Ostříži si zřejmě vytvářejí živé konzervy z nalovených pěvců

Maročtí ornitologové zaznamenali při pravidelné prohlídce významné ptačí lokality na ostrůvku Mogador poněkud nezvyklý jev. Zdá se, že zdejší populace ostřížů jižních (Falco eleonorae) uchovává ve skalních dutinách drobné nalovené pěvce, jako živé konzervy. Takové chování nebylo dosud u dravců nikde ve světě pozorováno, píše server NewScientist.

Predátorům, ať už z řad dravců nebo třeba savců, není vytváření masitých zásob na zlé časy cizí. Sovy si „schovávají“ ulovené hlodavce do dutin na dohled od svého hnízda, ťuhýci je napichují na trny a ostré větvičky. Zmínění ostříži jižní také plánují dopředu, a vytváří si spižírny z ulovených pěvců, kterých si v období hojnosti (během migrace) nastřádají i dvacet. Vždy se však jedná o potravu mrtvou, nikoliv živou.

Proto byl ekolog a zoolog Abdeljebbar Qninba spolu s kolegy z Univerzity v Rabatu navýsost překvapen, když při sčítání dravců v roce 2014 na Mogadoru narazil na něco, co nápadně připomínalo „živé“ zásobárny. Mezi skalními puklinami v těsném okolí hnízd ostřížů jižních se totiž skrývalo nemalé množství živých pěvců, částečně zbavených peří. Bez letkových a ocasních per se z těchto kamenných „skrýší“ nemohli dostat, a vlastně jen mohli čekat, kdy je dravec sezobne.

Qninba soudí, že jeho pozorování může vést k odhalení unikátního chování dravců. Faktické znehybnění kořisti totiž znamená vytvoření živé konzervy, kterou ostříži mohou využít například v době, kdy sedí na vejcích. Ornitologové i zoologové ve zbytku světa zatím nad „objevem z Mogadoru“ nevěřícně kroutí hlavou.

„Nikdy jsem u nehumánních obratlovců neslyšel o něčem podobném,“ říká Theodore Stankowich z Kalifornské státní univerzity v Long Beach. „Možná se jedná jen o rozvinutí původní snahy o znehybnění ulovené kořisti, které se rozšířilo napříč celou lokální populací.“ Michael Steele z Wiklesovy univerzity v Pensylvánii v mogadorských ostřížích vidí příklad evoluce chování druhu, který se „rozumně“ přizpůsobil výkyvům v dostupnosti potravy.

Přílišné nadšení z unikátního pozorování brzdí například Rob Simmons z jihoafrické univerzity v Cape Town. Upozorňuje na fakt, že prozatím bylo toto navýsost specifické chování pozorováno jen v rámci jedné lokální populace, a ani zde není úplně jisté, zda si ostříži počínali cíleně.

„Popravdě nevěřím, že by dravci měli kognitivní schopnost ‚uchovávat‛ potravu tímhle způsobem,“ říká Simmons. „Předpokládám, že se v případě pěvců jedná o utečence z hnízd dravců, kteří ve skalních dutinách našli úkryt. A že jsou zbaveni peří? Většina dravců, včetně ostřížů, oškubává z kořisti peří zobákem, předtím než je naporcuje mláďatům.“

---

reklama

---