Praha se zbavila křižovatky smrti. Cyklisté ji už projedou bezpečně

Některá místa v Praze jsou pro cyklisty a chodce extrémně nehostinná. Mezi taková místa patřila i křižovatka ulic Kapitána Jaroše a Dukelských hrdinů v pražských Holešovicích. Na ní v roce 2006 zahynul propagátor cyklodopravy ze sdružení Auto*Mat a redaktor Ekolistu Jan Bouchal. Křižovatka se letos dočkala celkové rekonstrukce, při které se městu povedlo zkoordinovat dvě instituce dohromady. Výsledkem je dopravní křižovatka, která je pro cyklisty a pěší bezpečnější a příjemnější.

Při rekonstrukcích křižovatek se v minulosti zpravidla řešil jen jeden problém. Pokud bylo nutné opravit tramvajové koleje, opravily se koleje, ale nikdo už se nezajímal, zda by nebylo možné rovnou udělat i úpravy silnice, které by zvýšily bezpečnost dopravy. U holešovické křižovatky se díky tlaku aktivistů z Auto*Matu a vstřícnosti pražského primátora Bohuslava Svobody podařilo dosud nevídané: zkoordinovat opravu kolejí, kterou prováděl Dopravní podnik, s dopravními úpravami, které platí TSK.

Výsledkem je křižovatka, která svým vzhledem a řešením vypadá jako vystřižená z nějakého pro cyklisty vstřícného evropského města. Pokud by dnes Jan Bouchal jel po trase, kterou jel v lednu 2006, pak by křižovatku projel zcela bezpečně po přechodu pro cyklisty a žádný střet s automobilem by mu nehrozil.

Úprava křižovatky je přátelštější i k chodcům a lidem, kteří na zastávce čekají na tramvaj. Původně úzký ostrůvek je dnes rozšířen a poskytuje dostatek prostoru, chráněného zábradlím. Přechody pro chodce jsou opatřené semafory, kde zelená svítí dostatečně dlouho, aby pěší i cyklista byli schopni v klidu a bezpečně překonat silnici. Jen o pár křižovatek dál, na Letenském náměstí, na přechodu pro chodce zelená doslova blikne, takže ani zdatný sportovec nedokáže silnici přeběhnout na zelenou.

„Město by mělo vnímat bezpečnost chodců jako prioritu. Doufáme, že úpravy i dalších podobných míst už budou probíhat automaticky i bez přímé intervence primátora, jak je tomu ve všech vyspělých metropolích,“ říká Vratislav Filler z Auto*Matu.

Cykloaktivisté z Auto*Matu úpravu křižovatky vítají a magistrát za její úpravu chválí. „Trvalo to dlouho, ale je dobře, že vedení města konečně k rekonstrukci křižovatky přistoupilo. Šlo o jedno z nejnebezpečnějších míst v Praze. Je třeba poděkovat všem, kdo se na jeho opravě podíleli,“ říká Vít Masare z iniciativy Auto*Mat. Dosavadní úprava dávala cyklistům dvě možnosti. Buď dodržet dopravní předpisy, ale riskovat, že jej v hustém provozu srazí automobil nebo tramvaj. Nebo víc dbát na svou bezpečnost a překonat křižovatku s porušením dopravních pravidel.

Křižovatka Kapitána Jaroše a Dukelských hrdinů je důležitým uzlem pro chodce i cyklisty. Jak ukázalo sezónní sčítání cyklistů v červnu 2010, které provedl Auto*Mat, denně tímto místem projelo 500 lidí na kolech, převážně vyjíždějících z třídy Dukelských hrdinů. Od té doby se počet cyklistů v Praze zvýšil zhruba o polovinu. Automatické sčítání v roce 2011 ukazuje špičkové průjezdy třídou Dukelských hrdinů až 800 cyklistů denně.

Náměstek primátora pro dopravu Josef Nosek považuje tvrzení, že Praha propásla celou řadu příležitostí pro opravy, za přehnané. "Hlavní město se vždy při plánovaných rekonstrukcích snaží jejich realizace koordinovat s dotčenými institucemi pro efektivnější postup při zkvalitňování rozvoje dopravní infrastruktury," říká Nosek.

Praha ke křižovatce Kapitána Jaroše a Dukelských hrdinů přistoupila specifickým způsobem kvůli její dopravní důležitosti. "Jsem rád, že se tak mohla pro všechny účastníky dopravního provozu stát přívětivější, než byla dosud," komentuje úpravu Josef Nosek.

Jako příklady další podobných úprav uvádí primátorův náměstek prostor zastávek Hradčanská na ulici Milady Horákové či okolí křižovatky Masarykovo nábřeží - Myslíkova. I zde podle něho došlo k významným změnám uspořádání celé ulice právě v souvislosti s rekonstrukcí tramvajové trati a poduličních sítí, které nebylo možné od sebe oddělit.

"Podobně jako v případě uvedených lokalit postupuje město i v dalších lokalitách, kdy při rekonstrukcích ulic, tramvajových tratí a jejich vybavení uplatňuje principy vedoucí k bezpečnosti provozu, mezi které patří zejména zkracování přechodů, vkládání dělících ostrůvků, zužování jízdních pruhů, či zřizování pruhů pro cyklisty," tvrdí Josed Nosek.

Pokud se jedná o cyklisty, tak dalším, nepřehlédnutelným opatřením je vytváření tzv. prostoru pro cyklisty na vjezdech do křižovatky, které umožňují shromažďování cyklistů před vozidly a snižují riziko jejich přehlédnutí, dodává Nosek.

---

reklama

---