Přírodovědci objevili na Borneu zvláštní "stydlivou" masožravku, pasti vytváří v podzemí

Olomoučtí přírodovědci objevili v tropických deštných lesích ostrova Borneo nevšední masožravou láčkovku, která vytváří funkční podzemní pasti. Rostlina dostala jméno Nepenthes pudica (láčkovka stydlivá), které odkazuje na to, že své láčky schovává pod zem. Na výzkumu v indonéské části Bornea se podílel mezinárodní tým pod vedením vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Výzkum v tamních deštných pralesích provádějí olomoučtí přírodovědci s kolegy z ostatních ústavů několik let a na kontě mají řadu objevů.

This pitcher plant brings a new meaning to falling into a trap!

Nepenthes pudica can consume subterranean prey with its unique traps. These allow it to digest insects, but also host unique species 🌱

Enter a world of carnivorous plants with us 👇 https://t.co/f81O1sSUwY

— Natural History Museum (@NHM_London) July 1, 2022

Na nový druh láčkovky, který bourá zažité představy o těchto rostlinách, vědci narazili na Borneu při své výpravě do indonéské provincie Severní Kalimantan. "Podařilo se nám objevit láčkovku, která se chová úplně jinak než všechny ostatní známé druhy. Nově objevený druh totiž umístil své až 11 centimetrů velké pasti pod zem. V dutinách nebo přímo v půdě tato láčkovka lapá podzemní živočichy. Většinou v jejích pastích končí bezobratlí, především mravenci, různí roztoči a brouci," uvedl Martin Dančák z katedry ekologie a životního prostředí olomoucké přírodovědecké fakulty.

Nový druh masožravé láčkovky Nepenthes pudica vědci na Borneu objevili i díky náhodě. Během několikadenního výstupu na jednu bezejmennou horu si všimli rostliny, která neměla žádné pasti, avšak dle stavby těla ji určili jako láčkovku. Pasti poté objevili, když při fotografování těchto rostlin strhli porost mechu, kterým byla porostlá spodní část jednoho stromu. "Pod mechovým polštářem se najednou objevily nádherně vyvinuté konvičky této láčkovky," uvedl Martin Dančák. Masožravka podle vědců své pasti ukrývá do podzemí zřejmě kvůli tomu, že úzké hřbety hor mohou poměrně rychle vysychat. V podzemních dutinách je naopak vlhko a hemží se to tam potravou.

Na rozdíl od všech ostatních láčkovek vytváří tento druh kromě nadzemních výhonů také krátké podzemní lodyhy, které zpravidla vrostou do nějaké dutiny, ve které poté vytváří listy. Zatímco vlastní pasti jsou výrazně hnědočerveně zbarvené, listy, ze kterých vyrůstají, mají bílou barvu. Postrádají totiž chlorofyl. "Zajímavé je, že kromě kořisti jsme u podzemních pastí láčkovky objevili také spoustu živočichů, kteří se na toto prostředí adaptovali, a rostlina je nestráví. Žijí tam například larvy komárů, hlístice a jeden druh červa, který byl po naší expedici také popsán jako nový druh," doplnil Václav Čermák z lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy Univerzity.

Olomoučtí přírodovědci společně s kolegy z ostatních ústavů zkoumají přírodu na Borneu už několik let. Věnují se tam hlavně studiu rozmanitosti bezobratlých živočichů a rostlin v různých nadmořských výškách a na odlišných typech stanovišť. Kromě rostlin zde objevili v minulosti již také nové druhy drobnělek, dvoukřídlých, pavouků či motýlů.

---

reklama

---