Právníci: Pracovní smlouva poslance Turka na MŽP by byla protizákonná Aktualizováno

Pokud by poslanec Filip Turek uzavřel kvůli výkonu funkce zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal pracovní smlouvu na ministerstvu životního prostředí (MŽP), bylo by to v rozporu se zákonem o střetu zájmů, řekl ČTK právník Jan Kysela z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Sporné je to u dohody o pracovní činnosti. Dnem, kdy se poslanec ujme neslučitelné funkce, zanikne mu podle ústavy mandát, dodal Kysela, který donedávna působil jako poradce prezidenta Petra Pavla. Podle Marie Zámečníkové z Právnické fakulty Masarykovy univerzity zákony počítají také s možností až čtvrtmilionové pokuty. Podle statutu zmocněnce, který v pondělí schválila vláda, má být Turek jako vládní zmocněnec zaměstnancem ministerstva životního prostředí na základě pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti. Motoristé chtějí touto cestou vyřešit situaci, kdy prezident odmítá Turka jmenovat členem vlády. Turek by měl úřad de facto vést z role zmocněnce. Vedením ministerstva je dočasně pověřený šéf Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka.

"V tomto případě by mohlo jít o pracovní poměr založený jmenováním k ústřednímu správnímu úřadu. Dohody se ovšem jmenováním neuzavírají, takže statut (zmocněnce) je v tomto ohledu trochu nejasný," uvedl Kysela. Pokud by o zániku poslaneckého mandátu vznikly pochybnosti, bylo by to téma pro jednání sněmovního mandátového a imunitního výboru, poslední slovo by mohl mít ve zvláštním řízení Ústavní soud.

Podle Kysely není jasné, nakolik se kdo při tvorbě statutu zmocněnce zamyslel nad neslučitelností pracovního či služebního poměru poslance na ministerstvu s výkonem jeho mandátu. "Pracovní smlouva je nepochybně v rozporu se zákonem o střetu zájmů, dohoda o pracovní činnosti je sporná. Jazykově vzato je to dohoda odlišná od pracovního poměru, na druhou stranu se na ni vztahují různá pravidla pracovního poměru, je to závislá práce, navíc práce pro vládu," uvedl. Limit 20 hodin týdně u této dohody ukazuje na to, že jde o nástroj zaměstnání tam, kde se nevyplatí pracovní smlouva.

Propojení výkonné a zákonodárné moci je podle Kysely v parlamentní formě vlády typické pro ministry. "Jinak zásada dělby moci svědčí spíše pro oddělování: na tom je ostatně založen zákon o střetu zájmů i služební zákon," podotkl.

Sankci stanovuje článek 22 ústavy, dodal Kysela. "Dnem, kdy se poslanec nebo senátor ujal neslučitelné funkce, mu zanikne mandát. Neslučitelné funkce vyjmenovává zčásti ústava, zčásti zákony," uvedl. Zmínil ale, že dohody se neuzavírají jmenováním. "Takže statut je v tomto ohledu trochu nejasný. Nejdříve rozhodne vláda a pak se uzavírá smlouva či dohoda, anebo je tu zaměstnanec, kterého jmenuje vláda? V praxi to byla asi první varianta. To ale znamená, že zmocněncem se někdo stane už usnesením vlády. Kdyby nešlo o odměnu, zřejmě není žádné další smlouvy nebo dohody potřeba," dodal.

Pokud o zániku mandátu vznikne pochybnost, bylo by to téma pro sněmovní mandátový a imunitní výbor. "Poslední slovo muže mít Ústavní soud - existuje na to zvláštní řízení," uvedl Kysela.

Podle Zámečníkové lze těžko říct, zda je za zmínkou o pracovní smlouvě ve statutu zmocněnce chyba, opomenutí, neznalost služebního zákona, či rezignace na jeho dodržování. "Zákon stanoví, že s funkcí poslance nebo senátora je neslučitelný výkon funkce v pracovním nebo služebním poměru k ČR, pokud jde o funkce jmenované nebo o funkce, v nichž se při výkonu státní správy rozhoduje mj. na ministerstvu nebo na jiném správním úřadu," sdělila ČTK.

Půjde tak do velké míry o to, jakou povahu bude mít smlouva Turka s MŽP a co přesně bude náplní jeho činnosti, uvedla. "Určitě by to neměl být pracovní ani služební poměr. U dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti je situace trochu nejasná. Formálně nejde o pracovní poměr, ale při stejném obsahu práce to může působit jako obcházení smyslu zákona," uvedla. Jakýkoliv právní vztah, za který by se pracovní poměr v zásadě "ukryl", by podle ní kvůli obcházení zákona neměl obstát.

Vedle zániku mandátu podle ústavy počítá zákon o střetu zájmů s možností pokuty od 5000 Kč do 250.000 korun, dodala právnička. "Bude-li se jednat o jiný než pracovní nebo služební poměr, bude nutno zjistit jeho faktickou povahu a zkoumat, zda i v tomto případě jsou podmínky zákona naplněny," uvedla.

---

reklama

---