Ostrava ošetří stovky stromů napadených jmelím bílým
„K nejčastějším ošetřujícím zásahům v našem městě patří zdravotní řez, při kterém jsou v korunách napadených stromů odstraňovány napadené větve s keříky jmelí, abychom zabránili zpětné regeneraci keříků," vysvětlila náměstkyně primátora Kateřina Šebestová.
K poněkud méně častým používaným opatřením náleží tzv. chemické ošetření, kdy jsou trsy jmelí v korunách stromů stříkány speciální látkou obsahující růstové regulátory, jenž způsobují rychlý rozpad keříků jmelí. "Chemický způsob je aplikován především u středně silně napadených stromů, kde není možné jmelí odstranit řezem," říká Kateřina Šebestová.
"Aby byl efekt prováděných opatření u ošetřovaných městských stromů maximální, jsou zároveň souběžně prováděna další podpůrná opatření, zaměřená na zlepšení kondice stromů, posílení jejich provozní bezpečnosti a prodloužení životnosti,“ dodává Šebestová.
Podle doporučovaných návrhů vyplývajících z projektové dokumentace, kterou zpracovala společnost SAFE TREES, jsou kromě zdravotních řezů realizovány také řezy obvodové, sesazovací či popouštěcí. Tyto zásahy jsou prováděny individuálně, podle druhu a vitality stromu. U některých ošetřovaných stromů je prováděna stabilizace korun dynamickými vazbami s použitím lan.
Ošetřování a kácení stromů napadených jmelím bílým na pozemcích statutárního města Ostravy spadá do činnosti správců zeleně jednotlivých městských obvodů, kterým v boji proti těmto poloparazitujícím keříkům napomáhá též město Ostrava prostřednictvím projektu „Opatření na omezení nadměrného šíření jmelí bílého v Ostravě.“ Práce pro město vykonává městská společnost Ostravské městské lesy a zeleň, která spolupracuje s certifikovanými arboristy.
V průběhu první etapy, která byla započata v říjnu loňského roku, dojde ke komplexnímu ošetření téměř 350 stromů v městských obvodech Hrabová a Ostrava-Jih, aktuálně zbývá ošetřit zhruba 80 stromů. Ukončení první fáze se předpokládá k poslednímu březnovému dni tohoto roku, kdy zároveň končí tzv. období vegetačního klidu. Současně probíhají přípravy zahájení druhé etapy projektu, při které dojde ke komplexnímu ošetření dalších asi 400 stromů se jmelím v ostravských městských obvodech (např. Vítkovice, Mariánské Hory a Hulváky, Moravská Ostrava a Přívoz, Petřkovice). Náklady na realizaci první etapy projektu byly vyčísleny na celkovou částku 1,7 milionů korun bez DPH.
reklama
Dále čtěte |
V Plzeňském kraji funguje unikátní projekt Zdravá krajina
Dobrovolníci vysázeli v okolí Mnichova Hradiště kolem 500 ovocných stromů a keřů
Na největším panelovém sídlišti v Hradci Králové bude ovocný sadOnline diskuse
Všechny komentáře (24)
smějící se bestie
26.2.2023 06:14Ale to mají dělat před Vánocema a jmelí rozdávat, když ho odstraňují řezem větví !
Petr
26.2.2023 19:27 Reaguje na smějící se bestie
mara polasek
26.2.2023 08:09smějící se bestie
26.2.2023 08:19 Reaguje na mara polasekDnes by za to, platil minimálně pokutu.
Jakub Graňák
26.2.2023 09:31 Reaguje na smějící se bestiesmějící se bestie
26.2.2023 10:10 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
26.2.2023 10:30 Reaguje na smějící se bestiePavel Jeřábek
26.2.2023 20:42 Reaguje na smějící se bestieMaximálně, že si střelí "na terč".
Jmelí se celkem šíří, ale koukal jsem na fotky ze Sahary, tam jmelí nemají.
vladimír šmídl
27.2.2023 00:02 Reaguje na Pavel JeřábekJakub Graňák
26.2.2023 09:36Břetislav Machaček
26.2.2023 09:40chráněných rostlin)u kterých se to přepísklo do stavu, kdy ohrožuje stromy
až tak, že začíná mrzačením stromů ořezem a končí kácením. Ono by stačilo
vylézt těm salónním ochranářům občas z kanceláří do přírody a sledovat,
jak se příroda rychle vyvíjí. Pamatuji si pokutování "těžby" jmelí i pro
vlastní potřebu na Vánoce a poplatky za jeho těžbu za účelem zisku. Nyní
platíme za jeho likvidaci bez užitků a bez možnosti kompenzace nákladů
na likvidaci prodejem jmelí. Být ta likvidace v předvánoční době, tak na
sebe částečně i vydělá a hlavně se sklízí ještě s bobulemi a semeny, ale
v předjaří už jsou semena dávno ptáky "zaseta" na stromy v širokém okolí. Prostě se čeká na další rozšíření, aby bylo do budoucna co likvidovat. Ono to chce o přírodě asi něco vědět z praxe v souvislostech, aby se zamezilo hlavně šíření v době, kdy je jmelí plné bobulí a nikoliv nyní, když už je ptáky na stromech nově ZASETO !
Jakub Graňák
26.2.2023 10:19 Reaguje na Břetislav Machačeksmějící se bestie
26.2.2023 10:45 Reaguje na Jakub GraňákVyhazujou se peníze, za jiný nesmysle !
Břetislav Machaček
26.2.2023 10:57 Reaguje na Jakub Graňákjindy, než před Vánoci? V době olistění to nikdo nedělal,
protože by do Vánoc uschlo a i čižbáři ho sklízeli v té
době kvůli získávání ptačího lepu s plody. Ořez keříků
jmelí v mrazech z koncových větví strom nezahubí a ti
"arboristé" to řežou po celou zimu, protože nestíhají.
Vím moc dobře, co práce v korunách stromů obnáší a kolik
stojí, ale je to o prevenci a nikoliv až o zásahu, kdy
je ze stromu jedna velká "koule" jmelí. Dobrý hospodář
uřízne už prvý zárodek keříků a nečeká, až bude mít
celou lipovou álej v zimě "zelenou". To už je pozdě a
stojí to násobně více. Navíc jsem se dozvěděl, že jsou
firmy placeny od tuny ořezané hmoty a tak ořezávají
přednostně ty nejvíc zasažené stromy a často nevratně
poškozené, než uříznout jednu větev z jednoho stromu.
Takže nikoliv prevence, ale až hašení dohořívajícího
požáru, kdy už by bylo lépe než ten strom na pár let zmrzačit, tak ho rovnou pokácet a zasadit nový.
Jakub Graňák
26.2.2023 13:49 Reaguje na Břetislav MachačekZnáte přísloví: chytrému napověz, hloupého kopni? Na vás to sedí jak prdel na hrnec, tak se nedivte.
Břetislav Machaček
26.2.2023 11:15 Reaguje na Jakub Graňáko absenci jiné potravy? Víte proč se šíří hlavně v Poodří?
No protože tu protahují tažní ptáci v hejnech, pro které
jsou ideální potravou kvanta jmelí a nikoliv zbytky plodů,
které jsou potravou ptáků žijících tady celoročně. U vás
vydrží často drobné plody až do jara díky tomu, že na ně
nenaletí jako u nás tisícihlavé hejno tažných ptáků,
kteří se tahům přes hory vyhýbají.
Na nedobudované hrázi "Ostravského moře"(Ptačí oblast
Heřmanský rybní) je několik hektarů hustých hlohů a trnek
a rovněž tak na mezích (bývalé hráze hrabětem Larischem
vysušených rybníků), které by místní populaci ptáků plně
vystačily, doslova oholí tažní ptáci. Jinak keřům kolem
polí a cest fandím více, než stromům, které u cest trpí
a kolem polí taky, ale ty keře "ujídají" při leteckém
prověřování z výměry dotovaných pozemků (pravidla EU)
a jsou díky těmto dotačním pravidlům likvidovány.
