Na hřebenech Krkonoš zhodnotí stav rašelinišť a podpoří zadržování vody v krajině

Správci českého a polského Krkonošského národního parku (KRNAP) zhodnotí stav rašelinišť na obou stranách Krkonoš, aby je mohli lépe chránit před dopady klimatické změny. Zaměří se především na mokřady pod ochranou Ramsarské úmluvy, tedy na Úpské a Pančavské rašeliniště na hřebenech hor. Chtějí zjistit, v jaké kondici rašeliniště v oblasti alpínského bezlesí jsou a vrátit je do původního stavu, řekl ČTK mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Správci parků uspěli s projektem v evropském programu Interreg Česko – Polsko. Bude mít několik etap, dojde i na opatření, která zadrží vodu v krajině. Projekt začal letos a potrvá čtyři roky. Náklady na česko-polský projekt nazvaný Význam, změna a praktická ochrana rašelinišť jsou 1,5 milionu eur (v přepočtu 38 milionů korun).

"Úkolem je například zmapovat aktuální prostorový rozsah a typologii rašelinišť, provést podrobný průzkum biotických složek nebo zhodnotit hydrologický režim rašelinišť," řekl ČTK Drahný.

Správci obnoví vodní režim pěti lokalit na české straně a tří lokalit na polské straně Krkonoš. Mokřady v alpínském bezlesí v minulosti negativně ovlivnila lidská činnost, například odvodnění rašelinišť. Na vybraných místech proto vznikne v odvodňovacích příkopech hrazení, které zpomalí odtok vody. "Jejich zanášením a zarůstáním postupně dojde k likvidaci celého odvodňovacího systému a k obnově biotopů. Budou třeba také odstraněny nepůvodní porosty kleče," sdělil Drahný.

Správci parku budou rašeliniště a mokřadní biotopy na hřebenech hor dlouhodobě pozorovat, aby je mohli účinněji chránit. Alpínské bezlesí je specifické, příroda je tam citlivější než v níže položených lesních porostech.

Rašeliniště představují v Krkonoších nejvýznamnější typ mokřadů. Na hřebenech hor jsou součástí krkonošské arkto-alpínské tundry a výrazně je ovlivňuje chladné klima srovnatelné s horskými oblastmi Norska a Švédska.

Projekt navazuje na ukončený projekt, který se na území KRNAP zaměřil na obnovu mokřadů ve smrkových lesích v rozmezí od 800 po 1200 metrů nad mořem. Předchozí projekt se uskutečnil ve dvou etapách v letech 2018 až 2023 a vyšel zhruba na 50 milionů korun a získal loni v soutěži Adapterra Awards první místo v kategorii Krajina. Správci KRNAP obnovili na české straně hor mokřady na 35 lokalitách, na kterých zahradili více než 50 kilometrů starých odvodňovacích kanálů. Chtěli vrátit vodu do míst, kde byla, obnovit ohrožené biotopy, zejména podmáčené rašelinné smrčiny, které jsou v Evropě jedním z nejohroženějších biotopů, uvedli správci KRNAP.

---

reklama

---