Ovce měly vzácným druhům prospět, místo toho jim na některých místech uškodily

Pastva ovcí patří mezi nejrozšířenější prostředky, jak se pečuje o louky a pastviny v chráněných územích. Odborníci nyní upozorňují, že ne vždy přítomnost ovcí přírodě prospívá. Zdokumentovali případy, kdy ovce ohroženým druhům naopak uškodily a někdy dokonce přispěly v dané lokalitě k jejich vyhynutí. Na nešetrnou pastvu hospodářskými zvířaty mohou doplatit vzácné květiny nebo motýli.

Dobře míněná pastva v některých chráněných územích v ČR i jinde ve střední Evropě například zapříčinila vymizení izolovaných populací kriticky ohroženého modráska ligrusového, uvádí společnost Česká krajina. Ovce totiž spasou živnou rostlinu vičenec ligrus i s vývojovými stadii modráska.

„Obecně pastva ovcí ohrožuje řadu druhů hmyzu vázaných především na bobovité rostliny a jiné dvouděložné byliny,“ upozorňuje entomolog Jiří Beneš z Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.

Ovčí chutě podle vědců vedly k vymření vzácného hořce křížatého a na nich závislého modráska hořcového Rebelova na většině plochy v části bývalého vojenského prostoru Milovice, kde byla pastva těchto přežvýkavců zavedena.

„Pastva ovcí dorazila pravděpodobně i poslední populaci hnědáska květelového v celých Čechách, konkrétně v Českém krasu v Koněprusích, stejně tak v Národní přírodní rezervaci Švařec na Vysočině. Intenzivnější pastva ovcí před lety rovněž významně ohrozila vzácné druhy motýlů na Mohelenské hadcové stepi,“ připojuje Jiří Beneš další příklady.

Není to ale tak, že by byla pastva ovcí škodlivá ze své podstaty, často se ale podle České krajiny používá na nevhodných místech nebo špatným způsobem. Ovce se podle názoru jejích odborníků nehodí k péči o rozsáhlé, dlouhodobě zanedbané plochy o mnoha desítkách hektarů. „Ovce jsou dobré na větší záhumenky, výborné na plochy, kde se střídá sečení a pastva, na pozdní přepasení ploch posečených v časném létě a podobně. Je zcela nevhodné spásat ovcemi plochy zarostlé křovím, třtinou a jinými hrubšími trávami, s velkým množstvím stařiny, kde se leta nic nedělo,“ vysvětluje Jiří Beneš.

Ovce si totiž s porosty agresivních trav neporadí a místo nich spasou většinu kvetoucích bylin. „Tím způsobí výrazný úbytek nektaronosných květin a na ně vázaných motýlů a jiného hmyzu,“ doplňuje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd.

Hospodářská zvířata bývají navíc často přes noc zavírány do menších ohrad. Tato místa jsou kvůli pak kvůli vysoké koncentraci zvířat často zbaveny téměř veškeré vegetace a kumuluje se na nich množství trusu často navíc obsahujícího zbytky toxických přípravků proti parazitům.

Přečtěte si také: Hospodářská zvířata zanášejí do krajiny nebezpečné jedy, škodí to dudkům

Hmyz není schopen tento toxický trus zpracovat, na místě proto zůstává a uvolňuje se z něj ohromné množství živin. Takto přehnojené plochy následně zarůstají kopřivami, šťovíky a delšími nežádoucími plevely, které ovce nežerou, popisuje začarovaný kruh Česká krajina.

Organizace proto propaguje a společně s vědci doporučuje nechávat plochy o velikosti desítek hektarů a větší spásat prostřednictvím původních velkých kopytníků, jako je zubr, divoký kůň nebo zpětně šlechtěný pratur. Například koně, mají-li dostatek pastevní plochy, spásají podle Miloslava Jirků nejprve traviny, kvetoucích bylin si prakticky nevšímají, naopak pro ně uvolňují další prostor. „Fungují tedy přesně naopak, než ovce,“ podotýká Miloslav Jirků.

Přirozená pastva velkých kopytníků je navíc podle něj výrazně levnější, než pastva ovcí. Chov domestikovaných přežvýkavců je totiž kromě ochranářského opatření zároveň podnikatelským záměrem. „Pastva ovcí je dotována zhruba dvojnásobnou částkou než pastva skotu a koní. Kvůli možnosti vyššího zisku pak bývá užívána i na místech a v termínech, kdy to není vhodné,“ dodává Dalibor Dostál ze společnosti Česká krajina.

Pastva ovcí se nicméně osvědčila na menších plochách nebo v případě, že proběhla ve vhodném období. Takovým příkladem, kdy pastva ovcí funguje výborně, je podle Jiřího Beneše, jsou například jalovcové pastviny na Valašsku, Vyšenské kopce u Českého Krumlova, Týnčanský kras na Sedlčansku, nebo Ještěrčí ráj.

---

reklama

---