Plošnou aplikaci chemie proti kůrovci nenařídíme, říká ministerstvo zemědělství
5.3.2019 14:34 | PRAHA
( ČTK)
Ministerstvo zemědělství neuvažuje o tom, že by vlastníkům lesů nařídilo plošnou aplikaci chemických přípravků proti kůrovci. Ilustrační snímek.
Ministerstvo zemědělství neuvažuje o tom, že by vlastníkům lesů nařídilo plošnou aplikaci chemických přípravků proti kůrovci. Informoval o tom mluvčí úřadu Vojtěch Bílý. Ministerstvo podle něj nebude vlastníkům ukládat konkrétní formu asanace. Ochránci přírody z Hnutí Duha v pondělí varovali před plošným užíváním chemie proti kůrovci, které by podle nich zlikvidovalo i další druhy hmyzu.
O problému ochránci přírody informovali před sněmovním projednáváním zákona, který zavádí tzv. rajonizaci ČR. Sněmovna by měla zákon schválit v prvním čtení. Zákon dělí stát na území, v části nebudou muset vlastníci lesa těžit napadané dřevo a uvolní se tak kapacity těžby do území, kde je ještě možné včasným zásahem les zachránit.
Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) by podle hnutí měl zaručit, že se chemie nebude v lesích používat plošně. "Ministerstvo v rámci připravovaných opatření, ať v návaznosti na rajonizaci nebo jakýchkoli jiných v budoucnu, neuvažuje o tom, že by rozhodnutím nařídilo plošnou aplikaci přípravků na ochranu lesa," uvedl Bílý. Podle něj je cílem ministerstva metodická práce s vlastníky lesů, aby se zajistilo co nejšetrnější používání pesticidů.
Pro chemický postřik lesů se podle hnutí nejčastěji používá neurotoxin cypermethrin. Látka bezprostředně zabíjí živé tvory ve vodě a je vysoce toxická pro hmyz včetně včel, ale i nenarozené děti. Podle hnutí postřik nezabije pouze kůrovce, ale veškerý hmyz, což by zasáhlo i druhy, které kůrovce požírají.
Signatáři tzv. Lesnické výzvy, která sdružuje vlastníky a správce 75 procent plochy českých lesů i dřevozpracovatele, v minulém týdnu uvedli, že škody na smrkových porostech kvůli kůrovci jenom v ceně dříví můžou do budoucna přesáhnout 500 miliard korun, tedy více než třetinu současného státního rozpočtu. Dále uvedli, že letos by potřebovali pro boj s kůrovcem kolem sedmi až osmi miliard korun. Stát jim slibuje zlomek, lesy pak nepůjdou uchovat, varují.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Měli by to vyzkoušet na menší ploše.
Odpovědět
Teď už je asi na velké zásahy pozdě, a celou republiku postříkat asi nikdo nechce. Je však potřeba vyšetřit kdo za způsobenou kalamitu v lesích může. A jestli to vylétlo primrně z lesních nesmyslu např. tzv. bezzásahových zón, tak viníky pohnat před soudy. Nekompromisně, padni komu padni. Vždyť se jedná o masovou devastaci českých jehličnatých lesů a postiženo bude pochopitelně i leccos navazující např. houby nebo zvířena, hmyz i ptactvo.....a než vyrostou nové lesy trvá desetiletí. Budoucí generace nám bezpochyby poděkují.
Odpovědět
Příčinu nehledejte v bezzásahových zónách, ale v řízení lesnictví. Někdo propustil lidi práce z lesa, jež to dříve ihned operativně pilou vyřešili a nahradil je výběrovým řízením na dlouhé lokte pro správného vítěze - a jednoznačným vítězem jsou nakonec lýkožrouti. Ani nevzpomínám už, že sadit SM pod 1 100 m je už staletí známá strejcovina, jež otřásala lesem naposledy v 80. roku. Havel sliboval odborníky, jelikož tu před tím vládli bl.ci. A toto je jejich nejokatější výsledek za ty manažerské platy. Ano, "padni komu padni". To by ale voliči nesměli volit 30 let stejné ... Nesmyslem není bezzásahový les, nesmyslem je nechat dělat kozly zahradníky.
Odpovědět
Lepší to nebude. Včera jsem na ČT 24 sledoval pořad o kůrovcové "kalamitě"! Profesor z jakési lesnické akademie klidně řekl k řešení současného stavu parafr., "tak to prostě odepišme a jede se dál". No pokud se na lesy a hospodaření v nich budeme dívat takhle a ztotožní se s tím nějaký přitroublý politik pak je výsledek jaký je. A všichni se najednou zaklínají návrhem jakési novely lesního zákona. Ale papír nic nevyřeší pokud v lesích budou politici a bohužel i někteří hospodáři vidět skvělý kšeft a ne budoucnost kvality životního prostředí. Ale to pomine, zdroje se teď vytěží nebo odepíší a co pak? Teď kácíme práci lesních hospodářů, kteří pečovali o lesy před 30 -50 lety. Co poroste zítra, za 20 nebo 50 let v lesích? Nic neporoste, protože kdo kdy vysadil v lese stromek ví jak dlouho to trvá a kolik neúspěchů to provází. A stejně se přistupuje k ovzduší, dopravě, teď i k vodě. Chytají se komáři v podobě úplně zbytečných buzerací občanů a vyplácání dotací na opatření, které jsou sice dobrý kšeft, ale v reálu nic nemění. Samá pravidla a skutek utek.
Odpovědět
Všichni roky varovali, že smrková pole (o lesu nemůže být řeč) začnou v nižších polochách hynout. Říkalo se, že není otázka zda se to stane, ale kdy se to stane. A teď se tak děje. Řešení je ale jednoduché - sázet rychlerostoucí dřeviny (Břízy - to bude hub!), které vytvoří idelální podmínky pro dub, buk, javory a jiné tradiční listnaté dřeviny. Ve skutečnosti je to obrovská naděje pro naše lesy, pokud ji správně využijeme.
Že za stav mohou bezzásahová území je kravina, kterou může říct jen člověk, který v takovém území nikdy nebyl. Takže jestli někdo patří před soud, pak lidé jako Vy, kteří by nejradši další generaci místo lesa dali smrkové pole. To by byl totiž zločin nejenom proti dalším generacím, ale i proti české přírodě. Stačí se jít podívat do pěkného smíšeného lesa a poté do onoho smrkového pole. Ten rozdíl musí vidět i slepý.
Odpovědět
Kdybych jako lékař vytyčil u pacienta "bezzásahové zóny", v nichž by se neřešily infekce antibiotiky a nádory cytostatiky a ozařováním, tak bych přišel o diplom.
Možná tohle by byla cesta, jak těmto šílenostem zabránit: Vzít těm, co je prosazují, kvalifikaci a poslat je k lopatě.
Odpovědět
Lesy si bez lidí poradily po celá tisíciletí, jelikož si i po extrémních katastrofických situacích vždy dokázaly ustálit rovnováhu. Nebýt toho, neměli by lidé co drancovat celá tisíciletí. Jenže pak přišli různí šimůnci, medicinpodvodníci a zlepšovatelé, jež dovedli les do dnešní katastrofy. Ano, měli jim už dávno ty diplomy sebrat, spíše je nikdy neměli vůbec dostat a už vůbec je neměli pouštět rozhodovat o lese. Peníze do lesvzdělání těchto lidí byly vyhozenou investicí. S podvodnou záminkou odbornosti vlezli kozli do zahrady a stále se tam pasou.
Odpovědět
|
|
Sněmovna podpořila přeměnu ústavu pro lesy na Národní lesnický institut
Průzkum: Přijetí novely lesního zákona podporují tři čtvrtiny lidí
Sněmovna podpořila prodloužení lhůty pro obnovu lesů na pět let