Pozorování ptáků může prospívat mozku a zpomalovat jeho stárnutí, tvrdí studie
U zkušených pozorovatelů vědci v některých částech mozku zaznamenali větší míru organizovanosti než u stejně starých začátečníků. S přibývajícím věkem přitom strukturovanost mozku obvykle klesá a její nižší úroveň souvisí s horšími kognitivními schopnostmi. Výsledky by tak mohly naznačovat, že dlouhodobé věnování se pozorování ptáků pomáhá některé změny spojené se stárnutím zpomalovat. Studie ale zatím neprokazuje, zda rozdíly v mozku vznikly díky této činnosti, nebo zda lidé s určitými mozkovými dispozicemi mají větší sklon se jí věnovat.
Přínosy pozorování ptáků se podle dalších výzkumů nemusí týkat jen zkušených milovníků přírody. Studie 388 pozorovatelů v Polsku například zjistila, že lidé, kteří se o ptáky zajímají s větším nadšením a považují tuto činnost za důležitou součást života, častěji popisují pocity klidu, uvolnění a duševní pohody.
Německá výzkumnice Elisabeth Kalsová se svým týmem sledovala obyvatele 65 domovů pro seniory. Před jejich ubikacemi nechala instalovat krmítka a obyvatelé tak mohli sledovat ptáky ze společných vnitřních prostor. Po několika týdnech vědci zaznamenali zlepšení některých ukazatelů kognitivních schopností a duševní pohody. Podle personálu byli obyvatelé pozornější, lépe navazovali sociální kontakt a pamatovali si ptáky, kteří ke krmítkům přilétali. Některá zlepšení paměti a soustředění se podle Kalsové projevila už po třech až čtyřech týdnech.
Na základě těchto výsledků začaly německé zdravotní pojišťovny podporovat instalaci krmítek a míst k pozorování ptáků ve více než 400 domovech pro seniory v Bavorsku. Podobné programy vznikly také ve Spojených státech, kde se pozorování ptáků využívá při péči o lidi s demencí. Zkušenosti mají rovněž některé programy pro lidi po mrtvici, kteří mají potíže s řečí nebo porozuměním.
Přečtěte si také |
Česká společnost ornitologická slaví 100. výročí
Podle odborníků může být pozorování ptáků přínosné tím, že spojuje pobyt v přírodě, soustředění, pozitivní emoce a kontakt s ostatními lidmi. Velmi důležitý je podle odborníků i samotný pocit zvídavosti, mimo jiné tím, že v mozku aktivuje látky, jako jsou noradrenalin a dopamin, které mohou mít protizánětlivé účinky. Pozorování ptáků přitom nevyžaduje zvláštní znalosti ani nutnost cestování. Ptáky lze sledovat i z okna, což je důležité zejména pro lidi s omezenou pohyblivostí nebo demencí.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (14)
smějící se bestie
27.10.2026 16:22Petr
27.10.2026 20:02 Reaguje na smějící se bestiesmějící se bestie
27.10.2026 21:09 Reaguje na PetrPetr
27.10.2026 21:42 Reaguje na smějící se bestiesmějící se bestie
28.10.2026 08:28 Reaguje na PetrPetr
27.10.2026 21:46 Reaguje na smějící se bestiesmějící se bestie
28.10.2026 08:29 Reaguje na Petrvaber
28.10.2026 07:53 Reaguje na Vladimir Mertanvaber
28.10.2026 07:58Břetislav Machaček
28.10.2026 09:58 Reaguje na vaberzbraněmi a municí v zaplaveném St. Bohumíně. Bylo zajímavé, že od
6.7. do cca 12.7. tam scházeli všichni ptáci a hlemýždi už byli 5.7.
minimálně dva metry na stromech, sloupech a zdech domů. Já to u
hlemýžďů znal ze soutoku Odry a Olše a předpověděl jsem zaplavení
Bohumína, čemuž někteří nechtěli věřit. I tak jednoduchý tvor jako
hlemýžď disponuje něčím, co ho varuje před povodní a preventivně se
snaží zachránit na rozdíl od lidí, které museli k evakuaci doslova
prosit a ti co odmítli pak žádali evakuaci, když už bylo pozdě.
Sledovat přírodu je moudřejší, než se slepě spoléhat pouze na jiné informace. Mimochodem po revoluci se vyhodily plány CO (civilní obrana) zaplavení a po povodni se našly záložní u armády. Přesně
vyznačovaly zaplavená místa a místa, která se ale často zbytečně
evakuovala, protože zůstala suchá, ale bez plánů to nikdo nebyl
schopen předpovědět. Po obdržení těch záložních plánů všichni
žasli, jak se shodovaly se skutečností! Nebylo vše z minulosti
k ničemu a zbytečné se vyhodilo jako nějaký přežitek.

Praha je pro ptáky plná skleněných pastí. Přetrvávající záhadou jsou nárazy sluk lesních
Na rybnících u Záhlinic na Kroměřížsku lze vidět tři druhy labutí, je to rarita
Ptáků v Česku dlouhodobě ubývá. Hlavní příčinou je intenzivní zemědělství, upozorňují ornitologové v nové publikaci