Ostravské mládě orlosupa odchované v Liberci vypustí ve Španělsku

Do volné přírody ve Španělsku se dostane mládě ohroženého orlosupa bradatého, které se letos v únoru vylíhlo v Zoo Ostrava a následně jej odchoval pár v Zoo Liberec. Po aklimatizaci bude samec vypuštěný v regionu Maestrazgo na pomezí Aragonie a Valencie, odkud orlosupi během 20. století úplně vymizeli. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí liberecké zoo Barbara Tesařová. "Orlosup bradatý patřil kdysi k typickým obyvatelům evropských velehor. Kvůli pronásledování, otravám a lidským předsudkům byl ve 20. století ve většině Evropy zcela vyhuben. Návrat druhu umožnil až rozsáhlý mezinárodní program, do kterého jsou zapojeny zoologické zahrady, chovná centra i ochranářské organizace napříč Evropou," uvedla Tesařová.

Mladé orlosupy se daří do evropských hor navracet každoročně od roku 1986. Paradoxně tomu napomáhá jev zvaný siblicida, kdy silnější sourozenec usmrtí slabší mládě. Samice orlosupa totiž běžně snáší dvě vejce, v přírodě však zpravidla přežije pouze jedno mládě. "V zoologických zahradách a chovných centrech je ale cílem odchovat co nejvíce jedinců, kteří mohou později posílit volně žijící populaci. Chovatelé proto vejce z hnízda odebírají a pro druhého potomka zpravidla hledají náhradní rodiče v jiných zoologických zahradách," uvedla Tesařová.

To byl případ i jednoho z ostravských mláďat, sedm dnů po vylíhnutí ho zoologové převezli do Liberce. "Našemu chovnému páru se totiž vlastního potomka letos odchovat nepodařilo a mohl se proto ujmout role náhradních rodičů. Díky dlouholetým zkušenostem přijal mládě bez váhání a od prvního dne se o něj vzorně staral," uvedl liberecký zoolog a kurátor chovu Jan Hanel.

Dnes již tříměsíční adoptovaný orlosup není na péči rodičů závislý a na základě doporučení koordinátora chovu proto odjel do Španělska. "Před vypuštěním do volné přírody dostane malý orlosup ještě identifikační kroužek a budou mu obarveny některé letky, aby ho ochránci přírody později na obloze snáze rozpoznali," uvedla Tesařová.

Orlosup je jeden z největších dravců, v rozpětí křídel měří 2,8 metru. Žije v horách a jako potrava mu slouží mršiny zvířat, hlavně kosti, i proto se mu přezdívá "čistič alpských lučin". Ve volné přírodě obývá výšky až 4000 metrů a hnízda staví na skalnatých útesech či v hlubokých roklích. Mezi největší hrozby ve volné přírodě patří požití otrávených návnad určených pro šelmy, úbytek přirozeného prostředí i potravy, častý výskyt rušivých podnětů při hnízdění, ale také kolize s rameny větrných elektráren. "Díky intenzivní dlouhodobé nezištné spolupráci všech stran dnes ve volné přírodě Evropy úspěšně hnízdí 465 párů," dodala mluvčí liberecké zoo.

---

reklama

---