Plocha vinohradů poprvé od roku 2011 klesla
Do budoucna očekává další nárůst, podle něj mají vinaři i společnost důvěru v obor. Od vstupu ČR do EU byly plochy na minimu v roce 2011, kdy byly o velikosti 17 198 hektarů. "V případě, že se restrukturalizuje nebo vysazuje nová vinice, tak dochází k vyklučení - osázená plocha se zmenší, aby následně narostla," vysvětlil svazový prezident.
Od vstupu do Evropské unie platil v Česku zákaz rozšiřování vinic. Opatření mělo vést k tomu, aby v některých evropských státech nevznikaly velké nové plochy vinic s levnějšími produkty, které by kvalitním vinařům kazily ceny. Od roku 2016 se v Česku poprvé mohly rozšířit vinohrady o procento, což se od té doby každoročně opakuje. Letos pěstitelé zažádali o 181,2 hektaru nových vinic, kvóta pro letošní rok byla 181,4 hektaru, uvedl již dříve ÚKZÚZ. Podle Nyitraye jsou kvóty vyčerpané každoročně, což hovoří o zájmu pěstitelů.
Od začátku letošního roku vysadili vinaři 282 hektarů nových vinic. Z toho je plocha bílých moštových odrůd 237 hektarů a plocha modrých je 45 hektarů. V nových výsadbách se stále nejvíc uplatňují odrůdy Pálava (31 ha), Ryzlink rýnský (30 ha), Veltlínské zelené (20 ha) a Ryzlink vlašský (18 ha). Odrůdy Hibernal bylo vysazeno více než 13 ha. Z modrých moštových odrůd se již tradičně vysadilo nejvíce Rulandského modrého - 13 hektarů a Merlotu více než devět hektarů, dodal ústav.
Podle údajů ústavu letos na vinicích hospodaří 16 490 subjektů, což je meziroční snížení o 848. "Údaje mimo jiné naznačují zvyšování koncentrace vinohradnické výroby," uzavřela Kršková.
reklama
Senát má akční plán EU pro hnojiva za nedostatečný, situace je podle něj závažná
Ministerstvo zvažuje větší podporu bílkovinných plodin, například hrachu či sóji
Ministerstvo zemědělství splnilo 23 procent z programových cílů, řekl Šebestyán
