby zvýšila své závazky ohledně financování ochrany přírody. Evropský komisař Janeze Potočnika uvedl, že EU od roku 2002 investovala devět miliard euro a těžko ji tak může někdo obviňovat z toho, že by byla překážkou v jednání. Později ještě podle Guardianu dodal, že pokud bude uzavřena pořádná dohoda, můžou rozvojové země od EU očekávat navýšení financí. Jeho slova podpořila Velká Británie, která v Nagoji přislíbila věnovat i navzdory rozsáhlým vládním škrtům 100 milionů liber na ochranu lesů v rozvojových zemích. Země se nakonec konkrétně nedohodly a uložily si, že financování vyřeší do roku 2012. "Zklamalo nás, že bohaté země vyrazily do Nagoje s prázdnými peněženkami – neschopné nebo neochotné poskytnout zdroje, které by rozvojovým zemím umožnily splnit jejich ambiciózní cíle," komentoval to ředitel Mezinárodního fondu na ochranu přírody (WWF) Jim Leape.

Celou konferencí se nesl přístup k ochraně přírodní rozmanitosti založený na jejím ekonomickém zhodnocení. V Nagoji byla zveřejněna konečná zpráva tzv. studie TEEB (z anglického The Economics of Ecosystems and Biodoversity), která zdůrazňuje, že příroda a tzv. ekosystémové služby, jež lidem poskytuje, mají hodnotu, ovšem současný převládající ekonomický model ji přehlíží. Lidé podle autorů studie "dary přírody" ve velkém využívají, ale neuvědomují si, že ničením přírody o tyto služby můžou přijít. Způsobují si tak ztráty, které se dají vyjádřit i finančně. Podle studie příroda například poskytuje přibližně 50–90 % zdrojů nutných k životu nejchudších domácností v zemědělských a lesních oblastech rozvojových zemí, aniž by přitom tyto služby měly jakkoukli "tržní" hodnotu. Podobně se ničení přírody a krajiny nijak nepromítá do hospodářských výsledků i v rozvinutých zemích, ačkoli "ničení přírodního kapitálu" (tak je ničení přírody ve studii často nazýváno, aby jí mohli snadněji porozumět ekonomové - pozn. aut.) může přinášet vážné obchodní a sociální škody. Podle britské konzultační firmy TruCost se každoroční vyčíslení negativních dopadů, tzv. environmentálních externalit, u činnosti 3000 nejúspěšnějších světových firem pohybuje kolem 2,2 bilionu (jde o milion milionů - pozn. aut.) amerických dolarů. Prezident Světové banky Robert Zoellick ostatně na konferenci v Nagoji oznámil, že banka provede pilotní projekt, v němž pomůže šesti až deseti rozvojovým zemí započítat do jejich národních hospodářských výsledků škody způsobené ničením přírody. Do projektu by se mělo zapojit například Mexiko nebo Kolumbie.

Prezident konference o biologické rozmanitosti v japonské Nagoji, japonský ministr životního prostředí Ryu Matsumoto (zcela vpravo), mává po ukončení jednání odcházejícím delegátům.
Prezident konference o biologické rozmanitosti v japonské Nagoji, japonský ministr životního prostředí Ryu Matsumoto (zcela vpravo), mává po ukončení jednání odcházejícím delegátům.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Franz Dejon / © IISD Reporting Services

Kolem financí se točily snad všechny sporné body konference. Šlo nejen o zahrnutí environmentálních škod do hospodářského výkaznictví nebo financování chráněných území, jednání dlouho vázla rovněž u tzv. Nagojského protokolu ABS (z anglického Acces and Benefit Sharing). V jeho rámci jde zjednodušeně o to, kolik budou dostávat rozvojové země od těch bohatých jako "kompenzaci" za využívání genetických zdrojů (například pro účely průmyslu, výzkumu nebo vývoje léků) z území chudších států. V zásadě šlo o to, na jaký materiál se tento režim bude vztahovat. Podle BBC rozvojové země chtěly, aby pokrýval téměř jakýkoli, tedy i odvozený genetický materiál (BBC to nazývá "deriváty"), zatímco země EU a rovněž například Švýcarsko usilovaly o to, aby šlo o podstatně menší oblast. Podle BBC nakonec země EU ve většině hlavních bodů ustoupily požadavkům rozvojových zemí, a tím umožnily přijetí dohody, kterou se nedařilo uzavřít minulých 18 let. List Guardian k tomu uvádí, že někteří delegáti, například z Bolívie, Kuby nebo Venezuely, namítali, že dohoda rozvojovým zemím nezaručuje spravedlivé rozdělní zmíněných výnosů, ale že nechtějí stát v cestě celkové dohodě. většina rozvojových zemí je ale podle BBC s protokolem spokojena.

Politici se rovněž měli zabývat otázkou, zda vytvořit pro ochranu biodiverzity podobný mezinárodní panel při OSN, jaký se dnes zabývá klimatickými změnami (jde o Mezivládní panel pro změny klimatu – IPCC). Jeho činností by rovněž byla syntéza dostupných vědeckých prací a jejich shrnutí pro politiky a veřejnost. V tomto bodě se ovšem na konferenci nemělo rozhodnout, následovat ještě musejí další jednání v OSN.

Rozmanitost stále mizí

Konference v Nagoji byla desátým setkáním stran Úmluvy o biologické rozmanitosti. Ta byla poprvé vystavena k podpisu v roce 1992 na summitu v brazilském Riu de Janeiru. Přistoupení ČR k úmluvě schválila v červnu 1993 vláda vedená Václavem Klausem, v platnost pro ČR smlouva vstoupila v březnu 1994. Mezi její hlavní cíle patří ochrana biologické rozmanitosti na všech jejích úrovních, udržitelné využívání jejích složek a taky přístup ke genetickým zdrojům a spravedlivé rozdělování přínosů plynoucích z jejich využívání (to je onen zmíněný protokol ABS). Dnes smlouva platí pro víc než 190 zemí, z těch významných ji neratifikovaly pouze Spojené státy.

V roce 2002 se všechny země úmluvy zavázaly, že do roku 2010 významně sníží ubývání přírodní rozmanitosti. Za tímto účelem si vytyčily 21 postupných cílů – a ani jeden z nich nesplnily. Jak konstatovala zpráva OSN Global Biodiversity Outlook 3 z letošního května:

  • Žádná z účastnících se vlád nesplnila zcela cíle, které si do roku 2010 vymezila na vnitrostátní úrovni, přičemž přibližně v 20 % případů se plnění cílů ani nepřiblížila.
  • Druhy, které byly označeny za blízké vyhynutí, se i nadále stále přibližují vyhynutí. Mezi živočichy čelící největší hrozbě patří obojživelníci a společenstva korálových útesů.
  • Počet druhů obratlovců klesl mezi lety 1970-2006 přibližně o jednu třetinu. Úpadek pokračující v celosvětovém měřítku se týká zvláště druhů žijících v tropech a sladkovodních ryb.
  • Úbytek přírodních stanovišť se týká nejen pouhé rozlohy přírodních biotopů, ale i jejich původnosti a celistvosti. Degradací jsou zasaženy zejména sladkovodní mokřady, zaledněné mořské oblasti, slaniska, korálové útesy a podvodní útesy s porosty mořské trávy. Jistého drobného úspěchu bylo dosaženo při ochraně a brzdění rychlosti mýcení tropických deštných lesů a mangrovových porostů, ovšem jen v některých regionech.
  • Úpadek se týká také genetické rozmanitosti hospodářských plodin a chovného dobytka. Podle záznamů vyhynulo od roku 2000 přibližně 60 chovných plemen dobytka.

Podle studie zveřejněné tento týden na serveru Science je vyhynutím ohrožena pětina světových obratlovců. Podle stejného článku ovšem zaznamenávají ochranářské snahy úspěch – bez nich by totiž míra ohrožení jednotlivých druhů byla ještě vyšší, než jaká je v současnosti.


reklama

 
Jan Stejskal
Vydání tohoto textu bylo podpořeno z Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR. Za obsah je zodpovědná výhradně redakce serveru Ekolist.cz a nelze jej v žádném případě považovat za názor MŽP.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist