Povodí Vltavy investovalo do protipovodňových opatření za 20 let 4,9 miliardy korun

Ničivé povodně, které zasáhly Česko před 20 lety, způsobily škody na majetku státního podniku Povodí Vltavy 2,6 miliardy korun a jejich odstranění trvalo do roku 2005. Podnik od roku 2002 investoval zhruba 4,9 miliardy korun do budování protipovodňových opatření, která mají ochránit více než 110 000 obyvatel a majetek v hodnotě více než 5,4 miliardy. Opatření byla vybudována v 59 lokalitách, kde se povodně vyskytují nejčastěji.

Protipovodňová opatření se budovala v Praze, Českých Budějovicích, v Plzni i v menších městech, jako jsou Veselí nad Lužníci nebo Zruč nad Sázavou, i na vodních dílech, které státní podnik spravuje. Vzniklo také několik takzvaných suchých poldrů, které fungují jako nádrže, do kterých voda při nadměrném průtoku řízeně nateče, například u obce Chrouzovy na Plzeňsku.

Povodeň v roce 2002 byla způsobena dvěma mimořádně vydatnými vlnami srážek ve dnech 6. až 7. srpna a 11. až 13. srpna, které způsobily extrémní průtoky na téměř všech tocích povodí Vltavy. Během první vlny srážek dosahovaly na Českokrumlovsku a v Novohradských horách úhrny objemu 130 až 200 litrů vody na metr čtvereční.

"Povodeň, která tím vznikla, překročila celkovým objemem i velikostí průtoků na mnoha lokalitách všechny do té doby známé povodňové průtoky. Většina značek velkých vod z předchozích povodní byla při kulminacích této povodně skryta pod hladinou," poznamenal generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala.

První vlnu se podařilo utlumit v nádržích soustavy Vltavské kaskády. Deště ale způsobily mimořádné nasycení povodí, což vedlo k tomu, že většina srážek odtékala po povrchu do vodních toků a přišla druhá vlna povodně. "Druhá povodňová vlna nakonec překročila technické možnosti Vltavské kaskády. Během 38 hodin se zvýšil přítok do nádrže Orlík ze 620 m3/s až na hodnotu kulminace 3900 m3/s, což byla více než tisíciletá povodeň," uvedl Kubala. Doplnil, že díky Vltavské kaskádě se podařilo oddálit kulminaci povodně na horním toku Vltavy o 17 hodin, což umožnilo aktivovat protipovodňová opatření a evakuaci například obyvatel pražského Karlína.

V Praze povodeň kulminovala 14. srpna, kdy byl v poledne průtok 5160 m3/s, což odpovídá pětisetleté vodě, v následujících dnech se průtok snižoval a pod 3. stupeň povodňové aktivity klesl 18. srpna.Podle Kubaly lze říci, že Vltavská kaskáda během povodní obstála a vodní díla zůstala po celou dobu bezpečná a stabilní. "Za uplynulých 20 let jsme se v ochraně před povodněmi posunuli výrazně dopředu, ale mějme neustále na paměti, že povodeň je přírodní jev, kterému nelze zabránit. Můžeme a musíme realizovat taková opatření, která sníží její negativní dopady," poznamenal.

Dodal také, že činnost na Vltavské kaskádě byla po povodních prověřována z různých úhlů pohledu. Vznikla řada studií, ze kterých vyplývá, že vše proběhlo správně a kaskáda přispěla ke zmírnění ztrát na životech a majetku.

---

reklama

---