https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/povodi-moravy-kvuli-protipovodnove-ochrane-nelze-novomlynske-nadrze-vypustit?utm_campaign=hp_feed&utm_medium=seznam_distribuce&utm_source=www.seznam.cz
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Povodí Moravy: Kvůli protipovodňové ochraně nelze Novomlýnské nádrže vypustit

22.7.2026 14:59 (ČTK)
Stav vody v nádrži Nové Mlýny 31. 7. 2025.
Stav vody v nádrži Nové Mlýny 31. 7. 2025.
Protipovodňová ochrana a zásobárna vody pro suchá období jsou podle Povodí Moravy natolik zásadní rolí střední a dolní nádrže soustavy Novomlýnských nádrží, že není možné je vypustit, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Povodí Moravy Jana Kučerová. K debatě o vypuštění vyzývají někteří přírodovědci, kteří se problematikou krajiny v okolí nádrží zabývají. Návrhy na vypuštění nejsou nové, letos se objevují znovu v souvislosti s katastrofální kvalitou vody, jež je každoročně důvodem úhynu tun ryb pod nádržemi v Dyji. Scénář minulých let se letos kvůli suchu a horku opakoval znovu.
reklama

 
Pohled na možná řešení včetně vypuštění dolní a také střední nádrže není jednoznačný ani mezi vědci, ani mezi starosty a obyvateli obcí, které u nádrží leží. Sinice se každoročně množí v dolní nádrži, kvalita mělké vody kvůli tomu trpí a starostka Dolních Věstonic Jaroslava Rajchlová (Věstonický spolek) pro ČTK minulý týden uvedla, že sinice jsou rok od roku horší a vodu nazvala smradlavou močkou.

Podle Povodí neexistuje rychlé řešení pro každoročně se opakující situaci, kdy se rybáři, hasiči a vodohospodáři snaží zachránit ryby, jimž sinice v noci ubírají kyslík. Řešení vidí v důsledném omezování přítoku živin do nádrží, které jsou pro sinice nezbytné. Je to ale řešení na desetiletí a podle klimatických prognóz se bude situace se suchem a horkem zhoršovat. Přesto povodí vypuštění nádrží nevidí jako řešení a varuje před ním.

"Nevedlo by to k odstranění příčin současných problémů, naopak by se zhoršila protipovodňová ochrana a vliv by to mělo i pro dolní tok Moravy na území Slovenska a Rakouska," uvedla Kučerová. Generální ředitel Povodí Moravy David Fína doplnil, že nádrže nejen chrání před povodněmi, ale umožňují zásobovat vodou zemědělské závlahy, zároveň poskytují vodu pro průmysl i přírodu.

"Pro zmírnění problému se sinicemi by bylo nutné řešit také střední nádrž, která je z hlediska jejich rozvoje ještě rizikovější. Případné zrušení obou nádrží způsobem, který by byl technicky bezpečný a environmentálně přijatelný, by si vyžádalo investice v miliardách korun," uvedl Fína.

Při stoleté povodni je objem povodňové vlny zhruba 918 milionů metrů krychlových vody, bez funkčních nádrží by kulminační průtok nebyl 820, ale 986 metrů krychlových za vteřinu. Při stoleté povodni by voda ohrozila přibližně 3800 obyvatel, pětisetletá už více než 12 000. "Při extrémní povodni by došlo k zaplavení celého Podivína a Ladné a významné části Břeclavi," uvedla Kučerová.

Vědci zmiňovali možnost, že by nádrž zůstala jako suchý poldr. V takovém případě by ale nemohla fungovat současná hráz, která je koncipovaná na trvalé napuštění.

Vědci také zmiňují silné zanášení zásobního prostoru sedimenty, které snižují objem nádrže. Kučerová pro ČTK doplnila, že Povodí sleduje sedimenty v horní nádrži, do níž přitéká Dyje.

Nádrže jsou plně funkční od roku 1989, od té doby tvoří sedimenty v horní nádrži zhruba deset procent kapacity. "Odhadujeme, že ve střední nádrži, do níž přitékají Jihlava a Svratka, je to stejné. V dolní nádrži, do které žádná řeka nepřitéká, je situace lepší," uvedla Kučerová.

Zmínila i klíčovou úlohu nádrží pro zajištění vody nejen v Dyji pod nádržemi v období sucha, ale i v Zámecké Dyji a v několika rybnících. Nádrže mají podle Povodí i příznivý vliv na stav podzemních vod, z nichž se zásobuje pitnou vodou Břeclav a okolí.


reklama

BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JP

Jindřich Pokora

22.7.2026 16:57
Paní mluvčí nemluví pravdu. V Zámecké Dyji byla voda i bez přehrad, a kvalitativně lepší, žili zde i trofejní okouni. A když je velký přítok, tak povodí nechá úplně otevřít spodní přehradní výpusť a v Bulharech klidně teče 500 i 700 vteřinových kubíků.
Prostě kecy v kleci.
To se máme dívat na smradlavou stoku a chcípající ryby? Jste normální?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.7.2026 17:40 Reaguje na Jindřich Pokora
Paní mluvcí má pravdu. Zapomínáte, že před 40 lety nebyl s fosforem problém skoro nikde. Já pamatuji nárůst až v 80 letech. Zato nyní zelená vše. Staré i nové nádrže, Vranov, Prygl Lipno.... A to máme pustit tu smradlavou stoku dál jen proto abychom to neviděli? Nejde ani tak o Zámeckou dyji, tu napájí jez Bulhary, nýbrž zejména o povodňování CHKO soutok, který bez toho zahyne. Navíc Fosfor se ani v moři neztratí. Je to sice až Rumunsko nebo Bulharsko co to koupí, ale... Nutno odstranit fosfor a na to musí nejprve vláda uzákonit limity z čističek.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.7.2026 17:42 Reaguje na Jindřich Pokora
A co takle tu smradlavou stoku dát do rour? 😢
Odpovědět
 
reklama
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist TOPlist