Zimu v ČR nepřežila čtvrtina včelstev. Jedná se o nejvyšší úhyn za 12 let
Předchozí zima 2023/2024 byla pro tuzemské včelaře přívětivější, zaznamenán byl úhyn 12,2 procenta včel. Přestože se období větších a menších úhynů pravidelně střídají, letošní údaje se tomuto dlouhodobému trendu podle Danihlíka vymykají. Tuzemské chovy včel v zimě decimovala opět hlavně varroáza, která kvůli extrémně teplému jaru nabrala na intenzitě přibližně o tři týdny dříve než v předchozích letech. Teplé jarní počasí roku 2024 totiž umožnilo tomuto obávanému roztoči a přidruženým virózám dřívější rozvoj, což mělo za následek oslabení včelstev.
Do letošního sběru dat se zapojilo více než 9000 včelařů, informace tak vědci získali od přibližně 12 procent chovatelů včel z celé republiky. "Největší úhyny zaznamenali včelaři v Praze a Libereckém kraji, kde nepřežila přibližně třetina včelstev. Úplně nejhorší situace je v okrese Česká Lípa, včelaři tam přišli o polovinu včelstev,“ uvedl Jan Brus z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP. Mezinárodní srovnání úhynů včelstev zatím vědci nemají k dispozici. Na základě zkušenosti z minulých let však předpokládají, že situace po zimě bude zejména v okolních zemích obdobná.
Danihlík upozornil, že tuzemští včelaři se loni v červenci potýkali také s neobvykle intenzivní melecitózní snůškou medu, což komplikovalo ošetřování včelstev proti varroáze. "Melecitózní neboli ’cementový’ med je extrémně tuhý med, který musí včelaři co nejdříve vytočit a zpracovat, jinak zůstane v plástech a zkomplikuje včelstvu přezimování. Nebývalou produkci cementového medu loni způsobila kombinace vlhké zimy a teplého jara," podotkl.
Úhyny včelstev podle vědců odrážejí měnící se přírodní podmínky. Zimy jsou v Česku v posledních letech mírné a teplé jarní počasí nastupuje mnohem dříve. Odborníci proto budou muset aktualizovat stávající strategie včelařské praxe a vytvořit nové metodiky pro prevenci a zvládání chorob včelstev.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (19)
Radim Polášek
5.5.2025 17:01Zdroje snůšky v přírodě leckde nestačí, včely jsou podvyživené nebo jednostranně vyživované zejména bílkovinami, pylem, který včelař žádným krmením nahradit nemůže. Včelař už leckde musí začít přikrmovat aspoň cukrem už květnu a červnu. Jsou tak citlivé na škůdce a nemoci. A ty se za posledních cca 20 let rozšířily, parazitičtí roztoči varoa už nehubí včelstva pouhým svým počtem, ale promořením virovými nákazami, které roztoči v rámci své migrace mezi včelstvy přenášejí. Včelstva jsou na ně dílem citlivější než dříve a dílem je infekční tlak těch virových nákaz díky specifikám včelaření, například šířením vylupování včelami zřejmě výrazně vyšší než dříve.
Nepřidalo k tomu ani to, že během posledních asi 70 let byla původní naše černá včela nížinná a všelijaký mix předtím dovezených druhů včely medonosné s vysokou genovou diverzitou postupně kompletně přešlechtěna kraňskou včelou, což je včela horských luk, které se vyvinula v dost odlišných podmínkách krátkého intenzívního léta a velmi dlouhé zimy. Tedy v dost jiných podmínkách než jsou nyní u nás, krátká až žádná zima a dlouhé vegetační období.
Jaroslav Řezáč
5.5.2025 19:28 Reaguje na Radim PolášekNa mnoho trávníků nenajde se ani jetel...
Michal Ukropec
6.5.2025 05:58vaber
6.5.2025 07:47Soused ma včely ve složeném dřevě a protože se o ně nikdo nestará, létají i tento rok. Snad to dřevo nespálí a včelky tam budou ještě dlouho.
Břetislav Machaček
6.5.2025 10:08 Reaguje na vaberléčení budou mít tolik roztočů, že vyhynou. Já jsem předloni přišel
o 6 ze 7 včelstev díky mudrlantovi, co je neléčil, vydrancoval a pak
mizerně nakrmil. Zoufalé hladové a nemocné včely létaly po okolí
loupit a v okolí propukly loupeže s přenosy roztočů a chorob. Loni
přestal po úhynu včely chovat, situace se stabilizovala a úhyny včel v okolí jsou nulové, výsledky množství roztočů v měli nula a taky
u ostatních včelařů v normě bez nutnosti je na jaře přeléčit. Je to
mnohdy v lidech a hlavně idiotech, co naskočili na vlnu stejnou,
jako v přírodě, která tvrdí nezasahovat, nic nedělat a příroda to
vyřeší sama. Ona by to vyřešila bez předchozí globalizace, která
sem zavlekla roztoče Varraoa, mor včelího plodu, Tumidy a nově i
sršně asijské. Bez lidské pomoci už to včely neustojí a omlouvá vás
pouze neznalost problému na rozdíl ode mne, který se včelami už
zabývám více jak 30 let intenzivně a před tím 10 jako pozorovatel
a pomocník jiného včelaře. Jinak v zájmu záchrany včel v okolí je
dobré na to včelstvo upozornit včelaře, nebo veterinu, protože dle
veterinárního zákona musí být z důvodu zavlečení chorob včelstvo
neznámého původu zlikvidováno. Kdysi se nám to vyplatilo, protože
takové neznámé včelstvo se usídlilo v dutině staré jabloně v sadu
inteligentních majitelů a zasáhli jsme. Po utracení byly poslány
vzorky na vyšetření a byl zjištěn včelí mor. Starou jabloň jsme
majitelům zaplatili, polili benzínem a na místě s dutinou zaplněnou
nakaženým dílem spálili. Měli jsme štěstí, že jsme tomu nenechali
volnou ruku "matky přírody" a že se mor nerozšířil tak, že bychom
pak pálili desítky včelstev i s úly v okolí. Tak jsme byli pouze
v režimu pozorování s kontrolami včelstev. Takže ta liknavost se
může u těch "přírodně" chovaných včel vyvinout na katastrofu se
smrtelnou nákazou všech včel v okolí. Vědomé tajení takových včel
je možné považovat za záměrné šíření nebezpečných chorob a není to
pouhá láska k divočině, ve které si příroda sama se vším poradí!
vaber
6.5.2025 18:08 Reaguje na Břetislav MachačekJaroslav Vozáb
7.5.2025 08:33 Reaguje na vaberOsobně si myslím, že reinvaze roztočů jsou dílem neschopných kolegů, kteří se o své včelstva moc nestarají a nesledují co se právě děje. Pokud si včely donesou od sousedů (po prvním medobraní) v červnu 3 roztoče tak pokud nemonitorujete a neuděláte včas zásah je už v srpnu pozdě a včelstvo začíná kolabovat.
Mě přežilo z 11 včelstev 8.
Michal Ukropec
7.5.2025 09:21 Reaguje na vaberMichal Ukropec
7.5.2025 09:27 Reaguje na Petr EliasJaroslav Vozáb
7.5.2025 10:58 Reaguje na Petr EliasJen kůrovce je málo, abychom přeměnily kulturní lesy na bezzásahové křáčí.
Na polích cca 2/3 území se bojuje tvrdou chemií proti hmyzu tak to někde musí být vidět. Intriviály se hoblují každý týden. Vše zachráníme vyhlášením dalšího NP.
Lidi proberte se a začněte požívat to co máte na krku.
Petr Elias
7.5.2025 11:40 Reaguje na Jaroslav VozábPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Michal Ukropec
7.5.2025 16:31 Reaguje na Jaroslav VozábBřetislav Machaček
8.5.2025 11:33 Reaguje na Jaroslav Vozábho ignoruji, což ho naštve ze všeho nejvíce. On se v práci
nudí a prudí jiné. My, co se staráme o přírodu v praxi víme
své a musím přiznat, že místy je i převčeleno, což přináší
i negativa. U hmyzu jde ale taky o specializaci na to, co
opylují. Některé druhy hmyzu nezachrání ani snížení počtu
včelstev, když jim schází potrava z rostlin na které se
specializují. Mnohé se množí pouze krátce v době jejich
květu, či růstu a pak dospělci vymírají a druh přežívá ve
formě vajíček a kukel. To mnozí nepochopí a brečí nad
tím, že nevidí na podzim čmeláky a samotářky, ale vidí
pouze včely, které viní z úbytku jiných druhů hmyzu. Už
nemám často ani sílu hlupákům vyvracet jejich názory na
přírodu vyčtené z internetu a navíc leckdy povrchně, kde
si uloží do paměti pouze něco bez dalších souvislostí.
Osobně to nazývám všeobecným povrchním přehledem mouder,
které jsou pouhou snůškou blábolů a polopravd. Takoví
dokonce píšou rádoby odborné články a odvolávají se na
tetu Wiki a jiné pochybné zdroje, kam jim podobní vkládají
údaje. Seriózní publikace podstupuje oponentní zkoumání
a bez ní ji považuji za demagogické dílo "jediné" pravdy.
Petr Elias
8.5.2025 13:03 Reaguje na Břetislav MachačekPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Jaroslav Vozáb
8.5.2025 15:57 Reaguje na Břetislav MachačekLetos jsem dal opět do směsky na myslivecké políčko i svazenku v létě se to hemžilo čmeláky a to mám včely cca 0,5km daleko...

V Horácké galerii začala výstava Vůně medu. Včelařům se díky ní podařilo oslovit novou generaci
Na podporu včelařů letos SZIF rozdělil téměř 103 milionů korun
Studentka Mendelovy univerzity vyvíjí výživu pro včely. Má podpořit jarní rozvoj včelstev