https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/cena-za-ztratu-biodiverzity-bude-v-desitkach-miliard-eur-rocne
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Cena za ztrátu biodiverzity bude v desítkách miliard eur ročně

9.10.2008 17:17 | PRAHA (Ekolist.cz)
Kolik nám „vydělává“ příroda? Jakou hodnotu mají ekosystémové služby? Kolik nás bude stát ztráta živočišných či rostlinných druhů? Odpovědi by měla v roce 2010 přinést studie TEEB (The Economics of Ecosystems and Biodiverzity). Studie má vyčíslit ekonomické ztráty, způsobené do roku 2050 úbytkem biologické rozmanitosti a zánikem ekosystémových služeb. Dílčí výsledky jsou už k dispozici.
 

Pavan Sukhdev
Ztráta biodiverzity nás může přijít draho. Na snímku Pavan Sukhdev, ředitel divize Global Markets společnosti Deutsche Bank.
Foto: Martin Mach Ondřej/Ekolist.cz

Na vzniku zprávy se spolupodílí řada světových organizací a institucí. Kromě Evropské komise například Institut pro evropskou environmentální politiku, nebo i ryze podnikatelské subjekty jako Deutsche Bank – ostatně celou studii řídí právě vysoký manažer Deutsche Bank Pavan Sukhdev. Na studii se ale může podílet každý, kdo přes stránky Evropské komise výzkumníkům zašle ke zpracování svá pozorování či poznatky. Studie TEEB z časových důvodů neprovádí nový výzkum, ale vychází jen z dosud publikovaných vědeckých prací.

22. září byla v Praze představena předběžná zpráva ke studii TEEB. Prezentace průběžných výstupů se kromě Pavana Sukhdeva a Patricka ten Brinka, ředitele bruselské pobočky Institutu pro evropskou environmentální politiku (IEEP), zúčastnil i Ladislav Miko, ředitel Generálního ředitelství pro životní prostředí Evropské komise.

„Od roku 1700 se globální rozloha lesů scvrkla o 40 %. Lesy přitom zcela zmizely z 25 zemí. Od roku 1900 ztratil svět 50 % mokřadů. Během posledních dvou dekád zmizelo 35 % rozlohy mangrovníkových porostů, přitom v některých zemích je jejich ztráta až 80 %. Míra vymírání druhů je podle odhadů 100 až 1000 krát rychlejší, než by bylo přirozené vymírání. To vše kvůli lidskému vlivu na ekosystémy a druhovou rozmanitost,“ říká Patrick ten Brink.

„Mizení biodiverzity znamená ztrátu přírodních zdrojů a zánik ekosystémových služeb. Z ekonomického pohledu hrozí, že v budoucnosti kvůli tomu přijdeme o ekonomickou prosperitu a růst,“ upozorňuje Patrick ten Brink. „Ze sociálního hlediska je důležitý fakt, že ztráta ekosystémových služeb postihne nás všechny, nejvíce ale chudé obyvatele planety.“ Podle ten Brinka je proto nutné porozumět hodnotě ekosystému a biodiverzity a uvědomit si rizika spojená s jejich úbytkem. Podle dosavadních analýz se v období 2000 až 2050 se předpokládá roční ztráta okolo 50 miliard eur.

Pavan Sukhdev zmínil, že svět musí najít nový „kompas“, který mu umožní orientaci v ekonomickém prostředí. To je smyslem studie TEEB, která by měla ustavit indikátory pro dosažení cílů v ochraně biodiverzity, podnikatelskému sektoru má pomoci odhalit rizika a příležitosti podnikatelských záměrů a spotřebitelskému sektoru má ukázat, že ztráta biodiverzity je problém každého spotřebitele.

„Polovina přírodních mořských lovišť je plně využívaných, další čtvrtina je jako přírodní zdroj už vyčerpána. Jenom v odvětví mořského rybolovu je v sázce je 80 až 100 miliard dolarů zisku a 27 milionu pracovních míst. A také zdraví více jak miliardy lidí, pro které je rybolov jediným zdrojem živočišných proteinů, zvláště v rozvojových zemích,“ varuje Pavan Sukhdev.

Pro hodnocení ekonomických ztrát způsobených úbytkem diverzity je podle Sukhdeva potřeba pracovat s HDP chudých zemí, protože na něm se přírodní zdroje a služby podílejí z 50 %, zatímco na HDP rozvinutých zemí se podílí jen cca z 10 %.

Mangrovy v Senegalu
"Během posledních dvou dekád zmizelo 35 % rozlohy mangrovníkových porostů, přitom v některých zemích je jejich ztráta až 80 %," tvrdí Patrick ten Brink. Na snímku mangrovy v Senegalu.
Licence: Volné dílo (public domain)
Foto: Ji-Elle/Wikimedia Commons

Dnes jsou světovým tématem změny klimatu. Jak velký problém je oproti nim úbytek diverzity? „Z mého pohledu je to srovnatelné,“ říká Ladislav Miko. „Jedno je totiž součástí druhého: změna klimatu přispívá k ubývání druhů a zároveň likvidace ekosystému přispívá ke změně klimatu. Evropská politika vychází z toho, že klimatické změny a úbytek biodiverzity jsou priority srovnatelné velikosti.“

Miko upozorňuje na to, že hodnotu ekosystémových služeb si uvědomujeme až v okamžiku, kdy je ztratíme. „To je právě důvod vzniku této studie. Na robustních ekonomických modelech a analýzách se snaží ukázat situaci dopředu, abychom nereagovali moc pozdě,“ říká Ladislav Miko.

„Pokud neuděláme proti úbytku diverzity nic, život na zemi se zunifikuje. Určité druhy rostlin a živočichů se umí přizpůsobit člověkem vytvořeným podmínkám, a tyto druhy začnou dominovat. S tím ale zaniknou některé ekosystémové služby, což bude mít zásadní dopady na ekonomiku,“ tvrdí Miko.

Jak se závěry studie mohou promítnout do života obyčejných lidí? Podle Mika je do budoucna potřeba zpřístupnit spotřebitelům informace o energetických a jiných nárocích konkrétního výrobku. Spotřebitel si pak může vybrat takový výrobek, který bude méně náročný na energie či plochu nutnou k vypěstování, protože se to promítne i do ceny. „Jde o to, aby spotřebitel takové informace vůbec dostal. Dnes takové údaje dostupné nejsou,“ říká Miko.

To ale předpokládá uvědomělé spotřebitele, kterým není lhostejné, co jejich spotřebitelské chování způsobuje. Podle Mika lze ale pozorovat, že počet odpovědných spotřebitelů narůstá a jejich spotřebitelské chování se mění.

„Rozhodně se něco začne měnit v okamžiku, kdy ztráta nějakého druhu začne mít konkrétní ekonomické dopady,“ upozorňuje Miko. Ukázkovým příkladem je podle něj Kanada, kde v podstatě zanikl lov tresky. „Stále to byla legrace, ale najednou přišel kolaps populace tresky a s ním kolaps jednoho odvětví. Dnešní politika Kanady v oblasti rybářství je oproti politice před třiceti lety neuvěřitelně uvědomělá a zelená. Problém je, že tam ta treska už není,“ uzavírá Ladislav Miko.

Co jsou ekosystémové služby

Ekosystémové služby jsou přínosy, které lidé získávají od ekosystémů – mají vliv na životní úroveň lidí. Mezi ekosystémové „služby“ se řadí i věci/pojmy, které ekonomové označují za „statky“.
Ekosystémové služby můžeme rozdělit do následujících kategorií:

Zásobovací služby
* potrava
* sladká voda
* dřevo a vláknina
* palivo
* ...

Regulační služby
* regulace podnebí
* regulace záplav
* regulace nemocí
* čištění vody
* ...

Kulturní služby
* estetické
* duchovní
* vzdělávácí
* rekreační
* ...

Podpůrné
* oběh živin
* tvorba půdy
* primární produkce
* ...

Zdroj: www.enviwiki.cz/wiki/Ekosystémové_služby


reklama

Martin Mach Ondřej
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist