Počet tygrů ussurijských se za 12 let téměř zdvojnásobil, uvádí Rusko

Jsem zvědav na výsledky reintrodukce v místech historického výskytu, přispěje to mj. k větší genetické diverzitě.

Dobrá zpráva, ale pdle posledních informací na Sibiři začínají "úřadovat" Číňani. Tak se obávám, aby jim místní tygři nezačali sloužit jako zdroj léčiv.

"začínají" Číňani s vědomím puťky plundrují Sibiř zu grunt už mnoho let.

Špatná zpráva, co Putin nalže, je vždy přesně naopak. A Číňský komunista je dorazí.

Neviděl bych to tak černě, tuším loni psali o vypuštění pár kusů někde pod Altajem. Dělá tam v ochraně dost lidí, i když máte pravdu v tom, že realita může být přikrášlená.

Ty krásný zvířata bych chtěla vidět.

Tak vidět je můžete snadno, stačí si pořídit kabelovku, pořady o šelmách tam jdou často (NG, NGW, AP), nebo i na netu. Ještě ikoničtější mi připadá irbis, ten jeho rentgenový pohled je přímo božský:-)
Horší je, že spoustě tdubiček vidět tuto krásnou šelmu nestačí, věří v sílu pomletých tygřích kostí, což v minulosti vedlo téměř k jeho vyhubení. Vypadá to ale, že z nejhoršího je venku, nicméně usnout na vavřínech by bylo velkou chybou.

Jednou jsem dávala peníze na záchranu sibiřského tygra WWF, byl to program ve spolupráci s Rusy, radši bych viděla tygra dalekohledem a Vladivostok osobně, ale to teďje pouhá fantazie.

Dávno dávno tomu mnogo let nazad jsem byl párkrát ve Vladivostoku. Místní tvrdili, že každou zimu zastřelí milice 1-2 tygry ve městě, chodí tam krást psy. Bivakovali jsme tehdy asi 100 km od Vladivostoku a ráno jsem šel s kanystrem pro vodu na čaj k potoku po takovým vekslu (voda se tam dala tehdy normálně pít přímo z potoků a řek) a liboval jsem si, že se nemusím prodírat nějakým bordelem. Vadim pak jen suše pronesl "vot eto tigrovaja trapa, on tuda ochotitsa za kabanami". Tak sem se šel podívat a opravdu jsem tam tygří stopy našel. Naživo jem tygra nikdy neviděl, ale při zpáteční cestě Vadim pravil, že se musíme zastavit za jedním jeho známým. Ukázal nám chlapácké jizvy po napadení tygrem. Historka byla poměrně zábavná, ten Vadimův známý, říkejme mu třeba Serjoža (fakt si už nepamatuju jak se jmenoval), se ožralý jako pytel vracel ze sousední vesnice a když už byl skoro doma, tak si chtěl zapálit papirosu, ale neměl sirky. A jak si tak svítil baterkou, tak viděl vedle u baráku dva ohníčky a v opilosti to si myslel, že to jsou dva sousedi, co kouří. Tak se k nim vydal, aby mu připálili. Byl to tygr, Serjoža měl štěstí že ho čapnul blbě, zlomil mu klíční kost, utrhnul lopatku, zlomil pár žeber a když ho začal odnášet, tak Serjoža začal řvát, jak když ho na nože berou. Vyběhlo pár vesničanů, klacky a řev, tygr Serjožu pustil a jim se ho podařilo zahnat. Jinak by měl asi Sergej smolíka. Ve Vladivostoku ve špitále ho dali dohromady s asi několika stovkami stehů. Přežil.

Díky za jeden hezky příběh v téhle době a několik minut :-))

Lžete vy anebo dokažte, že o těch tygrech lže.

Muj moskevsky ucitel a kolega - matematik - mel korejsko-ruskou zenu. Jednou mne navstivili a jeho zena mi vysvetlovala, kolik ruznych plodu keru rostoucich v nasi ulici je jedlych. Vypadala jako typicka Korejka akorat telesne proporce - a velikost - mela slovanske :) Jeji ded byl lovcem v ussurijske tajze a kdyz jednou zabil tygra, tak si po loveckem zvyku na danem miste postavil chysi. Prisla ale 1. svetova valka a po jejim skonceni dotycny lovec seznal, ze jeho chyse se octla na uzemi jineho statu - SSSR. Po 15 dalsich letech Stalin pred ww2 vystehovaval nespolehlive narodnosti od hranic a lovec s rodinou byli nasilne odtransportovani do Taskentu. Tam si jeho syn namluvil ruskou zenu - a jejich dcera se pak po letech vydala studovat do Moskvy. Kde se posleze i vdala - a jsme na zacatku meho prispevku :)