Posypové soli mění pohlaví žab, zjistili vědci
Obojživelníci, kam se počítají i žáby, se globálně počítají mezi velmi ohrožené skupiny živočichů, a proto jde výzkum zaměřený na příčiny jejich kritického stavu skutečně do hloubky. Ptát se po možném vlivu posypových solí je logické už proto, že ve Spojených státech je jich ročně na silnice aplikováno přes 22 milionů tun. Vědci z Yale a z Rensselaerova polytechnického institut (RPI) tedy podrobili tento slaný fenomén důkladné analýze, a dospěli hned k několika provázaným závěrům: látky odvozené od posypové soli se promítají do změny poměru obou žabích pohlaví. Tato proměna poměru pak může vést k narušení velikosti populací, a v důsledku pak ke snížení populační velikosti a její životaschopnosti.
O jak velkou změnu vlastně jde? Výzkumníci na bázi důsledného monitoringu pulců v okolí silnic zjistili, že výchylka poměru pohlaví činí deset procent v neprospěch samic. Ať už příměsemi znečištěná posypová sůl nebo čistý chlorid sodný má tedy velmi pravděpodobně maskulinizující efekt. Při cachtání v příkopech podél silnic a blízkých tůňkách si však terénní biologové z Yale všimli ještě něčeho. Poměr pohlaví žab do určité míry proměňuje i rozkládající se opad z listnatých stromů. Ne tedy ze všech, ale v případě přítomnosti výrazného zastoupení listoví z dubu docházelo v tůních i ke změně poměru pohlaví žab, a také průměrné velikosti samic. Byly menší.
„Dosud se hodně badatelů soustředilo na průzkum efektů farmaceutik a pesticidů na obojživelničí populace,“ říká Max Lambert, docent na yaelské School of Forestry & Environmental Studies, vedoucí studie. „Jenže teď se ukazuje, že se podstatné výchylky mohou projevit i vlivem zcela běžných látek.“ Proč je to tak důležité? „Protože zdraví a početnost samic obojživelníků je základním předpokladem přežití jejich populací. To ony produkují potomky. Když přibude samců, populace žab mohou být ohroženy.“
Závěry z terénního pozorování o vlivu posypových solí i listového opadu se pochopitelně zdály výzkumníkům poněkud divoké, a tak se rozhodli celý mechanismus ověřit v laboratorních podmínkách. S pomocí 500-litrových nádrží pak simulovali prostředí tůně čisté, zasolené, i té s listnatým opadem javorů a dubů. V kontrolních podmínkách čisté vody činil počet vylíhlých žabích samic 63 % podíl, v dubové hrabance a zasolené vodě jich bylo o 10 % méně. „V kombinovaných podmínkách zasolené vody s dubovým opadem tedy nedostáváte jen méně samic, ale i menší samice, které budou produkovat méně vajíček, navíc pravděpodobně nižší kvality.“
Lambert dále upozorňuje na to, že jednorázový únik soli do vodního prostředí během zimního posypu nemusí dosahovat závratné koncentrace, ale každoroční posyp vede k jejich kumulaci. Rick Relyea, vedoucí Darrinova ústavu pro ekologii sladkých vod (RPI), k tomu dodává: „Tento výzkum potvrzuje pravděpodobnost situací, při kterých jsou populace obojživelníků vystaveny ne-smrtelným dávkám chemických látek, které je tiše a nenápadně dlouhodobě ovlivňují.“
reklama
