Pravda: Sibiřská rašeliniště zadržují klimatické změny

Rozsáhlá rašeliniště táhnoucí se téměř po celé severní oblasti Ruska hrají velmi důležitou roli v procesu klimatických změn. Sibiřské močály vytvářejí nejvíce metanu od konce poslední doby ledové před 12 000 lety, což je mnohem delší doba než odborníci dosud předpokládali. Vědci z Kalifornské univerzity rovněž potvrdili doměnku, že rašeliniště jsou největším "úložištěm" na světě, které váže oxid uhličitý z atmosféry.

	Vytěžené rašeliniště na Třeboňsku.
	Ilustrační foto: Jan Stejskal/EkoList

Metan a oxid uhličitý jsou hlavními skleníkovými plyny. Absorbují radiaci dlouhých vlnových délek a zadržují teplo v nižších vrstvách zemské atmosféry. Znamená to, že ruský sever bude hrát podstatnou roli v budoucnosti oteplování klimatu.

Glenn McDonald a jeho kolegové zkoumali pláně na západě Sibiře, které pokrývají plochu 1,3 milionu čtverečních kilometrů, což je nejrozsáhlejší rašelinné pole na světě. Datování radiokarbonovou metodou prokázalo, že močály jsou o 2-3 tisíce let starší, než vědci dosud tvrdili. Výzkumníci předpokládají, že zdejší oblast způsobila náhlý nárůst metanu v atmosféře před devíti až jedenácti tisíci lety, jak dokazuje zkoumaní vzorků arktického ledu. Dříve byl prudký nárůst tohoto plynu spojován s rozsáhlým odpařováním vody z moří i z rovníkových pralesů.

Rašeliniště vznikají ve studených a vlhkých oblastech, zejména v severních zeměpisných šířkách, kde se odumřelé rostliny nedokáží zcela rozložit. Na rašeliništi se v průběhu času ukládají vrstvy, které mohou být až tisíce let staré. Když je půda bohatá na vodu a obsahuje malé množství kyslíku, anaerobní bakterie začnou zpracovávat organickou hmotu a při tomto procesu vzniká metan. Sondy do starších vrstev rašeliniště, které mohou být až deset i více metrů hluboké, prokázaly, že rostlinné druhy, dominující nížinám v době vzniku rašeliniště produkovaly až šestkrát více metanu, než dnes běžně známé druhy rašeliníků. Rašeliniště zadržují oxid uhličitý a přemění jej na uhlík, který se ukládá v zemi. Jestliže se rostliny zcela nerozloží, podstatná část oxidu uhličitého se nikdy nevrátí zpět do atmosféry.

Podle odhadů obsahují sibiřská rašeliniště 7-26 % světového objemu CO2 nashromážděného od konce poslední ledové doby. Na celém světě mokřady zadržují 550 miliard tun. V případě, že by se takto uložený oxid uhličitý dostal zpět do atmosféry, způsobilo by to nedozírné následky. Situace na sibiřských pláních naznačuje, že by se něco takového mohlo stát velmi brzy. Kvůli ohřívání atmosféry dochází k tání věčně zamrzlé půdy a snižování hladiny podzemních vod. Díky tomu se v zemině objevuje vyšší hladina kyslíku, která nastartuje rozkladný proces organické hmoty. Pak by se mohlo stát, že by rašeliniště začala místo metanu uvolňovat oxid uhličitý. Podle závěru amerických vědců má CO2 vyšší potenciál k oteplování klimatu než metan.

Podle textu deníku Pravda 10. 02. 2004.

---

reklama

---