Pavel: Peníze ušetřené na rekultivacích lomu ČSA by měly jít přes MŽP všem obcím Aktualizováno
17.9.2026 01:00
(ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | palinchak / Depositphotos
"V tomto případě se bavíme asi o částce nějakých 700 milionů korun a tak, jak jsem byl informován, tak společnost Sev.en chce rozdělit obcím asi 200 milionů. Sami vidíme, že tady je velká disproporce," řekl Pavel. Podle dřívějšího vyjádření manažera ze skupiny Sev.en Luboše Pavlase mají obce dostat 213 milionů korun z uspořených 470 milionů.
Mluvčí skupiny Sev.en Eva Maříková ČTK řekla, že skupina souhlasí s tím, aby ušetřené peníze za zapojení sukcese do rekultivace lomu ČSA zůstaly v regionu. Skupina je podle ní nejpozději v listopadu do regionu pošle. „Ani z nařízení vlády ČR ze dne 28. června 2023 ale nevyplývá, že by měly být peníze rozděleny konkrétním obcím,“ řekla. Peníze jsou podle ní určeny pro celý region. "Z ušetřené částky také zaplatíme daň a vyrovnáme majetkové vztahy týkající se pozemků, na kterých je národní přírodní památka. Trváme ale na tom, že o daru rozhoduje dárce,“ sdělila Maříková.
Společnost své oznámení, že chce o využití peněz rozhodnout sama, zdůvodnila liknavostí státního aparátu, který se podle ní nebyl schopen ani za téměř rok vyjádřit k návrhu parametrů uvažovaného daru. Jednání se SFŽP podle firmy nepřinášelo žádné výsledky.
Ve druhé polovině srpna ministerstvo životního prostředí sdělilo, že se skupinou Sev.en obnovilo jednání. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) uvedl, že je společným cílem všech stran, aby obce v oblasti získaly ušetřené peníze, a to pokud možno ještě letos.
Těžba hnědého uhlí v lomu ČSA skončila v roce 2024. Místo technické rekultivace schválilo ministerstvo životního prostředí přírodní způsob, kdy část plochy nechá zarůst a zatopit, což skupině Sev.en ušetřilo peníze. V polovině srpna se děním okolo rekultivace lomu začala podle Deníku N zabývat i Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ).
Ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace ČR ve svých dřívějších vyjádřeních pro ČTK uvedly, že se obávají toho, že si chce majitel skupiny Sev.en Tykač ponechat většinu ušetřených peněz z rekultivací pro sebe namísto toho, aby je investoval do rozvoje regionu.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Odpůrci obnovení těžby kamene na kopci Tlustec na Českolipsku se nechtějí vzdát
Těžařská společnost připravila smlouvy pro obce na Mostecku, dostat mají 213 milionů korunOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (26)
PH
Pavel Hanzl
17.9.2026 08:59"Společnost Severní energetická na začátku srpna uvedla, že hodlá sama rozhodnout o využití peněz..."
Co je to preboga zase za nesmysl?
Ty peníze jsou daň a jsou určené na rekultivaci, tj. na ekologii. Ty nejsou přece určeny na nějakou politickou šmelinu kamarádů pro kamarády. Faktem ale je, že když to bude rozdělovat šmelinářské MŽP, dopadne to zase šmelinou.
Odpovědět
Co je to preboga zase za nesmysl?
Ty peníze jsou daň a jsou určené na rekultivaci, tj. na ekologii. Ty nejsou přece určeny na nějakou politickou šmelinu kamarádů pro kamarády. Faktem ale je, že když to bude rozdělovat šmelinářské MŽP, dopadne to zase šmelinou.
RČ
Radek Čuda
17.9.2026 14:57 Reaguje na Pavel HanzlNo v takovém případě není nic snazšího než Tykače zažalovat, ne?
Třeba vám pak dojde, jak to z pohledu platné legislativy skutečně je ... už jsem vám to pod jedním článkem sáhodlouze vysvětloval, a zjevně marně, takže na to zvysoka.
Jinak to stručněji, ale stále zcela jasně vysvětluje níže pan Řezáč. Tak to zkuste ...
Odpovědět
Třeba vám pak dojde, jak to z pohledu platné legislativy skutečně je ... už jsem vám to pod jedním článkem sáhodlouze vysvětloval, a zjevně marně, takže na to zvysoka.
Jinak to stručněji, ale stále zcela jasně vysvětluje níže pan Řezáč. Tak to zkuste ...
Peter
17.9.2026 15:16 Reaguje na Radek ČudaHanzl je splachovací, večer mu niečo vysvetlíte a ráno ide odznova.
Odpovědět
TS
Tonda Selektoda
18.9.2026 10:02 Reaguje na Pavel HanzlCo tu plácáte za blbosti, pane Hanzl? Daň je příjmem státního rozpočtu. S penězi z daní, proto nakládá stát. A zákonem, podnikateli nařízená povinnost, zřídit si fond na úhradu nákladů, spojených s nápravou ekologických škod a s likvidaci staveb a zařízení po ukončení důlní činnosti, včetně povinnosti ukládání částí svých vydělaných peněz do jím zřízeného fondu, proto není daní. Ty peníze v tom fondu, totiž pořád stále vlastní ten podnikatel, nikoliv stát!
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
17.9.2026 13:42ono je vidět, jak naivní jsou politici. Ty peníze ušetřila soukromá společnost na základě schváleného postupu rekultivace. Tedy to jsou peníze, kterými stát nikdy nedisponoval. Ve své podstatě je dobré, že dostanou vůbec něco.
Rekultivace byla schválená v rocích 2023-2025 tedy, pokud se to někomu nelíbí, může poděkovat liknavosti přístupu politiků zejmena minulého volebního období.
Odpovědět
Rekultivace byla schválená v rocích 2023-2025 tedy, pokud se to někomu nelíbí, může poděkovat liknavosti přístupu politiků zejmena minulého volebního období.
sv
s v
17.9.2026 15:46 Reaguje na Jaroslav ŘezáčTady jde o to, že těžař má povinnost rekultivovat, tedy v průběhu těžby vytvářet finanční rezervy na rekultivaci. Tedy nejde o to, že by stát něčím disponoval, ale o to, že ty peníze byly vázány nějakými předpisy. Pokud stát schválil, že se rekultivace se ponechá na přírodě, tak neušetřil těžař ale stát svým rozhodnutím ušetřil těžaři. Naivní tedy politici nejsou (nebo rozhodně ne ti kompetentní), jen je to složitější než si ty představuješ. Kdyby byl bureš a jeho podržtašky co k čemu, tak vyjednávají s tykačem v tom, smyslu, že stát sice rozhodl, ale klidně může své rozhodnutí revidovat a tykač bude muset vydat celou částku na rekultivaci.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
17.9.2026 17:14 Reaguje na s vTak hypoteticky může vláda revokovat své usnesení. Otázkou ale je, nakolik je ta rekultivace daleko, to by mělo být v tom usnesení vlády na které jsem postnul odkaz níže.
Problémy jsou tady dva.
Za prvé, schválená forma rekultivace je min dle MŽP a OOP optimální, takže alternativa by sice mohla být snadno dražší, ale horší.
Za druhé, vláda by tím mohla hypoteticky donutit Tykače, aby na rekultivaci utratil vše, co v tom vytvořeném vázaném fondu je ... no, dnes už spíš zbylo. Což by ale současně znamenalo, že by obce dostaly úplné prd.
Odpovědět
Problémy jsou tady dva.
Za prvé, schválená forma rekultivace je min dle MŽP a OOP optimální, takže alternativa by sice mohla být snadno dražší, ale horší.
Za druhé, vláda by tím mohla hypoteticky donutit Tykače, aby na rekultivaci utratil vše, co v tom vytvořeném vázaném fondu je ... no, dnes už spíš zbylo. Což by ale současně znamenalo, že by obce dostaly úplné prd.
Peter
17.9.2026 17:56 Reaguje na Radek ČudaTak hlavně Tykač není žádný jeliman, aby takové blufování ze strany "bureše a podržtašky" zbaštil.
S návratem k původní či podobné dražší rekultivaci by MŽP nikdy nesouhlasilo, ani o to nemá mít kdo zájem, protože by prodělali všichni. Jedině by si snad někdo splnil sen vytrestat zlého kapitalistu.
Jinak pokud panuje shoda na tom, aby část ušetřených peněz dostali obce, tak nevidím důvod ty peníze ještě prohnat přes stát. Aby se ta půlka navíc mohla rozplynout v byrokratickém aparátu a u bezedných ekovládek, které se na ně zajisté hbitě přicucnou (ochotně nabídnou obcím participaci přes všemožné workshopy, projekty, vzdělávaní, kursy...).
Odpovědět
S návratem k původní či podobné dražší rekultivaci by MŽP nikdy nesouhlasilo, ani o to nemá mít kdo zájem, protože by prodělali všichni. Jedině by si snad někdo splnil sen vytrestat zlého kapitalistu.
Jinak pokud panuje shoda na tom, aby část ušetřených peněz dostali obce, tak nevidím důvod ty peníze ještě prohnat přes stát. Aby se ta půlka navíc mohla rozplynout v byrokratickém aparátu a u bezedných ekovládek, které se na ně zajisté hbitě přicucnou (ochotně nabídnou obcím participaci přes všemožné workshopy, projekty, vzdělávaní, kursy...).
sv
s v
17.9.2026 20:59 Reaguje na PeterS čím by mžp souhlasilo nebo nesouhlasilo jsou jen tvoje dojmy. Jasné je, že Současní ministři jsou poslušné loutky bez odbornosti a bez páteře. Když bureš řekne hop, zeptají se jak vysoko. Trestání zlého kapitalisty je rovněž tvůj dojem. Jde o to, čem točil bureš, když tato kauza vyplynula.. tedy že chce od tykače víc prachů. Když chce, tak nechť koná.
Odpovědět
Peter
17.9.2026 21:06 Reaguje na s vŽádné mé dojmy, jenom Vaše nesmyslné fantasie. Klidně v nich pokračujte, nebudu rušit.
Odpovědět
sv
s v
17.9.2026 21:15 Reaguje na PeterVíš co mi ten tvůj blábol připomíná petříku .. kdy se děcko ze školky hádá, že to ne on, to ten druhý.
Odpovědět
Peter
17.9.2026 21:45 Reaguje na s vVaše traumata z dětství si řešte sám nebo u specialistu.
Odpovědět
sv
RČ
Radek Čuda
18.9.2026 10:58 Reaguje na s vNo, rozpovídal jste se hezky, ale zrovna téhle fázi tahá stát za o hodně kratší konec, a to vinou minulé vlády, resp. minulého vedení MŽP, které si nepohlídalo co mělo.
Odpovědět
sv
s v
18.9.2026 15:51 Reaguje na Radek ČudaA co konkrétně si nepohlídalo čůďo? Bureš dostává hysteráčky, kvůli prachům, které nekončí v jeho kapse, nikoli nějaké minulé vedení. Tedy bureš musí hlídat.
Odpovědět
sv
s v
17.9.2026 20:34 Reaguje na Radek ČudaProblém je ten, že bureš má plnou hubu keců a vlastní špíny a při tom ručičky dozadu. Když kvůli těm prachům hysterčil, tak nechť jedná. Páky by na to měl.
Odpovědět
TS
Tonda Selektoda
18.9.2026 10:25 Reaguje na s vAle houby! To jen někteří jedinci potřebují ulevit své frustraci, ze současné politické reprezentace, vzešlé z posledních voleb.
Skutečným problémem je, že se k využití zůstatku cizích peněz, po splnění závazku odstranit ekologické následky z provozní činnosti vyjadřují lidé, kteří ty peníze nevydělali, ani jim ty peníze nepatří. Pokud zákon, nebo smluvní ujednání nestanoví jinak, nevyčerpaná část prostředků z firemního fondu na úhradu nápravy ekologických škod a na likvidaci již nepotřebných zařízení a nemovitostí po ukončení provozní činnosti, patří jejich majiteli.
Odpovědět
Skutečným problémem je, že se k využití zůstatku cizích peněz, po splnění závazku odstranit ekologické následky z provozní činnosti vyjadřují lidé, kteří ty peníze nevydělali, ani jim ty peníze nepatří. Pokud zákon, nebo smluvní ujednání nestanoví jinak, nevyčerpaná část prostředků z firemního fondu na úhradu nápravy ekologických škod a na likvidaci již nepotřebných zařízení a nemovitostí po ukončení provozní činnosti, patří jejich majiteli.
sv
s v
18.9.2026 15:59 Reaguje na Tonda SelektodaProzatím se vyjadřoval bureš .. když na tři doby zj..al igorka, že se o to nepostaral. Tos to frustrátovi burešovi nandal toníku.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
18.9.2026 10:52 Reaguje na s vFakt má?
Tak sem s nima.
A než tu začnou lítat nějaké úžasné nápady, tak doporučuju si přečíst co a v jaké formě toho 28.6.2023 tím svým usnesením vláda vlastně schválila.
Odpovědět
Tak sem s nima.
A než tu začnou lítat nějaké úžasné nápady, tak doporučuju si přečíst co a v jaké formě toho 28.6.2023 tím svým usnesením vláda vlastně schválila.
sv
s v
18.9.2026 16:03 Reaguje na Radek ČudaTak je premiér nebo mentálně zsostalé děcko, abych ho vodil za ručičku čůďo? Když chce tykačovy prachy, tak holt musí tlačit.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
18.9.2026 12:05 Reaguje na s vTěžař musí tvořit rezervy na rekultivaci a vše samozřejmě započítal do ceny elektřiny, takže ty peníze zaplatili občané. A mají se využít na to, na co byly určené. Pokud je nějaká změna, tak musí rozhodnout stát, jako služebník občanů, ne Tykače.
Odpovědět
TS
Tonda Selektoda
18.9.2026 13:46 Reaguje na Pavel HanzlA nemá náhodou stát rozhodovat i o Vašich úsporách, které Vám zbydou po nákupu nového auta, protože auto bylo v "akci" levnější, než jste si našetřil?
Vzpamatujte se, Hanzle!
Odpovědět
Vzpamatujte se, Hanzle!
RČ
Radek Čuda
17.9.2026 17:10Pokud by někdo chtěl opravdu vědět co a jak, a ne tu jen různě spekulovat, vymýšlet a domýšlet se, tak k tomuto byla na Úřad vlády zaslána "106", a v odpovědi na ní se to dá dohledat (primárně jde o přílohu 5) ...
https://vlada.gov.cz/cz/urad-vlady/poskytovani-informaci/poskytnute-informace-na-zadost/informace-tykajici-se-materialu-vlady-207197/
Zásadní průser tady je ten, že rozhodnutí vlády je z konce června 2023, ale dodnes není uzavřena příslušná darovací smlouva. Takže ...
Odpovědět
https://vlada.gov.cz/cz/urad-vlady/poskytovani-informaci/poskytnute-informace-na-zadost/informace-tykajici-se-materialu-vlady-207197/
Zásadní průser tady je ten, že rozhodnutí vlády je z konce června 2023, ale dodnes není uzavřena příslušná darovací smlouva. Takže ...
Karel Valenta
18.9.2026 12:52Jak jsem sledoval vyjádření starostů, tak jsou s tím spokojeni. Od Tykače dostanou peníze, které mohou utratit dle vlastního uvážení. Od státu by dostali "poukázky" a museli plnit spoustu dodatečných podmínek.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
19.9.2026 10:16Mi vadí absence rekultivace na kterou byly ty peníze určeny. Alespoň
modulace povrchu vytěžených lokalit by byla lepší, než vidět za sto let
zbytky po účelových tratích a cestách a nebo po náhle ukončené těžbě. Mám
v okolí několik míst, kde rekultivace proběhla a krajina je podobná krajině
před těžbou a naopak místa bez rekultivace, kde i po 30 letech vidíte kde
byla cesta a nebo bagr, či nějaká budova. Prostě tehdy zahoukal fajront a
tak to tak zůstalo a chudák příroda s tím zápasí, aby to ukryla vegetací.
Ta ale v hlušině živoří a přitom o kousek vedle leží několik metrů silná
vrstva deponované skrývky ornice a podorniční vrstvy. Nicneděláním se ušetřilo a nechalo se to na přírodě, aby to nějak sama dala do pořádku.
Před revolucí se začalo s rekultivací smetiště a po ní byly jiné priority.
Část je tak rekultivována a o část se postarala příroda. Mezi stromy a
travinami leží rozbité sklo, stavební suť, zbytky armatur a jiné odpadky.
Přitom stačilo rekultivaci dokončit, ale dnes by to znamenalo pokácet
30 a více let staré stromy, rozbagrovat deponaci ornice na zakrytí,
která už je dnes náletovým lesem. Kamarád myslivec tam musel dostřelit
srnu s ošklivě skalpovanou nohou o nějaké neřádstvo neschopnou pohybu.
Kdo je vinen? Nicnedělání a šetření na nesprávných místech se vymstilo
a vymstí se časem jinde a možná nás za nečinnost zkritizují potomci
stejně, jako u nás za tu nedokončenou rekultivaci skládky.
Odpovědět
modulace povrchu vytěžených lokalit by byla lepší, než vidět za sto let
zbytky po účelových tratích a cestách a nebo po náhle ukončené těžbě. Mám
v okolí několik míst, kde rekultivace proběhla a krajina je podobná krajině
před těžbou a naopak místa bez rekultivace, kde i po 30 letech vidíte kde
byla cesta a nebo bagr, či nějaká budova. Prostě tehdy zahoukal fajront a
tak to tak zůstalo a chudák příroda s tím zápasí, aby to ukryla vegetací.
Ta ale v hlušině živoří a přitom o kousek vedle leží několik metrů silná
vrstva deponované skrývky ornice a podorniční vrstvy. Nicneděláním se ušetřilo a nechalo se to na přírodě, aby to nějak sama dala do pořádku.
Před revolucí se začalo s rekultivací smetiště a po ní byly jiné priority.
Část je tak rekultivována a o část se postarala příroda. Mezi stromy a
travinami leží rozbité sklo, stavební suť, zbytky armatur a jiné odpadky.
Přitom stačilo rekultivaci dokončit, ale dnes by to znamenalo pokácet
30 a více let staré stromy, rozbagrovat deponaci ornice na zakrytí,
která už je dnes náletovým lesem. Kamarád myslivec tam musel dostřelit
srnu s ošklivě skalpovanou nohou o nějaké neřádstvo neschopnou pohybu.
Kdo je vinen? Nicnedělání a šetření na nesprávných místech se vymstilo
a vymstí se časem jinde a možná nás za nečinnost zkritizují potomci
stejně, jako u nás za tu nedokončenou rekultivaci skládky.
BM
Břetislav Machaček
19.9.2026 10:18 Reaguje na Břetislav MachačekOpravuji modulaci na modelaci.
Odpovědět
