https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/pruzkum-zavedeni-zalohovanych-pet-lahvi-podporuje-74-procent-lidi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Průzkum: Zavedení zálohovaných PET lahví podporuje 74 procent lidí

9.11.2022 15:41 | PRAHA (ČTK)
Podle průzkumu by zavedení záloh výrazně nezměnilo nákupní chování a zhruba 80 procent lidí by PET lahve i plechovky nakupovalo ve stejné míře jako nyní.
Podle průzkumu by zavedení záloh výrazně nezměnilo nákupní chování a zhruba 80 procent lidí by PET lahve i plechovky nakupovalo ve stejné míře jako nyní.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | congerdesign / Pixabay
Zavedení záloh na PET lahve podporuje 74 procent Čechů, pro zálohy na plechovky je 70 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro Iniciativu pro zálohování, která sdružuje velké výrobce nápojů. Podle průzkumu by zavedení záloh výrazně nezměnilo nákupní chování a zhruba 80 procent lidí by PET lahve i plechovky nakupovalo ve stejné míře jako nyní. Ideální výše zálohy by byla ve výši čtyři koruny na lahve i plechovky, ukázal průzkum, kterého se v září zúčastnilo 1016 respondentů starších 18 let.
 

Pro zavedení zálohovaných PET lahví je podle průzkumu 74 procent lidí, 11 procent je nerozhodnutých a potřebuje tento koncept více vysvětlit. Pro zavedení zálohovaných plechovek je 70 procent respondentů a 12 procent je nerozhodnutých.

Michal Straka z agentury Ipsos uvedl, že z výsledků dotazování vyplynulo, že zavedení zálohování by nezměnilo spotřebitelské chování. Zhruba sedm z deseti lidí odpovědělo, že by plechovky i plastové lahve kupovalo stejně jako doposud. Zhruba deset procent lidí by je nakupovalo více, stejné množství dotázaných o něco méně. Lidé podle průzkumu podporují zálohování i přesto, že lahve a plechovky se musí vracet nezmačkané nebo nesešlápnuté.

Iniciativa sdružuje firmy Coca-Cola HBC ČR a SK, Kofola, Mattoni, Heineken ČR a Plzeňský Prazdroj, které patří k největším výrobcům nápojů v Česku. Zálohování by se mělo podle firem týkat nealkoholických nápojů a nápojů s obsahem alkoholu do 15 procent, výjimku by ale měly mít nápoje čepované na místě jako například víno stáčené do PET lahví ve vinotékách. Kristýna Havligerová z iniciativy uvedla, že respondenti průzkumu se na možné výši záloh víceméně shodli s představou firem. Iniciativa podle ní předpokládá zavedení záloh ve výši tří až pěti Kč.

Tři čtvrtiny lidí v průzkumu odpověděly, že za ideální místo k vracení lahví by považovaly obchody. Lidé také zmiňovali například automaty v blízkosti domova nebo sběrná místa u kontejnerů s tříděným odpadem. "Potřebujeme dostatečně dostupnou sběrnou síť, navrhujeme povinné zapojení obchodů nad 50 metrů čtverečních," doplnila Havligerová. Podle iniciativy by to znamenalo zhruba 11 000 sběrných míst.

Průzkum také ukázal, že plasty třídí 92 procent lidí, papír 85 procent a sklo 83 procent. U některých odpadů mají podle Straky lidé dojem, že pro jejich recyklaci není dostatek míst. V případě plechovek uvedlo 32 procent lidí, že je třídí a je dostatek kontejnerů, 19 procent odpovědělo, že plechovky třídí, ale kontejnerů podle nich dost není. Plechovky podle výsledků průzkumu netřídí 49 procent lidí.

Iniciativa už dříve upozornila na to, že pro dosažení cíle EU k zajištění 77procentní míry sběru PET lahví do roku 2025 musí Česko co nejdříve učinit politické rozhodnutí. Havligerová dnes uvedla, že na zavedení systému zálohovaných PET lahví a plechovek bude potřeba zhruba rok a půl.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JO

Jarka O.

9.11.2022 15:56
Heineken na té záloze nevydělá, protože ho nikdo nepije... vlastně, já teda takové lidi neznám.
Odpovědět
Anyr

Anyr

9.11.2022 18:32 Reaguje na Jarka O.
No, Jarko, slouží ti ke cti, že neznáš nikoho, kdo nepije Zlatopramen, Starobrno nebo Krušovice. A ano, všechna ta piva mají PET verze.

Kéž by jednou alkohol, včetně piva, nepil nikdo. :) To by se krásně šetřilo zdroji! Nemocnice, zdravotní pojišťovny, výrobny obalů, distribuce, a co teprve ta zemědělská plocha, co chlast zabírá... výjimku bych dal Rusku, tam by to bez chlastu nikdo psychicky nevydržel. :*

PS: :D
Odpovědět
JO

Jarka O.

9.11.2022 20:15 Reaguje na Anyr
Však jinde možná taky ne. :* Já myslela spíš na opravdový Heineken, který je tak nepitelný, že neni potřeba ho zakazovat. Piva z petky bych zrušila, v tom bychom se dokonce asi shodli. Proč to ten Heineken produkuje a odnaučuje pít lidi kvalitní pivo? Ano, na výrobu alkoholu se spotřebuje dost energie a místa podobně jako na produkci masa, vsak proto máme vyspělé potravinářství. Přece byste nechtěl zlepšovat lidi zákazy, znovu, marně. Určitě byste nechtěl zažít, jak by stávkovali Francouzi, kdybyste jim zakázal produkci chlastu.Důlezité je, že naštěstí máte osobní svobodu a volbu na odchod do kultur, které žijí naprosto ekologicky a bez hnusného chlastu již dnes, není nutné tu asi marně čekat na prozření nahlouplých evropanů..
PS: Chmel je léčivka.
Odpovědět

Viktor Šedivý

9.11.2022 22:49
Další státem zorganizovaná zlodějna.
Už dnes se drtivá většina petek vrací. Protože mezi plasty jsou rozhodně tím nejhodnotnějším, dokážou vytříděné petky zaplatit nemalou část nákladů na sběr plastu.

Po zavedení povinné zálohy objem vrácených petek nijak zásadně nevzroste *)
Vzroste cena nápojů - někdo ten výkup, zpětný svoz a všechnu administrativu zaplatit musí.
Nebude z čeho platit třídění plastů, protože bez petek bude obsah "plastových" popelnic nezajímavý.
Trh nápojů bude mít novou bariéru - kdo nebude schopen hned od začátku financovat sběr, na trh se nedostane, takže velcí výrobci budou uchráněni před otravnou konkurencí. A budou moci klidně zvedat ceny.
(Tak se nedivte, když se dočtete, že u Mattoni proti tomu nic nemají. Pro ty to bude spíše výhoda.)


*) jednak se nějaké vždycky ztratí, ale hlavně protože zafunguje trik známý z Německa - vykupuje se podle čárového kódu na lahvi. Poškodíte kód, ušpiníte - lahev není vykoupitelná.

Odpovědět
JK

Jiří Kvítek

11.11.2022 07:28
Myšlenka záloh obalů (nejenom PET lahví) je v konkrétních podmínkách ČR naprostý nesmysl!

Například: 25 let jsme lidi učili dávat plasty do žlutých kontejnerů a teď, když to docela obstojně funguje, jim to začneme překopávat na zálohový systém?

Vydávat nový zákon o zálohách je zcela zbytečné, protože stávající zákon o obalech (č.477/2001 Sb.) již od 1.1.2002 takový systém umožňuje jako jednu z možných variant.

Ptáte se: Existuje to již 20 let a proč se to ve větším měřítku neujalo? Protože je to ekonomická sebevražda! Konkrétně i samotná Coca-Cola už to jednou zkoušela a byl to ostudný debakl.

Proto na to šla iniciativa obchodníků s nápojovými obaly jinak - založili si iniciativu, která chce prosadit, aby to bylo povinné a museli se do toho zapojit obce. V ten moment to ekonomicky netáhnou jen výrobci sdružení v iniciativě, ale rozloží se to na více objektů ve veřejném prostoru.

Využívají odborné neznalosti MŽP, které tomu nesmyslu není schopno smysluplně oponovat. Ve skutečnosti je to nevyhlášená obchodní válka autorizované obalové společnosti EKOKOM, která má výsadní postavení na trhu a zcela ovládá sběr na úrovni obcí (ty kontejnery na obalové odpady jsou všechny v jejich majetku a obcím je pouze pronajímají - tím jsou na nich obce zcela závislé).

A zmíněná iniciativa obchodníků? Podívejte se na www.zalohujme.cz a ověřte si jména těch, kdo vlastní spřátelené firmy. Zjistíte, že v tom zaangažován člověk, který spoluvlastní firmu, která to samé provozuje v Německu a rád by ten svůj zázrak expandoval i sem k nám. On na tom vydělá, my nikoliv.

A je po záhadě...
Odpovědět
JO

Jarka O.

11.11.2022 11:54 Reaguje na Jiří Kvítek
Co se dá proti tomu tunelu dělat?
Odpovědět
JK

Jiří Kvítek

13.11.2022 10:07 Reaguje na Jarka O.
Víte, to je složitější.

Když jsem před 20 lety školil klienty, tak jsem je upozorňoval, že ve výše zmíněném a čerstvě vydaném zákonu o obalech, je dána příliš velká moc do rukou autorizované obalové společnosti, která dlouhá léta byla v této zemi jenom jedna jediná. A všichni se smáli, že takhle je to nejlepší model.

Teď po letech vidím, že zástupci těch samých firem jsou členy iniciativy, která proti tomu bojuje a tak mi sami dali za pravdu. Jenom k tomu museli dozrát.

Jsme ve stadiu, kdy většinu vyrobených PETek umíme získat zpět a využít. Ale ne všechny jdou reálně recyklovat (z technologických důvodů). Zbývá nám opravdu jenom málo, abychom to dokončili. Teď něco měnit je naprosto nesystémový krok stranou.

Iniciativou požadovaný krok by měl smysl jako plošné opatření státu, než se zavedl systém, který tady již minimálně 25 let funguje (takže zavádět to mělo smysl tak před 30 lety). Jeho zavedení dosud stálo nemalé prostředky a není moudré ho hystericky měnit jenom proto, že se ke slovu dostalo pár křiklounů, kterým příliš pozdě došlo to, co bylo patrno již od začátku.

Bohužel k tomu nepřispívá ani ministerstvo životního prostředí, jejich odborná argumentace je na úrovni školáka. Před nedávnem vydali balík nových předpisů o odpadech, který je plný chyb a nesmyslů. Lidé si pletou základní pojmy jako "recyklace" a "využití". A právě to skvěle nahrává každému lobbistovi, který potřebuje prosadit svoje obchodní zájmy.

Například: obce musí plnit kvóty recyklace a nikoliv využití odpadů. Ale tam se nezapočítává energetické využití odpadů a tím i obalových odpadů. Co na tom, že ty, které nelze technicky recyklovat, lze pořád velmi dobře energeticky využít?

Pro ilustraci - pár příkladů odpadů a jejich výhřevnosti:

plasty (čistý PET) 22,895 [MJ/kg]
papír (TETRAPACK) 17,940 [MJ/kg]
papír (lepenka, karton) 13,309 [MJ/kg]
směsný komunální odpad 7 až 11 [MJ/kg]

Pro srovnání - pár příkladů paliv a jejich výhřevnosti:

topný olej 41,000 [MJ/kg]
dřevo (smrk) 13,100 [MJ/kg]
dřevo (borovice) 13,600 [MJ/kg]
hnědé uhlí 10 až 17 [MJ/kg]
černé uhlí 21 až 31 [MJ/kg]
ethanol 28,865 [MJ/kg]
methan 50,009 [MJ/kg]
vodík 119,550 [MJ/kg]

Takže například výhřevnost směsného komunálního odpadu je srovnatelná s výhřevností hnědého uhlí. Výhřevnost PET je srovnatelná s černým uhlím.

Není lepší některé položky energeticky využít, když nejdou technologicky recyklovat?

Pořád to bude lacinější než navrhovaný zálohový systém! Ale nezapočtou se do kvót recyklace, protože ty kvóty by se správně měly týkat využití! Ale to by někdo na MŽP musel mít mozek a nebát se ho používat k prosazení smysluplného opatření. Ono přiznat chybu, to chce pořádnou kuráž.

A jak se můžeme bránit?

Nebaštit jim ty nesmysly i s navijákem a nebát se ozvat - jsou i jiná řešení!
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist