Praha chystá další kompostárnu u malešické spalovny, kompostárna ve Slivenci oslaví zanedlouho první rok fungování

U malešické spalovny v Praze 14 chce magistrát vybudovat další kompostárnu, musí však nejprve záměr projednat s městskou částí. Sdělili to 6. června radní hl. m. Prahy Jana Plamínková a šéf magistrátního oddělení odpadů Radim Polák na prohlídce kompostárny v Praze - Slivenci, která je první kompostárnou vybudovanou hlavním městem Praha. Bude slavit rok fungování, od té doby do ní zhruba tisíc jednotlivců a firem přivezlo 900 tun bioodpadu.

Kompostárna byla vybudována na volném pozemku na okraji městské části Praha-Slivenec nedaleko Pražského okruhu. Je v provozu od července 2017. Nejprve přijímala bioodpad pouze od Pražanů. Od října 2017 začala přijímat rostlinný materiál také od firem, mimopražských občanů a z velkoobjemových kontejnerů svážených ze spádové oblasti. Do konce roku 2017 přijala takřka 300 tun bioodpadu, do začátku května letošního roku přijala dalších více než 600 tun rostlinných zbytků z domácností a zahrad i z údržby zelených ploch. Kompostárnu spravují Lesy hl. m. Prahy.

Pro koho je kompostárna určena

Lidé a firmy do kompostárny ve Slivenci mohou odevzdat například listí, posekanou trávu, větve, dřevo, piliny a odřezky či kuchyňské zbytky rostlinného původu. Její maximální kapacita by měla být až 7 000 tun bioodpadu ročně.

Pražané mohou do kompostárny měsíčně zdarma uložit až 250 kilogramů biologicky rozložitelného odpadu. Za každých 5 kilogramů odevzdaného bioodpadu si po roce odnést 1 kilogram hotového kompostu k využití na své zahradě. Tento zpětný odběr kompostu bude možný až po registraci kompostu podle zákona o hnojivech č. 156/1998 Sb. O registraci budou Lesy hl. m. Prahy usilovat v průběhu roku 2018.

Pro občany s bydlištěm mimo Prahu a pro firmy je uložení biomasy zpoplatněno dle ceníku provozovatele kompostárny jednotnou sazbou 600 Kč/t bez DPH.

Proces kompostování a stroje

V kompostárně je stanoviště, kde se materiál přijímá, ale také úsek vlastního zakládání kompostu. Při procesu kompostování je používáno několik strojů, které pomáhají se zpracováním bioodpadu. Například speciální překopávač, který zajišťuje správné zpracování hmoty kompostu, bubnová třídička odpadu, rychloběžný drtič odpadu či nakladač s výsuvným ramenem pro manipulaci s materiálem. Strojní vybavení bylo pořízeno z prostředků hl. m. Prahy. Od zahájení provozu město do kompostárny investovalo zhruba 16,5 milionu korun na nákup techniky. Například Překopávač kompostu Doppstadt DU 265 Panda přišel město na 2,4 milionu korun, Rychloběžný drtič Doppstadt AK 235 na 5,9 milionju korun a Bubnový třídič Doppstadt SM414 na 3,2 milionu korun.

Lidé přivezou odpad do kompostárny, tam se rovnou převáží, roztřídí a dále se strojově zpracovává. Nejprve se přemele zelené a větve v rychloběžném drtiči, poté se mele hlína v překopávači. Nakonec se třídí hotové na jemný humus ve třídičce. To, co se nesetlelo (je moc hrubé), se vrací zpět do procesu. Musí se také udržovat správná teplota při kompostování, ideální teplota je kolem 50 stupňů Celsia. Poté vzniká hotový kompost. Důležité je v procesu udržet tlení, k tomu slouží větve, jenž tlení umožňují. Výsledný kompost se buď vydává nebo nechá. Podle radní Plamínkové kompostárna nezapáchá, pokud je vedena správně, cítit je jen lehký závan z organické hmoty.

Budoucnost sběru bioodpadu

Záměrem města je výhledově optimalizovat sběr bioodpadu. Veškerá produkce rostlinného bioodpadu sebraného od občanů prostřednictvím služeb poskytovaných městem by pokud možno měla být zpracovávána v místě vzniku, tedy na území hl. m. Prahy. Důvodem je zejména zkrácení dopravních vzdáleností spojených s přepravou bioodpadu mimo území města. Podle Radima Poláka (Pražské skužby) ročně Pražané do sběrných dvorů a velkoobjemových kontejnerů dovezou přibližně 9500 tun bioodpadu. Do speciálních hnědých kontejnerů lidé vyhodí dalších 7000 tun. Pražané celkem ročně vyprodukují 250.000 tun směsného odpadu. Je tedy zřejmé, že kapacita slivenecké kompostárny je v tomto ohledu nedostatečná a město hledá možností řešení této situace. Z tohoto důvodu např. hl. m. Praha uzavřelo smlouvu o spolupráci v oblasti dalšího nakládání s bioodpadem se spol. Vin Agro, s.r.o. Tato společnost v tuto chvíli buduje v Jilemnické ulici na rozhraní městských částí Praha – Kbely a Vinoř kompostárnu a na základě uzavřené smlouvy zde bude mít město možnost odložit celkem 2 000 tun bioodpadu bezplatně. Termín zahájení provozu kompostárny spol. Vin Agro, s.r.o. se předpokládá v září 2018.

V plánu odboru ochrany prostředí MHMP je vybudování další městské kompostárny na území MČ Praha 14 s roční zpracovatelskou kapacitou cca 15 000 tun. Podle Radima Poláka se v současnosti projekt nové kompostárny dokončuje. Záměr nejprve musí být schválen a také se musí zpracovat posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). Termín stavby však ještě není známý. Záměr také zatím neprojednala Praha 14. Firma Eco Crystal chce na pozemcích sousedících s plánovanou kompostárnou vybudovat zařízení na zpracování kontaminované zeminy. Ilona Picková, místostarostka Prahy 14 tvrdí, že by bylo lepší, kdyby plánovaná kompostárna vznikla právě na těchto parcelách. Podle radní Plamínkové však magistrát nejspíše nájem nevypoví. Plocha nedaleko malešické spalovny je podle radní prakticky jediným městským pozemkem, kde je nyní možné kompostárnu vybudovat.

Vídeň a nakládání s odpady

Vídeň lze v oblasti nakládání s odpady považovat za vzor pro ostatní města. Město úspěšně provozuje systém zpracovávání odpadu, který se má hned několik předností jako je zabránění vzniku odpadu, zpracování odpadu pro jeho recyklaci, recyklace odpadu, jiné formy využití odpadu (např. pro výrobu energie), svoz odpadu na skládku.

Bioodpad rostlinného původu ze zahrad a parků (štěpky ze stromů a keřů, listí, posečená tráva, spadané ovoce a rostliny) shromažďovaný skrze síť 80 tisíc zelených kontejnerů tvoří asi 100 tisíc tun ročně. Každý rok tak vzniká přibližně kolem 40 tisíc tun kompostu skvělé kvality, který je používán v biofarmářství či slouží jako surovina pro půdy postrádající rašelinu. V kompostárně Lobau je tento materiál zpracováván na ploše 52 tisíc čtverečních metrů. Stroje, které se o úpravu starají, jsou poháněny bionaftou z přibližně 320 tun použitých rostlinných olejů a tuků. Kvalita kompostu je prověřována zkouškami a dosahuje nejvyšší třídy A+. Kompost je zdarma k dispozici občanům Vídně. Občané využívají tuto službu v ročním odběru 6 000 tun v síti ekodvorů. Pokud se občané registrují a zaplatí poplatek za dopravu, lze jim kompost dopravit i nákladním vozem. Informuje o tom City One.

---

reklama

---