Průlom ve vládní pozici: ČR už nebude proti třem klimatickým cílům EU
Česká republika už nebude při evropských jednáních odporovat cíli pro zvyšování energetické účinnosti. Stále více zemí EU se totiž staví kladně k tomu, aby měla Unie do roku 2030 tři klimaticko-energetické cíle, podobně jako je tomu v současné politice do roku 2020.
Novou oficiální pozici ke klimaticko-energetickým vyjednáváním pro rok 2030 by měl Sobotkův kabinet podle informací EurActivu dopilovat po vládních prázdninách, které končí za týden.
Cíl pro energetickou účinnost ve výši 30 % navrhla Evropská komise před měsícem. Má doplnit závazek ke snižování emisí CO2 (o 40 % oproti roku 1990) a zvyšování podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě energie (celoevropsky na 27 %). O podobě klimaticko-energetické politiky do roku 2030 by měli šéfové členských zemí jednat v říjnu, je ale možné, že se rozhodnutí odloží na později (jako se to stalo už v březnu).
Kvůli Rusku
Ještě v první polovině letošního roku nebylo jasné, jestli Komise „třetí cíl“ navrhne a jestli bude mít dostatečnou podporu. Nyní ale roste skupina členských států, které se k cíli vyjadřují kladně. Svou roli v tom hraje i vývoj na Ukrajině. EU totiž považuje zvyšování účinnosti za jeden ze způsobů, jak snižovat energetickou závislost na Rusku.
To v červnu zdůraznilo sedm evropských ministrů životního prostředí a energetiky v dopise, kterým Komisi vyzvali, aby cíl pro účinnost do klimaticko-energetického balíčku zahrnula. V čele skupiny stojí Německo, svůj podpis připojily Belgie, Dánsko, Irsko, Lucembursko, Portugalsko a Řecko. Cíl by měl být podle nich závazný. K podpoře třetího cíle se později připojila také Francie.
A právě kvůli rostoucí politické podpoře mění svou dosavadní pozici i Česko. Vláda se totiž nechce dostat v EU do politické izolace. Podle informací redakce už o této změně zainteresované hráče informoval ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD).
Hlavně dopady
Zatím Česká republika zastávala názor, že EU by měla mít do roku 2030 pouze jeden klimaticko-energetický cíl – pro snižování emisí CO2. „Zkušenost z balíčku 2020 říká, že když je cílů několik, pak se vzájemně požírají a nedoplňují se,“ vysvětloval EurActivu v červnu státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.
„Pokud by byl rámec pro rok 2020 nastaven jinak, myslím si, že by Česká republika například jiným způsobem přistupovala k podpoře OZE. Nevyplýtvali bychom tolik peněz na jejich podporu a možná bychom se daleko víc zaměřili na jiné alternativy,“ dodal. Podobné názory měla doposud například Velká Británie.
Zatím ale není zřejmé, jak vysoký cíl bude Česko ochotné podpořit a jestli by se dokázalo smířit s tím, že by byly dílčí cíle stanoveny zvlášť pro jednotlivé státy EU. Dosud totiž není dojednáno, jestli bude cíl závazný a jaké požadavky bude klást na každou ze členských zemí. Vláda přitom vždy zdůrazňovala, že chce mít nejprve jasno o ekonomických dopadech cíle na českou ekonomiku.
Tento článek je převzat ze serveru EurActive.cz. Jeho další šíření je možné pouze se souhlasem vydavatele EU-Media.
reklama
Spolek Klimatická žaloba podal stížnost do Štrasburku, státu vyčítá pasivitu
Červený řekl, že nepopírá klimatickou změnu, chce ji ale řešit racionálně
Americká agentura EPA čelí žalobě kvůli otázce škodlivosti skleníkových plynů