Pražská zoo patří už 90 let k nejnavštěvovanějším místům v Praze

Pražská zoologická zahrada patří k nejnavštěvovanějším místům v Praze, před pandemií koronaviru ročně prošlo jejími branami přes 1,4 milionu lidí. Oblibu získala už při svém otevření začátkem 30. let minulého století, tehdy se stala teprve třetí zoo na území dnešní ČR. Největší zásluhy na tom, že se dlouholeté snažení o vybudování zahrady v české metropoli podařilo 28. října 1931 přivést k životu, měl středoškolský profesor Jiří Janda. Vášnivý ornitolog, který první zvířata choval ve svém domku v Troji ještě před oficiálním otevřením zoo, se stal - už jako penzista, v době otevření mu bylo 66 let - ředitelem nově otevřeného zařízení.

V Praze existovaly v průběhu staletí různé zvěřince, nejznámější za císaře Rudolfa II., ale veřejně dostupná podívaná na exotická zvířata v ní chyběla. Čeští patrioti zřídili výbor pro ustavení zoo v roce 1891 - tedy dvě staletí poté, co se ve světě otevřely první veřejné zoologické zahrady -, řadu let se ale o projektu jen diskutovalo. Shoda nebyla ani na vhodné lokalitě - v úvahu přicházely například Královská obora, ostrov Štvanice nebo zahrada Kinských na Smíchově. Teprve začátkem 20. století se diskuse o založení zoo rozproudila silněji a Jandu pověřil pražský primátor přípravou jejího vybudování.

Tento milovník přírody a zejména ptactva vystudoval na pražské univerzitě přírodní vědy, na přelomu 19. a 20. století vystřídal jako profesor několik středních škol na Moravě, než se v roce 1904 vrátil do Prahy, kde později až do penze učil na akademickém gymnáziu. Janda se už jako student seznámil s několika evropskými zoologickými zahradami, seznámil se se zařízeními v Drážďanech, v Londýně a ve Versailles, zajímal se i o zoo v Moskvě a Petrohradu. Plány na vybudování pražské zahrady, který měla stát na Štvanici, ale narušila první světová válka. A po vzniku samostatného státu chvíli trvalo, než se na zoo dostalo.

V roce 1922 ovšem velkostatkář Alois Svoboda věnoval městu pozemky v Troji s podmínkou, že na nich má být vybudována také zoologická zahrada. A Janda - už od roku 1919 také státním konzervátor přírodních památek - řídil přípravy. Už v roce 1930 O sedm let později se zoo mohla pochlubit prvním zvířetem - byla jím lvice Šárka darovaná cirkusem Rebernigg. Protože zatím ale neměla vhodnou ubikaci, žila v trojské Jandově vile. Prvním oficiálním obyvatelem zoo se tak stala až vlčice Lotta. Následovali koně Převalského, jejichž chovem se později Praha celosvětově proslavila, a tygři. Postupně přibývala další zvířata a zoo se úspěšně rozrůstala.

Vývoj ale zastavila druhá světová válka a navíc v roce 1941 zahradu poničily povodně. Scházely peníze na provoz - zoologická zahrada fungovala oficiálně jako družstvo, byť v něm měla hlavní slovo Praha -, a zaměstnanci proto přišli s nápadem přilepšit zvířatům pořádáním cirkusových představení. Vznikl zde dokonce dřevěný cirkusový stan. V témže roce v Praze jako první na světě uměle odchovali ledního medvěda. Další zvířecí přírůstky pak získala zoo z Německa poničeného válkou. Velký zlom v historii trojské zahrady znamenal rok 1950, kdy přešla pod přímou správu hlavního města, což jí zajistilo stálý přísun financí.

O devět let později se stal ředitelem Zdeněk Veselovský, pod jehož vedením zoo dosáhla řady chovatelských úspěchů. Byla například pověřena vedením mezinárodní plemenné knihy koní Převalského. Spolu s rozšiřováním zahrady rostl i zájem Pražanů a turistů. V 70. letech minulého století do Troje přicházelo až milion návštěvníků ročně. Počátkem 90. let však návštěvnost značně poklesla - do areálu nepřišlo za rok ani půl milionu lidí. Změna přišla až s novým vedením zahrady. V roce 1997 se stal jejím ředitelem Petr Fejk, který na rozdíl od většiny svých předchůdců i šéfů ostatních zahrad v ČR nebyl veterinář nebo přírodovědec, ale spíše manažer. Před příchodem do Troje třeba učil češtinu a vedl hudební klub.

Fejk se rozhodl učinit zahradu přitažlivější pro návštěvníky. Přibyla řada nových pavilonů (želv, goril, Africký dům nebo Indonéská džungle), začaly mizet mříže a klece, beton ve výbězích nahradila tráva. Proměnu nezastavila ani povodeň z roku 2002, která napáchala v areálu škody za více než 150 miliónů korun. Voda tehdy zaplavila spodní část zahrady, během několika hodin muselo být evakuováno přes 1000 zvířat a 80 ptáků a devět savců (včetně slona a dvou hrochů) utonulo nebo muselo být utraceno. Někteří zaměstnanci zoo vyčítali Fejkovi, který ve funkci skončil v říjnu 2009, až příliš autoritativní styl řízení. "Mluvím do všeho a jsem rozhodně autoritářský ředitel," přiznal i sám exředitel.

Po Fejkovi přišel do čela zoo vzděláním přírodovědec Miroslav Bobek, který předtím působil jako ředitel Českého rozhlasu Online a šéfredaktor rozhlasové stanice Leonardo. Za jeho působení se například otevřely nové voliéry pro vodní ptactvo a byla dokončena rekonstrukce dřevěných domků architekta Josefa Gočára. Také Bobek se musel vypořádat s následky ničivých povodní, v jeho případě z roku 2013, po kterých mimo jiné padlo rozhodnutý vybudovat nový pavilon goril v nezáplavové části zahrady. Otevřít by měl napřesrok, doplní další výrazné investice z posledních let - například pavilony hrochů a slonů otevřené v roce 2013, o rok mladší Velemlokárium pro velemloka čínského nebo Rákosův pavilon pro vzácné papoušky z roku 2019.

---

reklama

---