https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ovocnarstvi-za-dobu-v-eu-snizilo-vykon-drti-jej-dovozy-z-polska
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ovocnářství za dobu v EU snížilo výkon, drtí jej dovozy z Polska

7.5.2019 00:29 | HOLOVOUSY (ČTK)
Zatímco v letech 2000 až 2004 čeští ovocnáři sklidili ročně v průměru 194.000 tun ovoce, v letech 2014 až 2018 to bylo v průměru 157.000 tun. Pokles tak představoval 19 procent. / Ilustrační foto
Zatímco v letech 2000 až 2004 čeští ovocnáři sklidili ročně v průměru 194.000 tun ovoce, v letech 2014 až 2018 to bylo v průměru 157.000 tun. Pokles tak představoval 19 procent. / Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
České ovocnářství za 15 let od vstupu Česka do Evropské unie snížilo výkon o téměř pětinu. Soběstačnost Česka v produkci ovoce klesla. Pro pěstitele jablek se obrovskou konkurencí stalo Polsko, které za 15 let v EU produkci jablek zdvojnásobilo na pět milionů tun a nyní je s převahou jejich největším pěstitelem v Evropě. Rentabilita českého ovocnářství se po vstupu do EU stala závislou na dotacích. Řekl to předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
 

Zatímco v letech 2000 až 2004 čeští ovocnáři sklidili ročně v průměru 194.000 tun ovoce, v letech 2014 až 2018 to bylo v průměru 157.000 tun. Pokles tak představoval 19 procent. Ztrátovost sektoru ovocnářství daná nižší produkcí a nízkými cenami se v posledních letech odrazila ve výrazné redukci ploch ovocných sadů.

"Za poslední čtyři roky ubylo 3500 hektarů sadů," řekl Ludvík. Připomněl, že věková struktura sadů je kvůli nedostatečné obnově velmi špatná. Z celkem 13.873 hektarů sadů spadá do kategorie přestárlých sadů s poklesem plodnosti 42 procent ploch. U jabloní, kterých je 6874 hektarů, do přestárlých patří přes 52 procent ploch. V Česku prakticky končí pěstování broskví, kde přestárlých sadů je kolem 70 procent.

U hlavního ovocného druhu jablek, kterých se v Česku v posledních pěti letech sklízelo v průměru 132.000 tun ročně, se ovocnáři potýkají s levnými dovozy z Polska. Česká jablka se v řetězcích podle ovocnářů dokážou prosadit, ale za polské ceny. Výsledkem je, že farmářská cena jablek po odečtu dopravy, obalů, třídění a skladování je nyní na úrovni pouhých čtyř korun za kilogram. "Oproti cenám před 15 lety jsou dnešní ceny nižší," uvedl Ludvík.

Dovozy jablek do Česka se od vstupu do EU zhruba zdvojnásobily na úroveň 70.000 až 80.000 tun. "Podíl polských jablek na dovozu se za poslední čtyři roky zvýšil z 27 procent na 52 procent. Znamená to, že polská jablka vytlačují tradiční dovozce, například Itálii," uvedl Ludvík. Soběstačnost Česka v zásobování jablky je pod 50 procenty.

Bilance ČR v zahraničním obchodu s ovocem je trvale záporná a záporné saldo roste, vyplývá ze statistik zahraničního obchodu. V roce 2005 bilance při dovozu ovoce za 11 miliard korun a vývozu za tři miliardy korun činila mínus osm miliard korun. V roce 2017 se dovezlo ovoce v hodnotě 17 miliard korun a vyvezlo za 3,7 miliardy korun, saldo tedy bylo minus 13,3 miliardy korun. Z deficitu připadaly tři miliardy na ovoce mírného pásma a šest miliard na ovoce tropické a subtropické. Zbytek deficitu připadá na stolní hrozny či skořápkové ovoce

Za 15 let se také podle Ludvíka v ovocnářství zásadně změnila dostupnost pracovní síly. "Pracovníci v ovocnářství nejsou, a to nejenom sezonní. Chybí i celoroční a odborní pracovníci," řekl a dodal, že ovocnářství si tak musí pomáhat zaměstnáváním zahraničních dělníků.

Přínosem členství v EU byl podle Ludvíka vznik odbytových družstev ovocnářů, které unie podpořila i finančně. "Nyní čeští ovocnáři přes odbytová družstva obchodují asi polovinu produkce a jen díky nim jsou schopni se prosadit v obchodních řetězcích," řekl Ludvík.

Díky dotaci z EU ovocnáři v Holovousích v roce 2015 vybudovali Ovocnářský výzkumný institut, který by se měl stát špičkovým pracovištěm ovocnářského výzkumu a vzdělávání. Samotná stavba ústavu přišla na 380 milionů korun bez DPH, celková hodnota projektu včetně výzkumné části je asi 570 milionů korun.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Zdeněk Rychtera
tisknout poslat
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist